Renovation Wave Strategy – Renovační vlna pro Evropu

Strategie vznikla jako součást Zelené dohody pro Evropu a reaguje na skutečnost, že budovy v EU představují přibližně 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Stávající opatření podle Evropské komise nestačila k dosažení přísnějších klimatických cílů (zejména snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 oproti roku 1990), a proto je nutné zásadně urychlit renovace a dekarbonizaci stávajícího stavebního fondu.

Tři hlavní priority této strategie jsou:

• řešení problému energetické chudoby a nejméně úsporných budov, 
• renovace veřejných budov, např. škol, nemocnic a budov veřejné správy,
• dekarbonizace vytápění a chlazení.

Na různých úrovních existuje mnoho překážek bránících renovacím budov. Komise je plánuje odstranit pomocí politických nástrojů, financování a technické pomoci, včetně:

• informování, pobídek a právní jistoty pro vlastníky a nájemce,
• financování prostřednictvím NextGenerationEU a dalších fondů EU a soukromých zdrojů,
• zvýšení kapacity orgánů veřejné moci a odborné přípravy pracovníků,
• rozvoje trhu s produkty udržitelné výstavby,
• komunitně vedených přístupů založených na sousedství.

Strategie předpokládá rozsáhlé investice do renovací, které mají vést ke snížení energetické náročnosti budov, rozvoji čistých technologií a podpoře inovací. Zároveň má přinést ekonomické přínosy v podobě tvorby pracovních míst a stimulace ekonomiky, přičemž cílem je renovovat až 35 milionů budov do roku 2030.

Pro členské státy znamená nutnost upravit legislativu, zavádět podpůrné programy a mobilizovat veřejné i soukromé investice. Pro stavebnictví a související odvětví představuje zvýšenou poptávku po renovacích, inovacích a kvalifikované pracovní síle. Pro domácnosti a veřejné instituce přináší zejména vyšší energetickou účinnost budov, snížení nákladů na energie, zlepšení kvality vnitřního prostředí a zároveň i potřebu investic do renovací.

Pokud jde o konkrétní dopady, Renovační vlna má vést ke snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % do roku 2030, ke snížení jejich celkové spotřeby energie o 14 % a ke snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení o 18 %. Zvláštní důraz se klade na dekarbonizaci vytápění a chlazení, které je odpovědné za přibližně 80 % spotřeby energie v obytných budovách, a na renovace nejméně úsporných budov, veřejných budov, škol, nemocnic a sociálního bydlení. Strategie tak dopadá nejen na vlastníky a nájemce budov, ale i na veřejnou správu, projektanty, developery, výrobce stavebních materiálů a energetické firmy.

Významný je také sociální a ekonomický rozměr celé iniciativy. Strategie má pomoci reagovat na energetickou chudobu, snížit účty domácností za energii, zlepšit kvalitu vnitřního prostředí a zároveň vytvořit do roku 2030 až 160 000 nových pracovních míst ve stavebnictví. 

Cíle Renovační vlny jsou realizovány zejména prostřednictvím přepracované směrnice o energetické účinnosti budov (EPBD 4) a dalších prvků legislativního balíčku Fit for 55. Na národní úrovni členské státy mají v rámci EPBD 4 finalizovat do konce roku 2026 národní plány renovací budov, které navazují na předchozí dlouhodobé strategie renovací budov (za Českou republiku Dlouhodobá strategie renovací budov) a tvoří součástí aktualizovaných národních klimaticko-energetických plánů (NKEP, za Českou republiku Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu). Tyto plány mají zajistit, aby se do roku 2050 proměnil národní fond obytných i neobytných budov, ať už veřejných či soukromých, v energeticky vysoce účinný a dekarbonizovaný stavební fond. Hlavním cílem je přeměnit stávající budovy na budovy s nulovými emisemi.

S Renovační vlnou dále souvisejí Iniciativa pro cenově dostupné bydlení (Affordable Housing Initiative) v rámci Nového evropského Bauhausu (New European Bauhaus) a iniciativa BUILD UP Skills v rámci programu pro výzkum a inovace Horizon Europe.