Publikace a zdroje o udržitelné architektuře
Rozcestník zdrojů na aktuální témata v udržitelnosti v architektuře. Adaptační opatření, cirkulární architektura, uhlíková stopa, energetická efektivita, certifikace udržitelnosti a další oblasti.
Rozcestník zdrojů na aktuální témata v udržitelnosti v architektuře. Adaptační opatření, cirkulární architektura, uhlíková stopa, energetická efektivita, certifikace udržitelnosti a další oblasti.
Standardy ESRS podrobně specifikují, jakým způsobem mají společnosti vykazovat informace o udržitelnosti a zavádí jednotné standardy pro vykazování, které mají zajistit konzistenci a srovnatelnost dat mezi různými společnostmi. Tento rámec zahrnuje podmínky týkající se toho, jakým způsobem mají být informace strukturovány, jaké ukazatele a metriky mají být použity a jakým způsobem mají být prezentovány. Navazují na CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive. Stanovují mimo jiné požadavky na vykazování detailních informací o přímých a nepřímých emisích CO₂, energetické náročnosti budov, spotřebě materiálů a výrobků na stavbách a produkci odpadů, včetně podílu primárních, druhotných a biologických materiálů ve vstupech a využití (opětovné použití, recyklace) oproti likvidaci v odpadových tocích, spotřebě vody, ochraně biodiverzity a dalších faktorech udržitelnosti, které jsou zásadní pro hodnocení a zlepšení udržitelnosti budov. Zvlášť významným povinným ukazatelem pro stavební a developerské společnosti jsou nepřímé emise (Scope 3), které vznikají v dodavatelském řetězci (z těžby surovin, výroby a přepravy materiálů, výstavby a oprav).
Level(s) je nástroj vyvinutý Evropskou komisí pro posouzení a reporting udržitelnosti budov. Level(s) nemá za cíl poskytnout hodnocení, ale co možná nejpřesnější popsat obraz budovy o udržitelnosti na základě sledovaných indikátorů. Tento systém nemá nahradit tradiční certifikační nástroje, ale poskytnout společný rámec pro posouzení a reporting. Finální verze metodiky byla představena v roce 2020 s cílem podporovat širší klimatickou strategii EU. Level(s) je určený pro rezidenční a administrativní budovy. Systém poskytuje reportovací nástroje a metriky pro stanovení cílů ve fázi koncepce, detailního návrhu, pro posouzení efektivity při výstavbě až po sledování výkonnosti v provozu. Hodnotící indikátory vychází ze šesti makrocílů (tzv. Macro-objectives): Emise skleníkových plynů během životního cyklu budov (Greenhouse gas emissions along a buildings life cycle), Efektivní a oběhové využití zdrojů (Resource efficient and circular material life cycles), Efektivní využívání vodních zdrojů (Efficient use of water resources), Zdravé a komfortní prostory (Healthy and comfortable spaces), Adaptace a odolnost vůči klimatické změně (Adaptation and resilience to climate change), Optimalizované náklady životního cyklu a hodnota (Optimised life cycle cost and value). Level(s) je určen pro odborníky ve stavebním sektoru, tvůrcům veřejné politiky a dalším zúčastněným stranám. Jedná se o otevřený systém, který je volně dostupný všem. K dispozici jsou technické manuály, reportovací nástroje a případové studie demonstrující udržitelný přístup v praxi. Využívání Level(s) je v této chvíli na dobrovolné bázi, nicméně systém je provázaný s celou řadou dalších politik EU jako je např. Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), Green Public Procurement (GPP), EU Taxonomy a další.
Cílem manuálu je pomoci zájemcům realizovat ve spolupráci s dalšími domácnostmi projekt participativního bydlení. Nedostupnost bydlení se dotýká stále více obyvatel. Receptem na řešení není jedna konkrétní cesta, ale kombinace různých opatření a vytváření nových forem bydlení. Mezi taková řešení patří i participativní bydlení, v němž obyvatelé spolupracují s dalšími domácnostmi a zapojují se do přípravy a provozu bydlení. Sousedská spolupráce a sdílení některých aspektů bydlení může přinést ekonomické, sociální i ekologické benefity. Participativní bydlení ale není jen o spolupráci sousedů. Z obyvatel se koordinací s dalšími domácnostmi stává jeden z důležitých aktérů výstavby a správy bydlení.
Metodika představuje obyvatele jako aktéry výstavby a správy bydlení, jako sousedy a jako přirozené partnery obce. Jejím cílem je nastínit možnosti, jak mohou obce podporovat a rozvíjet participativní bydlení a diskutovat limity, které s tímto přístupem souvisí. Participativní bydlení znamená, že na přípravě projektu bydlení nebo jeho části, na investici, případně na správě bydlení spolupracují obyvatelé. Existuje řada důvodů, proč obyvatelé vstupují do projektů participativního bydlení: reakce na snižující se dostupnost bydlení, snaha zlepšovat kvalitu bydlení a jeho architektonickou podobu, zvyšování odolnosti vůči klimatické krizi či snaha zkvalitnit sousedské vztahy. Spoluprací a koordinací domácností se proměňují vztahy ve výstavbě a správě bydlení. Obyvatelé nejsou v této situaci pasivními příjemci obecní politiky bydlení, ani individuální nezávislé domácnosti, které svou situaci v otázce bydlení řeší pouze na trhu s bydlením.
Smyslem metodiky je pomoci provozovatelům sociálního bydlení – především subjektům veřejné správy – zorientovat se v problematice pořizování sociálního bydlení, respektive nájemního bydlení pro vymezené skupiny obyvatel, které si nejsou na volném trhu schopny opatřit bydlení vlastní, a to především z pohledu obstarávání staveb pro tento segment bydlení. Obce mají možnost seznámit se s navrhovaným systémem ověřování kvality, správy i výstavby sociálního bydlení na svém území. Uvedená doporučení mimo jiné slouží k sestavení sociálního konceptu staveb a jejich stavebního programu. Cílem bylo připravit metodický postup (5 částí) včetně uvedení série uplatnitelných nástrojů a modelových příkladů, které by rozhodování při pořizování sociálního bydlení zjednodušily a které by zároveň vedly ke kvalitním a dlouhodobě udržitelným řešením. Metodika by měla subjektům činným v oblasti sociálního bydlení umožnit optimalizovat zadávání projektů a současně stavby sociálního bydlení vhodně zapojit do fyzického i sociálního plánování a správy obcí tak, aby splňovaly požadavky na moderní současné bydlení.
Cílem metodiky je identifikovat selhání trhu bydlení, a to jak na úrovni obcí ČR, tak na úrovni jednotlivých domácností, které má posloužit pro prokázání potřeby veřejné podpory v oblasti sociálního bydlení. Metodika má sloužit obcím, ale také státním orgánům pro efektivní rozdělování dotací v oblasti sociálního bydlení, které bude zároveň v souladu s platnými evropskými regulacemi o provozování sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu, tj. v prokazatelném případě tržního selhání. Metodika se výhradně věnuje identifikaci tržního selhání na trhu bydlení, které opravňuje dle požadavků Evropské komise k podpoře sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu, tedy pouze nástrojům v oblasti bytové politiky.
Metodika identifikuje postupy pro územní plánování, které přispějí ke zvládnutí nevyhnutelného smršťování měst pokud možno bez výraznějších negativních dopadů, které byly zaznamenány ve smršťujících se městech v zahraničí. Jedná se zejména o předcházení a omezení vzniku podvyužitých a nevyužitých lokalit a rezidenční segregace. Zlepšení plánování zvýší efektivitu obsluhy území veřejnou infrastrukturou, která je v nekoordinovaně se smršťujících městech často významným a obtížně řešitelným problémem díky nahodilému rozmístění nevyužitých objektů. Řízené smršťování je zároveň příležitostí k doplnění a zkvalitnění infrastruktur, které v území chybí a pro které by bylo jinak obtížné najít místo – často se jedná o tzv. "zelené" infrastruktury a veřejná prostranství, ale i dopravní infrastrukturu a podobně.
Cílem metodiky je stanovení postupů pro určení referenčních kapacit a referenční dostupnosti sociálních služeb pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Referenční hodnoty stanovené postupy podle této metodiky by měly sloužit jako jeden z podkladů pro diskuzi při zpracování střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb zpracovávaných pro správní obvody obcí s rozšířenou působností. Referenční hodnoty přitom odpovídají komparativním potřebám, které jsou uvedeny jako jeden z podkladů pro komunitní plánování sociálních služeb v dokumentu MPSV „Aktualizovaná metodická doporučení pro oblast plánování sociálních služeb“. Referenční hodnoty není možné považovat za náhradu procesu zjišťování potřeb v rámci plánování sociálních služeb. Součástí metodiky jsou čtyři pilotní studie ověřující její využití v městech Frenštát pod Radhoštěm, Chrudim, Karviná a Kutná Hora.
Cílem metodiky bylo vytvořit materiál, který poskytne podporu subjektům veřejné správy, projektantům a architektům, odborné veřejnosti i vymezeným skupinám obyvatel v implementaci principů bezbariérovosti a univerzálního designu do oblasti bydlení na úrovni bytového domu a jednotlivých bytů. Metodika se zaměřuje zejména na prostorové a technické aspekty bydlení, při jejichž vytváření není možné individuálně zohledňovat různé možné majetkoprávní vztahy, dosavadní omezení, vyplývající například z ochranných lhůt dalších dotačních titulů nebo územně a stavebně technických podmínek konkrétních staveb a pozemků.
Cílem metodiky je představit postup, jak současná česká sídliště přiblížit požadavkům na soudobé město: eliminovat hlavní nedostatky sídlištní zástavby jako např. nízkou adaptabilitu, deficit pracovních příležitostí i bydlení vyššího standardu, absenci soukromých a sdílených venkovních ploch, jakož i neadresnost veřejného prostoru, neintuitivní systém dopravní obsluhy a nižší počet parkovacích stání při zachování jejich hlavních předností, za které je možné považovat např. otevřenost zástavby, vysoký podíl zelených ploch, hospodárnou hustotu zástavby, dostupnost základní občanské vybavenosti apod. Konečným smyslem metodiky je vytvořit ze sídlišť plnokrevná převážně středněpodlažní zahradní města při zohlednění individuálních podmínek lokality
Metodika popisuje různé možnosti aplikace vegetace na fasády, zaměřuje se na navrhování, realizaci a údržbu zelených fasád
Metodika je zaměřena na odpovědné zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví.
Metodika zaměřená na udržitelné hospodaření s dešťovými vodami v městském prostředí.
Přednášky a seminářeKonzultaceInformační zdrojePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy