Projekt ClimArchiBase staví na sdílení know‑how, které by nebylo možné bez spolupráce mnoha organizací a jednotlivců. Tato stránka patří těm, kdo platformu spoluvytvářejí, ať už jde o autory odborných textů, dodavatele dat, nebo ambasadory, kteří pomáhají šířit myšlenku udržitelného stavebnictví dál.
Společnost Skanska přistupuje k udržitelné výstavbě skrze komplexní strategii ESG, která se zaměřuje na minimalizaci dopadů jejích projektů na životní prostředí a zvyšování kvality života v jejích rezidenčních projektech. Projekty společnosti Skanska se opírají o všechny tři pilíře udržitelnosti: environmentální, ekonomické i sociální.
Pražská rezidenční čtvrť od Skanska nabízí 800 nízkoenergetických bytů navržených v souladu s certifikací udržitelného stavění BREEAM. Projekt i před výstavbou a během výstavby dočasně využívá areál brownfieldu původního cukrovaru, kde je otevřena sezónní cyklokavárna s parkourovým hřištěm i malým pumptrackem, a tak přináší výhody komunitního života i v prostředí metropole. Čtvrť s modro-zelenou infrastrukturou nabízí bydlení ve standardu s velmi nízkou energetickou náročností (PENB A) a myslí na hospodárnost i udržitelnost také během samotné výstavby. Úsporu energie, vody i nákladů zajišťují udržitelné technologie, jako je úprava šedé vody, solární panely, zelená střecha, exteriérové žaluzie nebo rekuperace tepla z větrání.
_.jpg)
Největší bytový dům ze dřeva v ČR je rezidence od Skanska. Čtyřpodlažní bytový dům se staví technologií CLT panelů z křížem lepeného dřeva, které slouží jako nosná konstrukce budovy i jako pohledový materiál v interiéru. Projekt Dřevák získal precertifikaci WELL Residence pro všech svých 76 bytových jednotek: jde o vůbec první projekt ve střední a východní Evropě a teprve dvanáctý na světě, který o toto hodnocení usiluje. Dřevostavba je navržena podle přísných požadavků environmentální certifikace BREEAM a využití dřeva zde snižuje uhlíkovou stopu o 28 %. Projekt využívá několik udržitelných technologií jako fotovoltaické panely nebo fototermické panely, a také je zde zahrnuta recyklace šedé vody pro splachování WC. Díky těmto opatřením je celková úspora pitné vody nižší až o 44 %.
Původní administrativní budova byla demontována s využitím principů re-use a cirkulární ekonomiky. Projekt jako první v České republice, a dokonce i v celé střední Evropě, transformoval demolici na udržitelnou „remolici”. Z celkových 18 626 tun bylo recyklováno 97 % materiálů, což výrazně překračovalo legislativní požadavek 70 %. (Zbylá 3 % tvořily materiály dnes již zakázané nebo s nebezpečnými příměsemi, které znemožnily jejich recyklaci.) Beton (10 911 tun, 58 %) byl částečně využit při výrobě nového betonu, přičemž i kovy (1013 tun, 5 %), sklo (95 tun) a dřevo (57 tun) našly další uplatnění. Firma cílí na maximální využití recyklátů při stavbě nové budovy Mercury, čímž uzavíráme cirkulární materiálový cyklus. Remolice snížila emise CO₂ o 5967,9 tun (což odpovídá výstavbě bytového domu s 65 jednotkami), přičemž náklady zůstaly srovnatelné s tradiční demolicí.
Administrativní areál Port7 představuje příklad výjimečného přístupu k výstavbě administrativních komplexů. To potvrzuje zisk nejvyššího hodnocení LEED Platinum ve verzi v4. Vedle environmentálních aspektů klade projekt mimořádný důraz na zdraví uživatel a inkluzivitu, o čemž svědčí certifikace WELL Platinum a prvenství v získání certifikátu Access4you, který potvrzuje plnou bezbariérovost a přístupnost pro všechny skupiny osob. Z pohledu investorů a legislativy je klíčový i soulad projektu s EU Taxonomií. Port7 instalovanými technologiemi výrazně snižuje energetickou náročnost objektu a podporuje šetrné vodní hospodářství. Díky vysoce účinným technickým opatřením úspora energie dosahuje více než 40 % oproti referenční budově certifikace LEED. Sběr dešťové vody a její následné využití k zavlažování ušetří až 43 % vody oproti standardním budovám. V rámci projektu byla vybudována nová cyklostezka, která propojila celé severní holešovické nábřeží již před výstavbou. Součástí kampusu je i přístav pro motorové a malé čluny.
Velice děkujeme všem organizacím a jejich členům i členkám, kteří projekt ClimArchiBase podpořili, za jejich cenné připomínky, revize a doplnění obsahu platformy.
Dále děkujeme těmto expertům a expertkám:
Martin Augustin
Jiří Bím
Jiří Cihlář
Michaela Čížkovská
Petr Förchtgott
Benjamin Hague
Júlia Hamráková
Tomáš Jungwirth Březovský
Luboš Klabík
Soňa Kerner
Petra Kolínská
Radovan Kohút
Jan Krčmář
Václav Kříž
Petr Lešek
Veronika Miškovičová
Vladimíra Nováková
Klára Peloušková
Lucie Radilová
Jan Richter
Adam Rujbr
Alžběta Stránská
David Tichý
Jana Tywoniaková
Julie Železná
A dalším
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
