Administrativní budova, u které je díky vhodnému rozmístění otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy po většinu roku umožněno přirozené větrání budovy. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly. Jako zdroj energie slouží 107 energetických vrtů. Část oken je vybavena automatickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy.
Multifunkční výšková budova, konstrukčně řešena jako hybridní dřevostavba. Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu.
Administrativní budova využívá k provozu obnovitelné zdroje energie, šetrně nakládá s dešťovou (např. pomocí retenčního jezírka) i šedou vodou. Na fasádách je využita vertikální mokřadní zahrada, která zjepšuje mikroklima a snižuje hluk. Konstrukce je tvořena CLT panely.
Původní administrativní budova byla demontována s využitím principů re-use a cirkulární ekonomiky. Stavební materiály i celé stavební prvky byly důkladně vytříděny a využity znovu (80 %), nebo zrecyklovány.
Energeticky úsporná administrativní budova s certifikací LEED. Stavba dosahuje výrazné úspory elektrické energie a pitné vody oproti běžným kancelářím. Dešťová voda se zde využívá k zavlažování. Na střeše se nachází pobytová terasa i včelí úly, v atriu prostor pro umělecká vystoupení atp.
Přestavba městské vily na družstevní bydlení tzv. baugruppe. Objekt zahrnuje tři nezávislé byty a společné prostory prádelny, sklepů a technického zázemí, které doplňuje i společná klubovna. Projekt slouží jako inspirace k řešení otázky krize bydlení.
Uhlíkově neutrální soubor obytných budov, na stavbu byly využity přírodní materiály: dřevěná nosná konstrukce, slaměná izolace. K provozu objektu slouží technologický koncept, který využívá pouze OZE.
Bytový dům, který využívá šedou vodu zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Díky tomu šetří až 26 procent pitné vody.
Bytový dům ve vlastnictví města Brna poskytuje dostupné nájemní bydlení. Nad prostorem garáží se nachází pobytová terasa se zelení, která je zalévaná akumulovanou dešťovou vodou. Projekt slouží jako inspirace k řešení otázky krize bydlení.
.jpg)
Bytový dům je konstrukčně řešen jako hybridní dřevostavba. Celý projekt vznikl díky konceptu družstevního bydlení tzv. baugruppe. V objektu se nachází řada společně využívaných prostor - což zde podporuje tvorbu komunity. Projekt je v neposlední řadě ukázkou podpoření dostupného bydlení.
Bytový dům, který využívá střešní solární kolektory k předehřevu teplé vody. Celkem je zde instalováno 100 solárních kolektorů a akumulační zásobník o objemu 9 000 l.
Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu na nejvyšším bytovém domě v Norsku.
Konverze původně industriální stavby na bytový dům, díky níž byl objekt uchráněn před demolicí. Střechu pokrývá polointenzivní zelená střecha, která slouží nejen jako ekologický prvek, ale i jako prostor pro komunitní aktivity. Projekt šetrně nakládá s dešťovou i šedou vodou.
Dešťový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Dešťové záhony. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Na stavbu byly použity přírodní a obnovitelné materiály. Objekt využívá OZE pomocí tepelných čerpadel vzduch-voda, šetrně nakládá s energiemi a dešťovou vodou. Stavbu zakrývá zelená extenzivní střecha, na pozemku došlo k vytvoření permakulturní zahrady a ovocného sadu.
Dočasná budova soudu - jedná se o demontovatelný objekt, který lze převážet a znovu postavit na jiném místě, případně změnit účel užívání dle potřeby.
Výrobní hala - nosná konstrukce je vyrobena z lepeného lamelového dřeva. Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu
Rodinný dům, pro jehož stavbu byly použity přírodní materiály: přiznaný konopný beton a nosná dřevěná konstrukce. Projekt ukazuje možnosti využití přírodních materiálů v soudobé architektuře.
Nízkoenergetická stavba, nosná konstrukce je tvořena částečně ze dřeva. Objekt využívá pro provoz obnovitelné zdroje energie (fotovoltaika, tepelné čerpadlo vzduch-voda, rekuperace), stínění budovy řeší automatizované vnější rolety. Dále je zde šetrně nakládáno s děšťovou vodou (splachování toalet, zavlažování skleníku).
Dům pro seniory vznikl rekonstrukcí stávajícího chátrajícího objektu. Nyní je budova nízkoenergetická, dále zde vnikly zelené střechy a nové plochy zeleně. Budova byla navržena s ohledem na místní javor, který tak nemusel být pokácen.
Objekt je postaven z přírodních lokálních materiálů. Stěny jsou tvořeny slaměnými balíky v dřevěných rámech, vnitřní omítky jsou hliněné, venkovní vápenopískové. Objekt zakrývá biosolární střecha. Dešťová voda je využívaná k zavlažování. K provozu stavby jsou využity OZE.
.jpg)
Vzniklé zelené plochy navazují přímo na komunikace, dešťová voda tak zůstává k dispozici rostlinám. Zadržením vody na těchto plochách se ulehčí místní kanalizační síti, což přináší obci i okolí ekonomické i ekologické výhody.
Montovaná soběstačná stavba z CLT panelů. Fotovoltaické panely zde tvoří zároveň střešní krytinu.
Pavilon kliniky, postavený v pasivním standardu, jednotlivá podlaží je možné flexibilně přestavovat dle aktuálních potřeb nemocnice.
Příklad nově vzniklého parku na místě vágního prostoru. Revitalizovaná i nově vysázená zeleň v blízkosti pomáhá zachytávat škodlivé látky z ovzduší, zlepšuje okolní mikroklima a snižuje i riziko vzniku tepelného ostrova. Samozřejmostí jsou propustné povrchy a zasakování dešťové vody. Prostor je doplněn o nový mobiliář a herní prvky.
.jpg)
Objekt je konstrukčně řešen jako dřevostavba, využívá OZE: K předehřevu vody využívá solární kolektory, FVE, voda je čerpaná ze studny. Dále se zde nachází malá aquaponická farma a na střeše hospodářské budovy se pěstuje zelenina.
.jpg)
Příklad konverze bývalých automatických mlýnů na kulturní stavbu. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití památkově chráněných industriálních staveb.
Rekonstrukce hotelu, jenž využívá 16 solárních střešních kolektorů o celkové ploše 36 m². Systém je dimenzován tak, aby pokryl potřebu teplé vody pro 40 až 50 hostů během letní sezóny bez dodatečného ohřevu v kotli.
Šetrné nakládání s vodou na rekonstruovaném statku. Odpadní voda je čištěna ve vertikální kořenové čistírně. Dešťová voda ze střech se svádí do přírodního jezírka, kde se zvolna zasakuje, nebo je využita k zavlažování.
V blízkosti meandrů potoka Botiče vznikl mokřad o rozloze 0,5 ha. Zadržuje významné množství vody, zmírňuje následky povodní, podporuje biodiverzitu. Dešťová voda ze střech dvora se akumuluje v nádržích a využívá k zalévání zeleně. Zrekonstruovaný dvůr také plní rekreační a vzdělávací funkci.
.jpg)
Hotel ve funkcionalistické budově se systémem využívání šedé vody a zpětného získávání tepla z odpadních vod a fungující s obnovitelnými zdroji energie.
Revitalizace parku zahrnující výsatbu nové zeleně, použití propustných povrchů, využití speciálního nanonátěru, který čistí vzduch, vytvoření inkluzivnějšího veřejného prostoru.
Příklad současné sakrální stavby vytvořené primárně z přírodních materiálů. Podlahu tvoří dusaná broušená hlína, stěny soklu lomový kámen. Nosná konstrukce je postavena z ručně tesaných trámů a dřevěných lamelových prvků.
Na náměstí byly vysazeny čtyři habrovce, které jsou vhodné jak do městského prostředí, tak i dobře snášejí změnu klimatu. Hlavním cílem projektu je snížení efektu tepelného ostrova. Obecně došlo k reorganizaci veřejného prostoru tak, aby motorizovaná doprava dostala méně prostoru a chodci naopak více. Přibyl také nový mobiliář a stojany pro kola.
.jpg)
Projekt řeší první etapu konverze areálu bývalé keramičky v Kravsku. Důraz byl kladen na upcyklaci a využívání původních prvků. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití historických staveb.
Projekt řeší druhou etapu konverze areálu bývalé keramičky. Současní majitelé areál přestavují pro pořádání společenských událostí a zážitkovou turistiku. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití industriálních staveb.
Komunitní centrum pokrývají zelené střechy, dešťová voda je dále využívaná k závlaze zeleně. Povrchy venkovních hřišť jsou propustné. V okolí stavby proběhla výsadba nových stromů. Komunitní centrum nabízí pestré možnosti využití pro místní obyvatelstvo.
.jpg)
Příklad konverze původní kotelny na objekt, který slouží jako multifunkční prezentační prostor pro kulturní, firemní a společenské akce s ambicí stát se srdcem budoucí čtvrti. Jedná se o důležitý projekt postupné regenerace celého brownfieldu.
Příklad koupaliště, které využívá solární kolektory k ohřevu bazénové vody.
Místnímu uměle napřímenému potoku byly vráceny historické meandry. Obnovena byla také potoční niva s tůněmi. Odbahněním zdejších rybníků se zvětšil jejich akumulační prostor a mohou zadržet více vody, vytěžený sediment byl použit na protihlukový val. Přibyla také nová zeleň a mobiliář.
.jpg)
Efektivní nakládání s dešťovou vodou ve veřejném prostoru. Veškerá dešťová voda, která se nevsákne přímo na místě, se shromažďuje v úžlabích a nakonec odtéká do devíti retenčních nádrží. Vše je řešeno jako součást rekreačního otevřeného prostoru.
Konverze nádražního skladu z 19. století na kulturní a komunitní prostor. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití staveb menšího měřítka.
Rekonstrukce kulturního centra poskytuje nově multifunkční využití pro potřeby místního obyvatelstva. Centrum efektivně nakládá s energiemi např. díky zateplení objektu, využívání fotovoltaiky a rekuperace. Dále je šetrně nakládáno s dešťovou vodou, která je nyní zasakována přímo v místě.
Příklad využití fotovoltaických panelů na administrativní budově v Šanghaji. Panely slouží zároveň jako stínění.
Za minimálních nákladů se podařilo s pomocí občanské iniciativy obnovit venkovní koukaliště a vytvořit zde novou budovu plovárny se zázemím. Objekt je konstrukčně řešen jako dřevostavba.
Minipivovar Trautenberk vznikl rekonstrukcí původní Tippeltovy boudy, později známé jako hotel Družba. Objekt nabízí také prostor restaurace a dále ve vyšších patrech ubytování pro turisty.
Park, ve kterém byly aplikovány principy modro-zelené infrastruktury. Efektivní nakládání s dešťovou vodou (zejména zasakování v místě dopadu a retence v podobě jezírek) a zelení.
Zelená fasáda (vertikální zahrada) umístěná na straně mostu o ploše více než 500 m2. Využívá hydroponický zavlažovací systém. Stěna má ilustrovat výhody, které mohou zelené stěny přinést životnímu prostředí, jako je zmírňování efektu teplených ostrovů v městských oblastech a příspívání k čistšímu ovzduší díky produkci kyslíku a snížení míry CO2, pohlcování hluku a škodlivých látek.
Příklad udržitelné městské čtvrti, která kombinuje energeticky efektivní bydlení, zelenou infrastrukturu a kvalitní veřejný prostor. Klade důraz na pěší a cyklistickou dopravu a podporuje dostupné bydlení.
Hlavní část konstrukce objektu tvoří dřevěné lepené BSH profily, vyrobené v blízkosti stavby. Většina použitého dřeva je lokální. Střecha domu je pokryta solárními panely, které uspokojí energetickou spotřebu domu, přebytky jsou směřovány do přilehlé výroby. Dále je zde šetrně nakládáno s dešťovou vodou.
Na střeše nové radnice se nachází fotovoltaická elektrárna, pod budovou zase nádrž na dešťovou vodu, která je využívaná k zavlažování. Na parkovišti a v suterénu je umístěná dobíjecí stanice pro elektromobily. Okna cloní venkovní žaluzie reagující na sluneční svit.
Obchodní dům v centru Kodaně, který využívá solární energii, hospodaří s dešťovou i šedou vodou. Objekt nabízí také zelenou střešní zahradu přístupnou veřejnosti a fasádu částečně pokrytou vegetací.
Vytápění obecního domu zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda, na střeše je instalován fotovoltaický systém. Budova pro ušetření energie dále využívá nucené větrání s rekuperací. Stavba vznilka částečně z lokálních materiálů.
U rodinného domu byl využit koncept „dům v domě“– do původní budovy byl vestavěn nový nezávislý objekt. Původní stavba nyní slouží svým obvodovým zdivem a střechou jako ochranná schránka.
Dešťová voda ze střech tří panelových domů je jímána v nově vytvořeném jezírku. Voda tak nekončí v kanalizaci a je využita pro podporu biodiverzity a tvoří přidanou hodnotu pro návštěvníky parku.
Krajinářsky pojatá revitalizace měla především za cíl přírodním způsobem předcházet povodňovým průtokům, ale zároveň vybudovat nový park pro místní obyvatele. Důraz byl také kladen na péči o raka kamenáče, kterému byla přizpůsobena podoba toku, a podporu biodiverzity.
.jpg)
Parkourové hřiště v místě bývalého brownfieldu. Hřiště vzniklo díky participaci místních obyvatel a je vyrobeno z recyklovaného betonu.
Fakulta využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Vnější stínění je zajištěno pomocí slunolamů. Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu.
.jpg)
Pavilon ČR z EXPO 2015, jedná se o modulázní objekt, který lze převážet a znovu postavit na jiném místě, případně změnit účel užívání dle potřeby.
Vytvoření zelené extenzivní střechy na panelovém domě. Výsledkem je lepší nakládání s dešťovou vodou, chladnější mikroklima. Střecha je zároveň pobytová, což má přidanou hodnotu pro uživatele domu.
.jpg)
Cílem projektu je kultivovat zbytkový městský prostor. Vytvořit místo jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele ubytovny, která neměla žádný jiný dostatečný sdružovací prostor. Projekt pracuje mimo jiné s původní vzrostlou zelení, která byla zachována.
Konverze industriální stavby ze 60. let na polyfunkční objekt určený pro kulturní akce, firemní prezentaci, administrativu a v malém rozsahu i pro bydlení. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití industriálních staveb.
Průmyslová hala LIKO-Vo využívá k provozu obnovitelné zdroje energie, šetrně nakládá s dešťovou i šedou vodou. Na fasádách je využita vertikální mokřadní zahrada, jenž zlepšuje mikroklima a snižuje hluk.
Přestavba panelového domu na energeticky vysoce efektivní budovu, která využívá obnovitelné zdroje energie a pracuje s IT řešením při inteligentním řízení provozu. Dešťová voda je nyní odváděna do akumulační nádrže a slouží k zalévání okolní zeleně.
Revitalizace přinesla proměnu původně nevyužitých plochých střech v nově vzniklý prostor s dostatkem zeleně, který nabízí celoroční využití pro relaxaci, stravování, sport i společenské aktivity.
.jpg)
Kompletní rekonstrukce historického činžovního domu se zachováním estetické hodnoty. Využívá řadu původních prvků, nově zateplená fasády ze strany vnitrobloku.
Příklad zateplení historického bytového domu se zachováním jeho původní estetické hodnoty.
Díky rekonstrukci bytového domu Kleiburg v Nizozemsku byl zozsáhlý objekt ušetřen od demolice. Díky rekonstrukci byl zlepšen technický a funkční stav objektu, navíc proběhly i úpravy veřejného prostoru v okolí domu.
Renovace panelového domu. Zdařilý architektonický návrh renovace dodal objektu estetickou kvalitu. Zateplovací systém a výměna výplní otvorů poté vyšší energetickou úspornost.
Rekonstrukce panelového domu, u které proběhlo rozšíření stávajících lodžií. Vznikl tím větší pobytový prostor - tedy přidaná hodnota pro majitele bytů. Zárověn bylo docíleno lepšího stínění, a tím snížení přehřívání interiérů v letních měsících.
Rekonstrukce panelového domu, která spočívala v zateplení objektu a zasklení stávajících lodžií. Výsledkem je snížení energetické náročnosti domu.
Rekonstrukce pavlačového domu. Bylo zde dosaženo zlepšení mikroklimatu ve vnitrobloku pomocí popínavé zeleně stoupající po konstrukci pavlače.
Příklad rekonstrukce rodinného domu, u které byla zakomponována ekologická řešení v podobě zelených střech, využití přírodních, recyklovaných a odpadních stavebních materiálů. Dále použití inteligentního řízení teploty v interiéru a šetrného nakládání s vodou. Díky zeleni a odpařování vody je v domě příjemná teplota i v letních měsících.
Kompletní rekonstrukce historického rodinného domu se zachováním estetické hodnoty. Využívá řadu původních prvků.
Rekonstrukce bytových domů z 50. let. Byla snížena energetická náročnost objektů díky zateplení fasád, výměně oken a instalaci řízeného větrání s rekuperací.
Díky rekonstrukci ulic byl vytvořen příjemný a bezpečný prostor pro pěší. Realizace dešťových záhonů a výsadba stromů zmírňuje odtok povrchové vody, ulevuje zátěži na sloučenou kanalizaci, zlepšuje místní mikroklima a zvyšuje biodiverzitu v městském prostředí.
.jpg)
Renovace bytového domu ze 70. let. Proběhlo zde zateplení domu, výměna výplní otvorů a zvětšení lodžií. Celý dům získal také estetickou kvalitu bez ztráty původní podstaty.
Tisíce kusů květin, bylin, keřů a stromů se nachází na zelených střechách (extenzivních i intenzivních), obvodových římsách i v přilehlém okolí domu. Nedílnou součástí bydlení je i poloveřejný park. Dešťová voda je využívaná k závlaze zeleně, voda z chodníku vtéká do dešťových záhonů.
Nový veřejný prostor je realizován částečně se zasakovacími plochami, kde najdeme 37 stromů a více než 20 tisíc rostlin. Stromy jsou vysazeny do strukturálního substrátu, který zajišťuje jejich dlouhodobý vývoj a pomáhá zmírňovat dopady prudkých dešťů. Centrum doplnil také mobiliář, stínící plachty, fontána a pítko.
.jpg)
Park pracuje s prvky modrozelené infrastruktury, s požadavky na environmentální udržitelnost, biodiverzitu, spoluvytváří komunitu a je inkluzivní. Přírodně blízká opatření zadržují srážkovou vodu v co největší míře v parku. Část dešťové vody slouží jako zálivka pro zeleň.
Revitalizací školy se podařilo vytvořit energeticky a uhlíkově plusovou budovu. Vytápění, chlazení a přípravu teplé vody zajišťují 2 tepelná čerpadla země-voda, přičemž až 70 % chlazení se daří zajistit pasivně. Střecha je biosolární, šedá voda je využívána ke splachování toalet.
.jpg)
Bytový dům, jehož základy a příčky jsou z části vyrobené z recyklovaného betonu. Objekt dále nakládá šetrně s děšťovou i šedou vodou a využívá fototermické panely na střeše k předehřevání TUV.
Nová čtvrť postavená na místě bývalého brownfieldu. Mezi klíčové ekologické prvky patří energeticky úsporné bydlení, využití fotovoltaických a fototermických panelů, recyklace dešťové i šedé vody a použití recyklovaného betonu. Dále je zde kladen důraz na podporu komunitních aktivit a setkávání místních obyvatel.
_.jpg)
Bytový dům s certifikací BREEAM na úrovni Very Good, při certifikaci bylo pozitivně ohodnoceno úsporné nakládání s vodou, nucené větrání s rekuperací a podpora biodiverzity.
Energeticky plusový rodinný dům, využívá k provozu obnovitelné zdroje energie: fotovoltaiku a kotel na dřevěné pelety, šetrně nakládá s dešťovou vodou. Na stavbu byly využity přírodní materiály - CLT panely a dřevovláknitá izolace.
Příklad využití obnovitelných zdrojů energie k provozu soběstačného rodinného domu.
Soubor bytových domů vyniká využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Domy zahrnují také vybavení pro cyklisty. Biodiverzitu zde podporují ptačí budky pro hnízdění rorýsů umístěné na fasádách jednotlivých domů.
Soubor bytových domů na bývalém brownfieldu šetrně nakládá s energiemi a vodou. V okolí domů jjsou uplatněny principy podporující rostlinnou i živočišnou diverzitu městské krajiny. Prostor funkčně doplňují místa vyhrazená pro sdílená auta, stojany na kola a servisní cyklostojan.
Zahradnická firma využívá OZE pomocí fotovoltaiky. Sídlo firmy prošlo kompletní rekonstrukcí v podobě zateplení obvodového pláště, řešení úsporného vytápění a realizací zelené extenzivní střechy. Ta je stejně jako záhony zalévaná odpadní vodou z kořenové čistírny.
.jpg)
Administrativní budova se zelenou fasádou (vertikální zahradou). V interiéru byly využity hliněné omítky, které disponují schopností udržet v místnosti vyváženou relativní vlhkost vzduchu.
Trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Rodinný dům postavený převážně z přírodních materiálů. Primárním stavebním prvkem jsou zde velkoformátové slaměné balíky, ztužené dřevěnými trámy. Objekt využívá ke stínění přesahů střech a vnější rolety - k chlazení tak nepotřebuje klimatizaci. Dům rovněž efektivně pracuje se zelení, vodou a OZE.
.jpg)
Výsadba nových stromů a zeleně měla za důsledek snižování teploty v okolí (vytvoření příjemnějšího mikroklimatu), zasakování dešťové vody, podporu biodiverzity, snižování CO2, pohlcování hluku a vytvoření příjemného veřejného prostoru.
Zanedbané a nebezpečné podchody se podařilo proměnit v živý veřejný prostor, který nyní nabízí streetbalový koš s tribunou, taneční prostor se zrcadlem, pole dance tyče, překážky pro freestyle sporty, boulder, workout a pouliční galerii.
Tramvajová vozovna s plochou 13,5 tisíc m² zelených extenzivních střech zlepšuje zdejší mikroklima. K mytí tramvají je využívaná dešťová voda. Dále došlo ke snížení hlukové zátěže pro okolní zástavbu a také množství spotřebované energie.
.jpg)
Vzdělávací centrum, k jehož provozu je využito obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika, tepelná čerpadla, MaR). Objekt se vyznačuje šetrným nakládáním s vodou, prací se zelení a sociálním přesahem, např. v podobě veřejnosti přístupné zahrady.
Objekt úsporně hospodaří s vodou díky kořenové čističce, jímce na dešťovou vodu a zelené střeše. Dům je navíc postavený zejména z přírodních a lokálních materiálů, je vhodně orientovaný z hlediska světových stran. Stínění poskytuje pergola s vinnou révou a venkovní rolety. Část energie je generovaná z fotovoltaiky umístěné na střeše.
.jpg)
Vytvoření pobytové, částečně zelené střechy na panelovém domě. Zadržuje dešťovou vodu a zlepšuje mikroklima ve městě. Na střeše se kromě zeleně nachází pískoviště pro děti, místo na sušení prádla, lavičky a podobné, komunitu tvořící, funkce.
Rekonstrukce knihovny zahrnuje nově vytvořenou přístupnou zelenou extenzivní střechu, která pomáhá se zadržováním dešťové vody, snižuje tepelný ostrov ve městě a podporuje biodiverzitu.
Přednášky a seminářeKonzultaceInformační zdrojeCase studiesInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy