Online záznamy vzdělávacích akcí

Pestrost funkcí podporuje efektivní využití stavby a zároveň snižuje riziko, že se z ní časem stane jen prázdný a chátrající objekt. Jaké další výhody však tento přístup nabízí uživatelům, vlastníkům či širší lokalitě?

Doprava vždy ovlivňovala podobu měst. Jaké má v současnosti největší dopady na samotné stavby a jejich bezprostřední okolí?

S provozem budov souvisí přibližně 43 % spotřeby energie v Česku. Vysoká spotřeba i neekologická výroba energie mají zásadní dopad na klima i na peněženky domácností. Bezmála 70 % provozních nákladů v domácnostech připadá na vytápění a dalších 15 % na ohřev vody. Přibližně 1,3 milionu lidí v Česku se zároveň potýká s problémy při placení účtů za energie nebo s nedostatečným vytápěním. Jaké máme možnosti, jak přispět k řešení energetické chudoby a klimatické krize?

V našem urbanizovaném prostředí často potkáváme nevyužité a chátrající stavby, které v sobě skrývají vloženou energii, materiál a práci. Smutné odkazy různých epoch - historických i novodobých - často zdánlivě bez potenciálu, lákající snad jen urbexery nebo lidi bez domova.  Jak kreativně pracovat s nevyužitými domy? Jak prázdným stavbám navrátit život, přidat jim novou hodnotu a přitom nepřijít o jejich kulturní význam?

Přibližujeme, jak efektivně využít dešťovou vodu přímo v budovách i veřejném prostoru místo jejího vypouštění do kanalizace. Chytré hospodaření totiž šetří pitnou vodu i náklady na stočné.

Počet tropických dnů a nocí stále roste a extrémy počasí čím dál více ovlivňují naše každodenní životy. Přibližujeme, jak se mohou na horko připravit města, obce i každý z nás.

Stromům ve městě se ne vždy daří. Přibližujeme, jak na úspěšnější výsadby i následnou péči, ale také třeba novinky v ochraně dřevin.

Krize bydlení se v Česku dotýká stále většího množství obyvatel. Přitom jedním ze zásadních aspektů sociální udržitelnosti je právě dostupnost bydlení. Jaké možnosti a způsoby nám mohou pomoci situaci řešit? Jak se vyhnout gentrifikaci a komodifikaci bydlení, nebo proč podporovat pestrou skladbu obyvatel v nových čtvrtích?

Čas  dovolených se blíží. Díky další přednášce Rethink Architecture získáte tipy na letní výlety za architekturou, které můžete zároveň spojit se svým oblíbeným sportem nebo s aktivním odpočinkem.

Náměstí byla odjakživa srdcem měst a městských částí. Tepajícím místem setkávání, obchodování i společenských událostí. Dnes však musí čelit novým výzvám. Jak upravit ta historická i navrhovat nová náměstí, aby odpovídala současným potřebám, byla inkluzivní  a zároveň reagovala na klimatickou změnu?

Chataření, chalupaření a výlety do lesů i hor jsou neodmyslitelnou součástí české identity. Fenomén úniku z civilizace na chalupu a hledání klidu v divoké přírodě má však i své problematické stránky. Jsou spojené například s individuální dopravou autem nebo overturismem. Navíc zastavět „zelenou louku“ není z principu udržitelné. Pokud se přesto rozhodneme stavět, jak stavbu zhotovit a provozovat co nejšetrněji k životnímu prostředí a také s nízkou uhlíkovou stopou?

Letní vlny extrémních veder názorně ukázují, jak velký význam mají vzrostlé stromy v ulicích našich měst. Aby mohly poskytovat potřebný stín a chlazení ve stále častějších horkých dnech, je třeba posílit podmínky pro jejich zdravý růst a ochranu před ničením. Na potřebných legislativních změnách už pracuje Ministerstvo životního prostředí, které má v plánu návrh předložit k veřejné diskusi. Hlavní téma konference jsme proto věnovali připravovaným změnám v legislativě i příkladům a zkušenostem dobré praxe z českých měst.

‍

Vítěze Adapterra Awards každoročně vyhlašujeme na slavnostním ceremoniálu spojeném s konferencí o adaptačních opatřeních na klimatickou změnu. Odpolední program je nabitý zajímavými přednáškami odborníků, diskuzemi s experty i politiky, networkingem lidí napříč obory, představením inspirujících řešení, která se již podařilo zrealizovat jednotlivcům, městům i firmám.

‍

Dlouhé letní vlny horka se stávají realitou i v Česku. Vysoké účty za provoz klimatizace však dělají mnoha provozovatelům vrásky na čele. Jak ale zajistit příjemné prostředí ekonomicky i ekologicky šetrně? O tom bude řeč na dalším ze série webinářů Adapterra. Mluvit se bude o dobrých vlastnostech budovy, pasivním chlazení, efektivním využívání tepelných čerpadel nebo chytrých zařízeních, která vám dokáží pomoci s řízením spotřeby. Konkrétní inspirativní projekty i šikovné praktické nástroje vám představí čtyři odborníci, za kterými stojí dlouholeté zkušenosti.

‍

Zveme vás na online webinář k tématu kvality péče o stromy a perspektivy druhů v nadcházejících desetiletích. Podíváme se na téma péče o stromy v datech. Kolik stromů je schopno dožít vysokého věku a za jakých podmínek? Na kolik finančně vychází péče o stromy? Navážeme rozhovorem o výběru vhodných druhů do městského prostředí z dlouhodobého pohledu a diskusí o způsobech zajištění péče o stromy v obci. Poskytneme přehled možností financování. Na závěr přineseme zkušenosti s moderními technologiemi v péči o stromy.

‍

Kurz se zaměřuje na sedm klíčových návrhů pro implementaci cirkulární výstavby, které pomáhají minimalizovat odpad a podporují udržitelnost v oblasti stavebnictví.

‍

Konference se zaměřuje na výměnu zkušeností a prezentaci konkrétních příkladů z praxe menších měst a obcí. Program zahrnuje přednášky, diskuse a prohlídky zaměřené na zlepšení veřejného prostoru.

‍

Série vzdělávacích materiálů zahrnuje úvod do základních konceptů politiky uhlíkové stopy materiálů, příklady již existujících politik a případové studie. Cílem je stimulovat diskusi o možnostech implementace těchto politik v různých regionech a pomoci odborníkům navrhovat efektivní politiky pro snížení uhlíkové stopy ve stavebnictví.

‍

Historické budovy v centrech měst, jejich rekonstrukce a udržitelnost. Je možné tato témata skloubit? Je možné brát ohled na zachování historické hodnoty budov a zároveň dosáhnout energetické účinnosti a udržitelnosti? Lze na historických budovách instalovat moderní technologie, nebo je to z důvodu designových omezení a předpisů pro ochranu památek příliš velká výzva?

Kurz se skládá z osmi kapitol, které pokrývají různé aspekty změny klimatu, včetně přírodovědných, společenskovědních a pedagogicko-psychologických pohledů. Každá kapitola obsahuje rozhovory s odborníky.

‍

Setkání s experty na vytápění a chlazení zaměřené na aplikaci principů komunitní energetiky v tomto sektoru. Součástí programu jsou prezentace odborníků, příklady dobré praxe, panelová diskuze a prostor pro networking.

‍

Kurz se zaměřuje na návrhové procesy vedoucí k vysoce výkonným a uhlíkově neutrálním budovám, včetně integrativního návrhového procesu (IDP). Prozkoumá kolaborativní strategie pro dosažení nízké energetické spotřeby a jejich aplikaci během návrhového procesu.

‍

Přednáška představí klíčové výhody metody Building Information Modeling (BIM), která mění podobu stavebnictví. Ukáže, jak BIM zefektivňuje spolupráci, podporuje udržitelnost a přináší inovace. Součástí budou příklady z praxe a možnosti zapojení do digitální transformace stavebnictví.

‍

Kurz zaměřen na certifikaci BREEAM, hodnocení udržitelnosti nových budov, metodologie posuzování.

‍

S blížícím se létem se více než po zbytek roku skloňuje otázka připravenosti měst na horké počasí. Podle klimatologů se budou letní teploty stále zvyšovat, jak je tedy možné budovy a veřejný prostor na měnící se klima adaptovat a kde se můžeme inspirovat? Co by městům pomohlo adaptovat se na vyšší teploty? Jaké technologie máme k dispozici a jaké jsou s nimi spojené náklady? A lze budovy a prostory adaptovat i bez použití technologicky náročných řešení?

Legislativní požadavky se zpřísňují, již více než rok jsou v ČR platné požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a chystá se další legislativa, která bude řešit celkovou uhlíkovou stopu výstavby. Nastal tedy čas, abychom se na architekturu, stavby a jejich využití dívali jinak a uhlíkovu neutralitu a množství spotřebovávané energie řešili jak ve fázi návrhu budovy, tak i po celou dobu jejího užívání.

Beton a cihly jsou základem většiny staveb po celém světě, avšak jejich výroba má výrazný dopad na životní prostředí, zejména kvůli vysoké spotřebě energie a přírodních zdrojů. Díky pokrokům v materiálovém výzkumu však nyní vznikají inovativní technologie, které umožňují recyklaci betonu a používání ekologičtějších alternativ, jako je například beton s příměsí konopí. V této přednášce jsme se zabývali také využitím mycelia – houbového materiálu – při výrobě stavebních prvků, které jsou biologicky odbouratelné a šetrné k přírodě.

V poslední přednášce Rethink Architecture roku 2024 jsme se podívali na to, jak se v Česku i v zahraničí již daří pracovat s regionálními a přírodními materiály a do jaké míry lze na projektech různých měřítek aplikovat re-use přístup. Mluvili jsme o upcyklaci, konverzích a rekonstrukcích a podíváme se na úspěšně realizované projekty ptali jsme se, zda je v současné architektuře a designu nutné primárně využívat nové zdroje surovin, nebo si dokážeme úspěšně poradit i s recyklovanými materiály.

Opuštěné haly, zchátralé budovy a zanedbané pozemky na okrajích měst,i poblíž jejich širších center. Jak udržitelně zrenovovat industriální budovy a vdechnout jim nový smysl, tak aby fungovaly efektivně a zároveň zapadaly do rázu krajiny? Mohou takové budovy pozitivně působit na své uživatele a okolní obyvatelstvo?

Materiály a produkty například z nepálené hlíny, slámy či konopí mají zpravidla nízkou uhlíkovou stopu a řadu z nich lze navíc získat lokálně v blízkosti plánované stavby. Jak se stavby z přírodních materiálů osvědčily po několika letech provozu? Ptali jsme se i na to, jak se s přírodními materiály v současnosti pracuje a jaké jsou jejich možnosti a potenciál dalšího progresivního využití ve stavitelství.

Udržitelnost v architektuře – to nejsou jen sofistikované moderní technologie, kterými se nezřídka dohání nevhodný koncept stavby. Těžba surovin na výrobu technologií, doprava a posléze recyklace technologických zařízení přinášejí značné ekologické dopady.

V pořadí druhá přednáška Rethink Architecture v roce 2024 přináší podnětné téma: přelomové a inovativní dřevostavby. Tato přednáška se hlouběji zaměří na dřevo jako udržitelný stavební materiál a na to, co vše je potřeba zohlednit, aby stavby ze dřeva byly skutečně udržitelné. Diskutovat se bude také o ceně a životnosti dřevostaveb v porovnání s konvenčními materiály.

Jsou veřejné budovy jen historické, zanedbané, bez dostatku financí na kvalitní rekonstrukci? Nebo to může být i jinak? Proč bychom se neměli s tímto vnímáním veřejných staveb spokojit? Jak může šetrně provedená rekonstrukce zároveň zavést udržitelné technologie a šetřit náklady provozovateli? Jak skloubit veřejnou funkci budov a prostranství, která jsou ve vlastnictví soukromých majitelů? A jak citlivě kombinovat tradiční architekturu veřejných budov s moderními prvky?

Široká okna, rozdělené kanceláře, v krajních z nich je zima a v prostředních horko. Nebo naopak obrovské openspace prostory, které už zastarávají a neodpovídají potřebám svých uživatel. Jak přizpůsobit kancelářské budovy měnícím se požadavkům na způsoby práce? Jak takové budovy zrekonstruovat udržitelně a které technologie mohou organizacím nejvíce pomoci šetřit náklady i životní prostředí? A proč není dobré přestavovat byty v centrech měst na kanceláře?

Proč opravovat bytové i rodinné domy a nenechávat je chátrat, bourat je a na jejich místě stavět nové? Jaké netradiční konverze rezidenčních budov existují? A jak je můžeme rekonstruovat udržitelně a pomoci jejich obyvatelům ušetřit náklady na bydlení a zároveň zvýšit komfort žití? Udržitelné inovace jako tepelná čerpadla, solární panely či recyklace šedé vody navíc šetří peníze při provozu budovy. Klást důraz na udržitelné renovace rezidenčních budov pomůže i městům v budování jejich odolnosti.Inspirujte se z praktických příkladů, jak společnými silami můžete provést vaši rekonstrukci udržitelněji.

Jsou sídliště jizvami na panoramatech měst, nebo se jejich vnímání ve společnosti změnilo? V sídlištní zástavbě, která pochází převážně z minulého století, u nás žije ⅓ obyvatel a poptávka po její modernizaci roste. Jak se dají sídliště udržitelně rozvíjet a adaptovat na změnu klimatu? A jak na sídlištích tvořit komunity? Může zeleň změnit ráz celé zástavby a vytvořit atraktivní místo k bydlení? Druhá přednáška z cyklu Jak se staví hotové město představila možnosti zlepšení našich životů na sídlištích.

I historická centra měst se musí měnit a přizpůsobovat aktuálním výzvám. Je možné v centrech aplikovat šetrná řešení, jako je modro-zelená infrastruktura či obnovitelné zdroje energie? A jak vyvážit potřeby místních obyvatel i návštěvníků lokality?

Jak může mezioborová spolupráce pomoci při hledání nejlepších řešení pro udržitelné projekty? Chtěli byste vědět více o práci s recyklovanými materiály ve venkovních prostorech? Rozšířit si obzory o tom, jaké postupy používají vaši kolegové a co je dobré mít na paměti? Jak zapojit veřejnost i další strany do procesu návrhu?

Satelitní čtvrti obíhají kolem metropolí a stále se rozrůstají. Často jsou degradované na noclehárny a jejich obyvatelé musí za běžnými aktivitami jezdit autem. Jak je přizpůsobit na změnu klimatu? Jak v nich probudit komunitní život? Jak může stávající historická zástavba srůst s novostavbami? Jak ovlivní nárůst obyvatel infrastrukturu nejen dopravní, ale modro-zelenou, technickou, vodovodní a kanalizační?

Přednáška se věnuje udržitelnosti v oblasti stavebních materiálů.

Kulatý stůl na téma Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), jeho finální podoba a dopady do sektoru budov. Diskutovanými otázkami byly očekávané dopady/přínosy aktuálně projednávané energetické legislativy (Lex OZE 2 a 3 – sdílení elektřiny a možnosti akumulace) do sektoru budov.

Přednáška představuje inovace ve stavebnictví, které přispívají k udržitelnosti: technologické inovace, které snižují dopad budov na životní prostředíprocesní inovace, které zvyšují efektivitu přípravy stavby a šetří penízesociální inovace, díky kterým vznikají budovy a čtvrti přátelské k lidem

Přednáška se zaměřuje na vliv lidí na architekturu samotnou a jak jí lidem přizpůsobovat, aby se jim v ní dobře žilo. Dále se přednáška zaměřuje na to, jak se starat o veřejný prostor a krajinu.

Přednáška se věnuje architektuře a energii.

Přednáška se věnuje architektuře a vodě.

Přednáška se věnuje udržitelným konceptům v architektuře.

Přednáška z cyklu o městech představuje principy cirkulární ekonomiky.

Přednáška z cyklu o městech představuje možnosti adaptace na změnu klimatu.

Přednáška z cyklu o městech představuje možnosti, jak při návrhu, výstavbě, rekonstrukci a provozu měst snižovat jejich uhlíkovou stopu. Jak navrhnout uhlíkově neutrální čtvrť, minimalizovat dopad výstavby a rekonstrukce na životní prostředí. Jak ve městech chytře hospodařit s energiemi.

Seminář shrnuje principy, ukazuje základní předpoklady k jejich implementaci, benefity i úskalí a smysl využívání modrozelené infrastruktury při plánování a správě sídel. Na různá opatření modrozelené infrastruktury se v rámci semináře díváme z hlediska jejich efektivity, vhodnosti použití a náročnosti jejich realizace.

Přednáška z cyklu o městech představuje obecné principy udržitelnosti v městském prostředí i konkrétní příklady udržitelných čtvrtí. Jak navrhovat města tak, aby byla sociálně, ekonomicky i ekologicky udržitelná. Které odborníky je vhodné zapojovat a jaké procesy používat. Jaké jsou realizované příklady udržitelných čtvrtí v Česku i v zahraničí.

Seminář představuje principy cirkulárního navrhování ve všech fázích života budovy a praktické příklady z praxe v ČR i zahraničí. Na udržitelnou architekturu se podíváme v měřítku budovy, vybavení interiérů i cirkulárních měst. Dozvíte se, co je to LCA analýza materiálů a konstrukcí a jak přistupovat k rekonstrukcím. Zásadní částí semináře jsou praktické příklady dobré praxe z ČR, kde budou představeny konkrétní řešení i použité materiály. Poslechnete si i o potížích při povolování či domluvě s investory, a jak je překonat.

Přednáška z cyklu Jak se staví hotové město představuje potenciál bloků a vnitrobloků.