EU Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu navrhuje ambiciózní klimatické cíle, a také konkrétní rámcová opatření v oblasti energetiky, mobility, stavebnictví, průmyslu, zemědělství, biodiverzity a znečištění. Dále popisuje nutnost začleňovat požadavky na udržitelnost do všech politik EU.

Sama o sobě je dohoda nezávazná a právně závaznou se stává prostřednictvím legislativních iniciativ a strategií. Nejvýznamnějšími iniciativami jsou Evropský právní rámec pro klima, European Climate Law (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999) a legislativní balíček Fit for 55. 

V Evropském právním rámci pro klima se členské státy zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050; snížit čisté emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990; stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody; a přijmout a provést vnitrostátní strategie a plány pro přizpůsobení se změně klimatu, přičemž zohlední zejména zranitelná odvětví, jako jsou zemědělství, vodohospodářské a potravinové systémy a potravinové zabezpečení, a to spolu s potřebou prosazovat řešení blízká přírodě a založená na ekosystémech.

Legislativní balíček Fit for 55 pak udává konkrétní cestu k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Balíček je souborem návrhů na revizi a aktualizaci stávajících právních předpisů a na zavedení nových initiativ. 

Kontext pro sektor stavebnictví

V oblasti stavebního sektoru navrhuje Zelená dohoda účinnější využívání energie a nerostných zdrojů při výstavbě, provozu a renovacích. Vzhledem k energii, kterou oblast nemovitostí spotřebuje, poukazuje Zelená dohoda na nutnost renovací veřejných i soukromých budov. V tomto kontextu vznikla strategie Renovační vlna pro Evropu, která se soustředí na renovace budov, boj s energetickou chudobou a dekarbonizaci vytápění a chlazení. 

Klíčovou prioritou v rámci úspor je důsledné prosazování předpisů o energetické náročnosti budov. V rámci aktualizace Směrnice o energetické účinnosti budov z roku 2024 je cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetické renovace budov, zvýšit rozsah renovací, zkvalitnit informace o energetické náročnosti a udržitelnosti a zajistit, aby všechny budovy splňovaly požadavky na klimatickou neutralitu do roku 2050. Tato směrnice jde ruku v ruce s dalšími legislativními opatřeními v rámci Fit for 55, jako jsou např. zavedení systému obchodování s emisními povolenkami pro budovy (EU ETS 2), aktualizace směrnice o energetické účinnosti, aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích a další. 

Podpora oběhového hospodářství je pak zastoupena v rámci aktualizace nařízení o stavebních výrobcích a dalších iniciativ v Novém akčním plánu pro oběhové hospodářství.

Mimo unijní rozpočet bude tranzice také financována pomocí Sociálního klimatického fondu, který je financován z plánovaného prodeje emisních povolenek pro budovy. Podporu investic do udržitelného stavebnictví by měla podpořit také Taxonomie EU nebo povinnost podniků podávat nefinanční zprávy v rámci směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).