Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Obsahuje opatření od průřezových témat a politik, přes opatření v jednotlivých sektorech jako je energetika, doprava, zemědělství, až po výzkum a vývoj, monitorování a opatření v oblasti mezinárodní ochrany klimatu a rozvojové spolupráce. V roce 2025 odmítla tehdejší vláda schválit aktualizaci POK. Poslední platná verze je tedy z roku 2017 s aktualizaci / vyhodnocením z roku 2021.

  • Gestor: Ministerstvo životního prostředí
  • Zdroj na webu: https://mzp.gov.cz/cz/ministerstvo/politika-a-strategie-mzp/pripravovane-strategicke-dokumenty/politika-ochrany-klimatu
  • Rok zpracování: Poslední aktualizace 2021
  • Datum schválení:  22. 3. 2017
  • Forma schválení: Usnesení vlády
  • Doba realizace: do roku 2030, pravidelně se aktualizuje
  • Téma: Ochrana klimatu
  • Cílové skupiny: Politici, úředníci, investoři, NGO, sektorové asociace, firmy
  • Klíčová slova: životní prostředí, klima, ochrana přírody, úspory, energetika, OZE, obnovitelné zdroje energie, spotřeba, CO2, teplo, elektroenergetika, opatření, emisní povolenky, EU ETS, energetická náročnost, EPC, energetická účinnost

Obsah dokumentu

Politika ochrany klimatu v ČR určuje základní (do roku 2020 a do roku 2030) a indikativní dlouhodobé (do roku 2040 a do roku 2050) cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Dokument, který je pravidelně aktualizován, má sloužit jako vodítko pro nastavení cílů v různých oblastech (spotřeba energie, doprava, zemědělství apod). Politika ochrany klimatu obsahuje celkem 41 opatření, od průřezových témat a politik, přes opatření v jednotlivých sektorech až po výzkum a vývoj, monitorování a opatření v oblasti mezinárodní ochrany klimatu a rozvojové spolupráce.

POK se v kapitole “4.4 Tematická oblast: Konečná spotřeba energie” věnuje tématům snížení spotřeby energie, zvýšení energetické účinnosti a využití nízkoemisních a obnovitelných zdrojů energie. Navrhuje opatření jako podpora EPC projektů a dalších.

Seznam doporučení:

  • 2C Podpora využívání OZE při výrobě elektrické energie a tepla (podpora překonání tržních bariér, zejména pro mikroaplikace a instalace na rodinných a bytových domech), podpora tzv. chytrých řešení – řízení výroby, akumulace a spotřeby, aplikace schémat podpory, vč. možného využití finančního nástroje pro tuto oblast. Podpora prostřednictvím programu Nová zelená úsporám.
  • 2D) Podpora realizace opatření ke snížení spotřeby energie, zvýšení energetické účinnosti a využití nízkoemisních a obnovitelných zdrojů energie. Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, včetně dalších opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov, realizace technologií na využití odpadního tepla a nízkoemisních a obnovitelných zdrojů tepla, včetně využití možnosti podpory instalace solárních termických a fotovoltaických systémů.
  • 4D) Odstranění bariér pro širší využití EPC v oblasti energetických úspor a modernizace nízkoemisních zdrojů ve veřejném i soukromém sektoru. Jedná se především o nalezení způsobu využití EPC v budovách ve vlastnictví organizačních složek státu s důrazem na záruky za dosažení smluvně definovaný objem úspor a profinancování investice v souladu s platnými legislativními podmínkami. Včetně započítání dosažených efektů do národního cíle ČR pro energetické úspory do roku 2020. 

V rámci vyhodnocení v roce 2021 se doporučuje mimo jiné:

  • Rozšířit zpoplatnění CO2 na další sektory a emise mimo EU-ETS, skrze rozšíření ETS, popř. revizi směrnice o zdanění energie v návaznosti na balíček Fit for 55.

Návrh aktualizace z roku 2025, který nebyl zatím schválen, se doporučují následující cíle (kapitola 5.3.2.)

Tabulka 5.3: Základní ukazatele směru, kterým se budovy v Česku potřebují proměnit

Název indikátoru Hodnota Jednotka Zdroj
2022 2030 2040 2050
Emise v budovách 11,6
(2021)
4,7 1,5 0,1 Mt CO2eq NIR, Dekarbonizační scénář
Podíl budov s hlubokou renovací (A, B) 5 % 15 % 37 % 53 % % Analýza ŠPB, přibližná data
Podíl budov se střední renovací (C, D) 17 % 21 % 24 % 27 % % Analýza ŠPB, přibližná data
Podíl OZE na konečné spotřebě budov 26 % 49 % % Eurostat, směrnice RED III
Konečná spotřeba energie v sektoru budov 456
(2021)
312 248 212 PJ Eurostat, NKEP
Specifická konečná spotřeba energie na podlahovou plochu 491
(2020)
386 292 242 MJ/m²
(za rok)
NKEP (měrná potřeba energie na vytápění)

Další zdroje

  • Aktualizace POK v roce 2025, - aktualizace zpracovaná Ministerstvem životního prostředí, která zatím nicméně nebyla schválena vládou.

Úzká vazba

Chybí vám zde něco?  Napište nám.