Legislativa o udržitelnosti architektury a měst

Směrnice EU o čištění městských odpadních vod stanovuje nová pravidla pro sběr, čištění a vypouštění odpadních vod ve městech. Obsahuje požadavky na postupné zavedení vyšších úrovní čištění (sekundární, terciární i quaternární), kontrolu mikropolutantů, energetickou neutralitu čistíren a odpovědnost výrobců za látky vypouštěné do odpadních vod. Cílem je chránit zdraví lidí i životní prostředí a zajistit udržitelné nakládání s vodou v celé EU.

Jedná se o první celoevropský právní předpis, který ukládá členským státům povinnost aktivně obnovovat poškozené ekosystémy na souši i v moři. Do roku 2030 mají být opatření zavedena alespoň na 20 % půdy a 20 % mořských oblastí EU, do roku 2050 pak na všech ekosystémech, které potřebují obnovu.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je politický rámec a strategický dokument v rámci Zelené dohody pro Evropu, jehož cílem je počátkem dekády 2030 nastartovat skutečnou obnovu přírody v celé Evropě. Obsahuje konkrétní závazky pro ochranu a rozšíření chráněných území, vytvoření právních nástrojů pro obnovu degradovaných ekosystémů a systém měření pokroku, čímž podporuje i ostatní evropské cíle v klimatické politice, zemědělství, vodách či financování.

Úmluva Rady Evropy o krajině (původně Evropská úmluva o krajině) je výsledkem společného zájmu zemí Rady Evropy v úsilí o udržitelnost rozvoje krajiny, založeném na vyvážených harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností, ochranou a tvorbou životního prostředí. Jejím cílem je ochrana, správa, a plánování ve všech typech krajin, spolu se zvyšováním povědomí veřejnosti o významu živé krajiny.

Hlavním účelem tohoto rámce je podpořit vysoce kvalitní činnosti v oblasti pohlcování uhlíku, který vzniká díky uhlíkovému zemědělství, průmyslovým technologiím a dlouhodobému ukládání uhlíku do výrobků, včetně stavebních výrobků. Stanovuje jednotná pravidla pro měření, vykazování a ověřování dosažených výsledků, čímž podporuje rozvoj kvalitních klimatických řešení a brání greenwashingu. Jeho cílem je posílit důvěru investorů i veřejnosti a přispět k efektivnímu naplňování klimatických cílů.

Sociální klimatický fond (SKF) je součástí balíčku Fit for 55 a reaguje na rozšíření systému emisních povolenek na budovy a silniční dopravu (ETS2) od roku 2028. Je financován z výnosů z aukcí těchto povolenek a příspěvků členských zemí a prostředky jsou přidělovány členským státům na základě jejich sociálních klimatických plánů. Cílem je zmírnit dopady vyšších cen energií a dopravy na zranitelné domácnosti, malé podniky a uživatele dopravy.

Jedná se o rozšíření systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které má pokrýt nové oblasti emisí v sektoru budov a silniční dopravy. Tento systém zavádí další trh s emisními povolenkami vedle původního systému, který dosud pokrývá energetiku, průmysl a od roku 2024 také námořní dopravu. Dodavatelé fosilních paliv (na vytápění budov a silniční dopravu) budou muset kupovat povolenky na vypouštěný CO2, čímž se vytvoří ekonomická motivace k úsporám energie a přechodu na nízkoemisní technologie.

Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) je klíčovým právním rámcem, který harmonizuje podmínky uvádění stavebních výrobků na trh EU tím, že zavádí jednotné technické specifikace a označení CE, což usnadňuje volný pohyb těchto výrobků na jednotném trhu. Nařízení CPR stanovuje požadavky na bezpečnost, funkční vlastnosti a udržitelnost stavebních výrobků, a zároveň umožňuje členským státům zavádět specifické národní požadavky na ochranu zdraví, bezpečnosti a životního prostředí v souvislosti s jejich používáním. CPR rovněž zajišťuje, že výrobky splňují základní požadavky na stavby, jako jsou mechanická odolnost, požární bezpečnost a energetická úspornost.

Rámec ESPR 2 Požadavky na ekodesign udržitelných výrobků stanovuje povinné požadavky, aby byly výrobky trvanlivější, opravitelné a snáze recyklovatelné. Zároveň zavádí povinnost informovat spotřebitele o udržitelnosti produktů, a to zejména prostřednictvím digitálních pasů a štítků.

Princip rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility – EPR) je zakotven v rámcové směrnici o odpadech. Podle této směrnice mají výrobci povinnost nést finanční či organizační odpovědnost za nakládání s výrobky po skončení jejich životnosti – tedy za jejich sběr, recyklaci a využití. EPR je jedním z hlavních nástrojů EU pro podporu cirkulární ekonomiky a předcházení vzniku odpadu.

Nařízení o zveřejňování informací v oblasti udržitelných financí (SFDR) je nařízení Evropské unie zaměřené na zvýšení transparentnosti v oblasti udržitelných financí. Cílem je pomoci investorům lépe pochopit, jak jejich investice ovlivňují udržitelnost a zda odpovídají jejich hodnotám. Zároveň si nařízení klade za cíl omezit greenwashing – tedy mylné prezentování produktů jako udržitelnějších, než ve skutečnosti jsou – a zajistit tak, aby investoři nebyli uvedeni v omyl falešnými nebo přehnanými tvrzeními.

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) rozšiřuje požadavky na povinné vykazování informací o udržitelnosti podniků (ESG reporting) na širší okruh společností v EU, včetně menších podniků a poboček zahraničních společností. Související Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS (European Sustainability Reporting Standards) stanovují obsah, parametry a ukazatele pro 10 oblastí týkajících se ESG a určují způsob jakým mají být informace strukturovány a prezentovány, aby byly jasné a srovnatelné mezi různými podniky.

Evropský právní rámec pro klima (nařízení (EU) 2021/1119) zakotvuje cíl, aby se EU stala klimaticky neutrální do roku 2050, a činí tento závazek právně závazným. Stanoví také mezicíle snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 a dále o 90 % do roku 2040 (nařízení (EU) 2026/667). Zákon vytváří rámec pro postupné snižování emisí a zavádí mechanismy pro sledování pokroku a případné zpřísňování opatření, aby EU zůstala na trajektorii k dosažení těchto cílů.

Směrnice (EU) 2023/2413 (RED III) představuje významný posun v úsilí Evropské unie o přechod na energii z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech. Tato směrnice aktualizuje a doplňuje předchozí legislativu (zejména směrnici 2018/2001) a vymezuje nové, ambicióznější cíle pro využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED), původně přijatá v roce 2012, je klíčovou součástí balíčku Fit for 55 a usiluje o zvýšení energetické účinnosti v Evropské unii. Jejím cílem je snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů a posílit udržitelný růst. Přepracovaná verze směrnice stanovuje ambicióznější cíle a klade důraz na větší zapojení členských států a konkrétní opatření k dosažení cílů energetických úspor.

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) si klade za cíl zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) s přihlédnutím ke specifickým klimatickým a místním podmínkám. Tato legislativa udává směr, jakým se členské státy mají vydat, aby dosáhly do roku 2050 bezemisního fondu budov. Směrnice je průběžně novelizována, prozatím poslední verzí je EPBD IV, také EPBD 4.

REPowerEU představuje balíček klíčových legislativních návrhů a opatření začleněných do širšího strategického plánu, jehož cílem je snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Návrhy se zaměřují na posílení energetické bezpečnosti, modernizaci energetické infrastruktury a podporu udržitelnosti prostřednictvím nových reforem a investic. V rámci plánu REPowerEU Komise navrhla cílené změny stávajících právních předpisů v oblasti energetiky, konkrétně směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) a směrnice o energetické účinnosti (EED) s tím, že většina cílených změn se týká RED III.

Renovační vlna pro Evropu představuje strategii Evropské komise zaměřenou na rozsáhlou renovaci budov v EU s cílem snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a stimulovat ekonomiku prostřednictvím investic. Klíčovým cílem je minimálně zdvojnásobit tempo energetických renovací budov do roku 2030 a významně přispět k dosažení klimatické neutrality.

Fit for 55 je legislativní balíček, který byl předložen v červenci 2021 v rámci Evropského právního rámce pro klima a Zelené dohody pro Evropu. Cílem je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Evropě nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 a zároveň dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

EU Taxonomie je klasifikační systém, který na základě technických screeningových kritérií stanoví, zda lze hospodářskou aktivitu považovat za environmentálně udržitelnou. Součástí technických screeningových kritérií EU Taxonomie jsou také kritéria DNSH (Do No Significant Harm) – zásada významně nepoškozovat. Cílem je směřovat kapitál investorů, případně i dotace z Evropských fondů směrem k udržitelným projektům, řídit rizika spojená se změnou klimatu a dalšími negativními environmentálními dopady a podporovat transparentnost.

Zelená dohoda pro Evropu neboli European Green Deal je souborem politických iniciativ, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu ekologické transformace a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tvořila jednu z šesti strategických priorit Evropské komise za období 2019-2024. V rámci EU díky Green Dealu vznikly sektorové strategie a legislativní iniciativy pro zelenou tranzici sektoru budov, energetiky, průmyslu a dalších odvětví.

Zákon o podpoře bydlení má ambici přinést dlouhodobé systémové řešení pro osoby, které přišly o bydlení, nebo jim jeho ztráta hrozí. Nabízí také poradenství pro širší veřejnost, které se krize bydlení stále více dotýká – například kvůli vysokým cenám energií. Usiluje o omezení obchodu s chudobou i počtu dětí, které každý rok končí ve státní péči.

Tato novela zásadně modernizuje pravidla pro provoz vodovodů a kanalizací a přináší přesnější systém měření a předávání dat. Klíčovou novinkou je spravedlivější výpočet stočného za dešťovou vodu, který nově zohledňuje typ povrchu. Díky tomu například zelené střechy, které vodu zadržují, mohou majitelům ušetřit náklady.

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, upravuje ochranu povrchových a podzemních vod a pravidla jejich využívání. V oblasti udržitelné výstavby je klíčový zejména pro hospodaření s dešťovou vodou, vsakování a ochranu vodního režimu v území. Významně ovlivňuje návrh staveb, veřejných prostranství i adaptačních opatření na změnu klimatu.

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a podporu oběhového hospodářství. Ve stavebnictví je klíčový zejména pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem, podporu recyklace stavebních materiálů a snižování environmentálních dopadů výstavby.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, stanovuje pravidla pro efektivní nakládání s energií a požadavky na energetickou náročnost budov. Významně ovlivňuje navrhování, výstavbu i rekonstrukce budov a je jedním z klíčových nástrojů pro snižování energetické spotřeby a emisí skleníkových plynů ve stavebnictví.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny upravuje ochranu přírody, krajiny, zeleně a biologické rozmanitosti v ČR. Ve stavebnictví a územním plánování je klíčový zejména při zásazích do území, ochraně dřevin, krajinného rázu a při posuzování dopadů výstavby na životní prostředí a biodiverzitu.

Zákon č. 283/2021 Sb., také nazývaný nový stavební zákon, upravuje přípravu, povolování, realizaci a užívání staveb v ČR, přináší změny v povolovacích procesech, digitalizaci stavebního řízení, koordinaci veřejných zájmů, včetně požadavků na udržitelnost, ochranu ŽP a adaptaci na klimatickou změnu.