Národní klimaticko-energetický plán, oficiálně pojmenovaný Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030.
Plán je zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Tyto klimaticko-energetické plány si povinně vypracovávají všechny státy EU pod názvem National energy and climate plan (zkratka NECP).
Stěžejní část Vnitrostátního plánu tvoří nastavení příspěvku ČR ke klimaticko-energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Struktura a náležitosti Vnitrostátního plánu respektují výše zmíněné nařízení.
Strategickým cílem ČR je snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033.
V oblasti úspor energie na konečné spotřebě se predikuje její pokles z 1048 PJ (poslední údaje z roku 2022) na 852 PJ v roce 2030. Toto je cíl, který si Česko stanovuje, nicméně modelovaný scénář ukazuje problematičnost jeho dosažení. I při adopci ambiciózních politik a opatření, mj. i realizace progresivního scénáře renovace budov uvedeného v Dlouhodobé strategii renovací budov, vede vývoj konečné spotřeby k hodnotě 945 PJ do roku 2030.
Mezi základní opatření pro naplnění cílů Vnitrostátního plánu je zařazen progresivní scénář renovace budov. Postupně v něm mezi lety 2025 a 2030 vzroste roční míra kvalitní renovace budov na 3 %. Jde o významné navýšení, nicméně v realistických mezích. V roce 2050 tento scénář nechává bez renovace 5 % budov a dalších 8 % budov projde pouze mělkou renovací (např. památkově chráněné objekty).
Celková odhadovaná investiční potřeba pro dekarbonizaci a adaptační opatření do roku 2030 bude značná, přičemž většinu investičních potřeb by měly pokrýt soukromé zdroje. Vzhledem k tomu, že investice do dekarbonizace budou enormní, je třeba ve všech oblastech vytvořit pro investory předvídatelné prostředí, zjednodušit a zkrátit povolování investic a vést srozumitelnou komunikaci o cílech a nástrojích obsažených v tomto plánu vůči všem skupinám veřejnosti.
První Vnitrostátní plán dle výše uvedeného Nařízení byl schválen vládou ČR 13. ledna 2020, jednalo se o přepracovanou verzi návrhu Vnitrostátního plánu, který vzala 28. ledna 2019 na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Vnitrostátní plán vychází ze dvou hlavních strategických dokumentů, návrhů aktualizace Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Předkládaný dokument je finální verzí Vnitrostátního plánu ČR, který aktualizuje verzi z roku 2020 a který zohledňuje výsledky iterativního procesu s Evropskou komisí.
Vnitrostátní plán měl být významně provázán s aktualizací Státní energetické koncepce ČR (dále také „SEK ČR“) a Politiky ochrany klimatu v ČR (dále také „POK“), které byly připravovány současně s Vnitrostátním plánem. Od projednávání a schválení SEK a POK však vláda ustoupila.
Úzká vazba na Dlouhodobou strategie renovací budov. Dlouhodobá strategie renovací měla být předložena jako příloha Vnitrostátního plánu České republiky pro oblast energetiky a klimatu.
Za zastřešující strategii pokrývající všech pět rozměrů energetické unie se dá označit dokument Strategický rámec Česká republika 2030.
Klíčové související strategie v oblasti energetiky a ochrany klimatu jsou dále uvedeny v podkapitolách 1.2.1.1 a 1.2.1.2. Vnitrostátního plánu.
Přednášky a seminářeKonzultaceInformační zdrojeCase studiesInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy