Strategické dokumenty o udržitelné architektuře

Agenda 2030 představuje akční plán pro lidi, planetu a prosperitu. Činí tak prostřednictvím 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a 169 milníků. Navazuje na Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) a usiluje o pokrok v oblastech, kde tyto cíle neuspěly.

Dokument představuje sadu aktivit od městského plánování až po materiály používané ve stavebnictví, které mohou využívat aktéři na státní úrovni, stejně jako samosprávy, s cílem zkvalitnit a urychlit proces dekarbonizace sektoru budov. Mapuje také současný stav veřejných politik i relevantní aktéry.

New European Bauhaus (NEB) je politická a finanční iniciativa EU, která má za cíl podporovat vznik udržitelných, inkluzivních a krásných míst (sustainable, inclusive, beautiful). Má pomoci při hledání cest k uskutečnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Koncepce New European Bauhaus chce propojit svět architektury, designu, umění a kultury se světem vědy, techniky, vzděláním a inovacemi.

REPowerEU představuje balíček klíčových legislativních návrhů a opatření začleněných do širšího strategického plánu, jehož cílem je snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Návrhy se zaměřují na posílení energetické bezpečnosti, modernizaci energetické infrastruktury a podporu udržitelnosti prostřednictvím nových reforem a investic. V rámci plánu REPowerEU Komise navrhla cílené změny stávajících právních předpisů v oblasti energetiky, konkrétně směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) a směrnice o energetické účinnosti (EED) s tím, že většina cílených změn se týká RED III.

Adaptační strategie EU má Unii a jejím členským státům napomoci stát se odolnými vůči prohlubujícím se dopadům změny klimatu. Adaptace by se i prostřednictvím této strategie měla stát chytřejší, rychlejší, systémovější a zároveň zakotvenou v mezinárodním úsilí.

Zelená dohoda pro Evropu neboli European Green Deal je souborem politických iniciativ, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu ekologické transformace a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V rámci EU díky Green Dealu vznikly sektorové strategie a legislativní iniciativy pro zelenou tranzici sektoru budov, energetiky, průmyslu a dalších odvětví.

Akční plán usiluje o pokrytí celého životního cyklu produktů, od jejich designu, až po jejich využití po konci primární životnosti. Hlavní ambicí je, aby zdroje zůstaly uprostřed EU ekonomiky co nejdéle.

Renovační vlna pro Evropu představuje strategii Evropské komise zaměřenou na rozsáhlou renovaci budov v EU s cílem snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a stimulovat ekonomiku prostřednictvím investic. Klíčovým cílem je minimálně zdvojnásobit tempo energetických renovací budov do roku 2030 a významně přispět k dosažení klimatické neutrality.

Strategickým cílem je zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu. Celostátní adaptační strategie je založena na pěti vizích: kvalitní a bezpečné prostředí, funkční krajinná struktura, udržitelné využívání přírody a krajiny, klimaticky odpovědná společnost a hospodaření s vodními zdroji a půdou.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

Cílem Strategického rámce je formulovat předpoklady pro to, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém.

Hlavní funkcí Akčního plánu je podrobněji nastavit způsob naplňování strategických cílů, specifických cílů a typových opatření strategie Cirkulární Česko 2040 do podoby aktivit.

Cílem strategie je stanovit postup pro dosažení globálního cíle snížení spotřeby energie v budovách všech typů. Dlouhodobá strategie byla připravena na základě požadavků Směrnice Evropského parlamentu o energetické náročnosti budov.

Implementační plán naplňuje cíle GeoInfoStrategie2020+, které reprezentují základní principy dalšího rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace.

GeoInfoStrategie stanovuje principy dalšího rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace v mezinárodním kontextu. Akcentuje vzdělávání všech účastníků národní infrastruktury pro prostorové informace a podporu výzkumu, vývoje a inovací v předmětné oblasti.

Základní vizí státní politiky bydlení je dostupné, stabilní a udržitelné bydlení. Strategie se zaměřuje na efektivnější fungování trhu a zrychlení povolovacích procesů ve výstavbě, zvyšování obecné dostupnosti bydlení, legislativní ukotvení a podporu sociálního bydlení včetně obecního nájemního sektoru, předcházení případně zamezení sociální a prostorové segregaci a na posílení udržitelnosti v oblasti bydlení včetně omezování negativních environmentálních externalit.

Koncepce městské a aktivní mobility je návazným dokumentem na Dopravní politiku České republiky pro období 2021 – 2027 a je zaměřena na přenesení některých zásad Dopravní politiky do úrovně krajské a zejména obecní samosprávy.

Koncepce rozpracovává územní dimenzi podpory regionálního rozvoje ve vztahu k venkovu, a to i s ohledem na různorodost venkova.

Koncepce Smart Cities – odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony se zaměřuje na posílení odolnosti českých měst, obcí a regionů prostřednictvím chytrých (SMART) řešení.

Cílem implementace je zajistit ekonomický rozvoj, kvalitní služby a bezpečné prostředí pro obyvatele za pomoci inovativních a inteligentních řešení. Struktura implementačního plánu vyplývá z trojpilířové struktury Koncepce Smart Cities.

Rámcový dokument, který vymezuje směr budování systému sociálního bydlení pro osoby v bytové nouzi v České republice. Jeho přijetí mělo předcházet tvorbě a schválení zákona o sociálním bydlení (nyní zákon o podpoře bydlení).

Koncepce nastiňuje stav zavádění BIM v Evropě a v českém prostředí, uvádí klíčová témata týkající se oblasti BIM, která je nutno řešit a obsahuje Plán postupného zavádění BIM v ČR v letech 2018–2027 včetně doporučených opatření, aby tato metoda mohla být běžně a efektivně využívána.

Národní klimaticko-energetický plán, oficiálně pojmenovaný Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030.

Národní plán obnovy je strategický dokument obsahující reformní plány v řadě oblastí s cílem zajistit ekonomické oživení reagující na dopady pandemie covid-19. Na jeho realizaci je vázán finanční příspěvek z nástroje pro oživení a odolnost EU (RRF).

Hlavní vizí je transformace brownfieldů na ekonomicky produktivní, ekologicky a sociálně zdravá území pomocí koordinovaného úsilí všech úrovní veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací.

Hlavním účelem strategie je zvýšit kvalitu plnění pro veřejný sektor a získanou hodnotu za peníze s důrazem na udržitelnost, chytrá řešení a inovativnost.

RIS3 strategie (z anglického “Research and Innovation Smart Specialisation Strategy”) je nástroj pro nastartování inovačního ekosystému a rozvoj konkurenceschopnosti založené na znalostech. Zároveň slouží k efektivnímu financování aktivit z evropských, národních a regionálních zdrojů.

Politika architektury a stavební kultury České republiky stanovuje vizi a základní cíle ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, které vedou ke zvýšení kvality vystavěného prostředí.

Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Obsahuje opatření od průřezových témat a politik, přes opatření v jednotlivých sektorech jako je energetika, doprava, zemědělství, až po výzkum a vývoj, monitorování a opatření v oblasti mezinárodní ochrany klimatu a rozvojové spolupráce.

Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území.

Strategie RE:START je souhrnný rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který má přispět ke spravedlivé transformaci uhelných regionů.

Státní politika životního prostředí představuje vrcholový, zastřešující strategický dokument a je implementována skrze další tematické strategie v gesci MŽP i dalších resortů.

Agenda 2030 je celosvětová rozvojová strategie iniciovaná OSN a zahrnující 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs). V České republice je Agenda 2030 implementována prostřednictvím dokumentu Aktualizovaný Strategický rámec Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050.

Strategie aktivní mobility v Praze je dokument navazující na platnou dopravní politiku města reprezentovanou Plánem udržitelné mobility Prahy a okolí. Zaměřuje se na pěší a cyklistickou dopravu, a to zejména důvody nutnosti zahrnutí aktivní mobility do základního plánování města, výchozí stav v Praze a konkrétní cíle strategie, díky kterým se Praha stane atraktivním městem pro aktivní mobilitu. Navazujícím dokumentem je implementační manuál Standardy aktivní mobility v Praze.

Cílem Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (SRR 21+) je stanovit hlavní cíle regionálního rozvoje v horizontu 7 let. Dokument také slouží jako vodítko pro krajské samosprávy při tvorbě strategií rozvoje územních obvodů krajů.

Akční plán je druhým implementačním dokumentem Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a Koncepce rozvoje venkova. Dokument se zaměřuje na témata, která je zapotřebí uchopit z národní úrovně.

perex

Územní rozvojový plán je jedním ze závazných nástrojů územního plánování a zpracovává jej Ústav územního rozvoje. Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování.

Rámcový dokument urbánní politiky státu, který určuje prioritní oblasti a směry rozvoje měst, metropolitních oblastí, aglomerací, městských regionů a sídelního systému s ohledem na vývoj situace v mezinárodním a národním měřítku.