Online záznamy vzdělávacích akcí

How can we make the places we live in and work more sustainable? Drawing on her experience in architecture, education, real estate, and NGOs, Kateřina shows that meaningful sustainable change doesn't have to begin with big policies, but also with everyday actions in familiar spaces and creating your own ecosystems. Thanks to stories of real people and buildings the talk inspires listeners to see the potential for transformation in their homes, streets, and workplaces. You don't have to wait for the city representatives to change your place for you. The change can start exactly where you are.

‍

Turismus, bydlení, participace, památková ochrana budov a celková proměna města. To je jen několik z celkem osmi témat, která spojila na 40 pražských spolků a organizací a motivovala je k sepsání jednotného dokumentu s názvem Za Prahu udržitelnou a sousedskou. Společně žádají zkvalitnění života v našem hlavním městě, a to s ohledem na stávající krize. Ve třetí diskuzi probereme otázku plánovaného rozšíření Letiště Václava Havla. V diskuzi se zaměříme na otázku udržitelnosti letecké dopravy jako takové, výhody a nevýhody nové letištní rampy i případná rizika, které se k rozšiřování letiště vážou.

‍

Turismus, bydlení, participace, památková ochrana budov a celková proměna města. To je jen několik z celkem osmi témat, která během letošního jara spojila na 40 pražských spolků a organizací a motivovala je k sepsání jednotného dokumentu s názvem Za Prahu udržitelnou a sousedskou. Společně žádají zkvalitnění života v našem hlavním městě, a to s ohledem na stávající krize. V druhé diskuzi se zaměříme na otázku (ne)dostupného bydlení. Ceny za bydlení rostly v posledních letech rychleji, než mzdy. Praha nabízí nejdražší bydlení ve střední Evropě. Co s tím můžou volení politici dělat? Na koho stávající změny nejvíce dopadají? Jaká je realita města z pohledu developera?

‍

Turismus, bydlení, participace, památková ochrana budov a celková proměna města. To je jen několik z celkem osmi témat, která během letošního jara spojila na 40 pražských spolků a organizací a motivovala je k sepsání jednotného dokumentu s názvem Za Prahu udržitelnou a sousedskou. Společně žádají zkvalitnění života v našem hlavním městě, a to s ohledem na stávající krize. V první diskuzi se zaměříme na problematiku krátkodobého ubytování. Jak se obyvatelům Prahy žije v domech, kde se cítí spíše jako nechtění hosté? Co může město dělat s platformami typu Airbnb? Jaký problém představují “sdílené platformy” pro město obecně? A má krátkodobé ubytování naopak nějaká pozitiva?

‍

Pestrost funkcí podporuje efektivní využití stavby a zároveň snižuje riziko, že se z ní časem stane jen prázdný a chátrající objekt. Jaké další výhody však tento přístup nabízí uživatelům, vlastníkům či širší lokalitě?

Doprava vždy ovlivňovala podobu měst. Jaké má v současnosti největší dopady na samotné stavby a jejich bezprostřední okolí?

S provozem budov souvisí přibližně 43 % spotřeby energie v Česku. Vysoká spotřeba i neekologická výroba energie mají zásadní dopad na klima i na peněženky domácností. Bezmála 70 % provozních nákladů v domácnostech připadá na vytápění a dalších 15 % na ohřev vody. Přibližně 1,3 milionu lidí v Česku se zároveň potýká s problémy při placení účtů za energie nebo s nedostatečným vytápěním. Jaké máme možnosti, jak přispět k řešení energetické chudoby a klimatické krize?

V našem urbanizovaném prostředí často potkáváme nevyužité a chátrající stavby, které v sobě skrývají vloženou energii, materiál a práci. Smutné odkazy různých epoch - historických i novodobých - často zdánlivě bez potenciálu, lákající snad jen urbexery nebo lidi bez domova.  Jak kreativně pracovat s nevyužitými domy? Jak prázdným stavbám navrátit život, přidat jim novou hodnotu a přitom nepřijít o jejich kulturní význam?

Přibližujeme, jak efektivně využít dešťovou vodu přímo v budovách i veřejném prostoru místo jejího vypouštění do kanalizace. Chytré hospodaření totiž šetří pitnou vodu i náklady na stočné.

Počet tropických dnů a nocí stále roste a extrémy počasí čím dál více ovlivňují naše každodenní životy. Přibližujeme, jak se mohou na horko připravit města, obce i každý z nás.

Stromům ve městě se ne vždy daří. Přibližujeme, jak na úspěšnější výsadby i následnou péči, ale také třeba novinky v ochraně dřevin.

Krize bydlení se v Česku dotýká stále většího množství obyvatel. Přitom jedním ze zásadních aspektů sociální udržitelnosti je právě dostupnost bydlení. Jaké možnosti a způsoby nám mohou pomoci situaci řešit? Jak se vyhnout gentrifikaci a komodifikaci bydlení, nebo proč podporovat pestrou skladbu obyvatel v nových čtvrtích?

Čas  dovolených se blíží. Díky další přednášce Rethink Architecture získáte tipy na letní výlety za architekturou, které můžete zároveň spojit se svým oblíbeným sportem nebo s aktivním odpočinkem.

Náměstí byla odjakživa srdcem měst a městských částí. Tepajícím místem setkávání, obchodování i společenských událostí. Dnes však musí čelit novým výzvám. Jak upravit ta historická i navrhovat nová náměstí, aby odpovídala současným potřebám, byla inkluzivní  a zároveň reagovala na klimatickou změnu?

Chataření, chalupaření a výlety do lesů i hor jsou neodmyslitelnou součástí české identity. Fenomén úniku z civilizace na chalupu a hledání klidu v divoké přírodě má však i své problematické stránky. Jsou spojené například s individuální dopravou autem nebo overturismem. Navíc zastavět „zelenou louku“ není z principu udržitelné. Pokud se přesto rozhodneme stavět, jak stavbu zhotovit a provozovat co nejšetrněji k životnímu prostředí a také s nízkou uhlíkovou stopou?

Letní vlny extrémních veder názorně ukázují, jak velký význam mají vzrostlé stromy v ulicích našich měst. Aby mohly poskytovat potřebný stín a chlazení ve stále častějších horkých dnech, je třeba posílit podmínky pro jejich zdravý růst a ochranu před ničením. Na potřebných legislativních změnách už pracuje Ministerstvo životního prostředí, které má v plánu návrh předložit k veřejné diskusi. Hlavní téma konference jsme proto věnovali připravovaným změnám v legislativě i příkladům a zkušenostem dobré praxe z českých měst.

‍

Vítěze Adapterra Awards každoročně vyhlašujeme na slavnostním ceremoniálu spojeném s konferencí o adaptačních opatřeních na klimatickou změnu. Odpolední program je nabitý zajímavými přednáškami odborníků, diskuzemi s experty i politiky, networkingem lidí napříč obory, představením inspirujících řešení, která se již podařilo zrealizovat jednotlivcům, městům i firmám.

‍

Dlouhé letní vlny horka se stávají realitou i v Česku. Vysoké účty za provoz klimatizace však dělají mnoha provozovatelům vrásky na čele. Jak ale zajistit příjemné prostředí ekonomicky i ekologicky šetrně? O tom bude řeč na dalším ze série webinářů Adapterra. Mluvit se bude o dobrých vlastnostech budovy, pasivním chlazení, efektivním využívání tepelných čerpadel nebo chytrých zařízeních, která vám dokáží pomoci s řízením spotřeby. Konkrétní inspirativní projekty i šikovné praktické nástroje vám představí čtyři odborníci, za kterými stojí dlouholeté zkušenosti.

‍

Zveme vás na online webinář k tématu kvality péče o stromy a perspektivy druhů v nadcházejících desetiletích. Podíváme se na téma péče o stromy v datech. Kolik stromů je schopno dožít vysokého věku a za jakých podmínek? Na kolik finančně vychází péče o stromy? Navážeme rozhovorem o výběru vhodných druhů do městského prostředí z dlouhodobého pohledu a diskusí o způsobech zajištění péče o stromy v obci. Poskytneme přehled možností financování. Na závěr přineseme zkušenosti s moderními technologiemi v péči o stromy.

‍

Kurz se zaměřuje na sedm klíčových návrhů pro implementaci cirkulární výstavby, které pomáhají minimalizovat odpad a podporují udržitelnost v oblasti stavebnictví.

‍

Konference se zaměřuje na výměnu zkušeností a prezentaci konkrétních příkladů z praxe menších měst a obcí. Program zahrnuje přednášky, diskuse a prohlídky zaměřené na zlepšení veřejného prostoru.

‍

Série vzdělávacích materiálů zahrnuje úvod do základních konceptů politiky uhlíkové stopy materiálů, příklady již existujících politik a případové studie. Cílem je stimulovat diskusi o možnostech implementace těchto politik v různých regionech a pomoci odborníkům navrhovat efektivní politiky pro snížení uhlíkové stopy ve stavebnictví.

‍

Historické budovy v centrech měst, jejich rekonstrukce a udržitelnost. Je možné tato témata skloubit? Je možné brát ohled na zachování historické hodnoty budov a zároveň dosáhnout energetické účinnosti a udržitelnosti? Lze na historických budovách instalovat moderní technologie, nebo je to z důvodu designových omezení a předpisů pro ochranu památek příliš velká výzva?

Kurz se skládá z osmi kapitol, které pokrývají různé aspekty změny klimatu, včetně přírodovědných, společenskovědních a pedagogicko-psychologických pohledů. Každá kapitola obsahuje rozhovory s odborníky.

‍

Setkání s experty na vytápění a chlazení zaměřené na aplikaci principů komunitní energetiky v tomto sektoru. Součástí programu jsou prezentace odborníků, příklady dobré praxe, panelová diskuze a prostor pro networking.

‍

Kurz se zaměřuje na návrhové procesy vedoucí k vysoce výkonným a uhlíkově neutrálním budovám, včetně integrativního návrhového procesu (IDP). Prozkoumá kolaborativní strategie pro dosažení nízké energetické spotřeby a jejich aplikaci během návrhového procesu.

‍

Přednáška představí klíčové výhody metody Building Information Modeling (BIM), která mění podobu stavebnictví. Ukáže, jak BIM zefektivňuje spolupráci, podporuje udržitelnost a přináší inovace. Součástí budou příklady z praxe a možnosti zapojení do digitální transformace stavebnictví.

‍

Kurz zaměřen na certifikaci BREEAM, hodnocení udržitelnosti nových budov, metodologie posuzování.

‍

S blížícím se létem se více než po zbytek roku skloňuje otázka připravenosti měst na horké počasí. Podle klimatologů se budou letní teploty stále zvyšovat, jak je tedy možné budovy a veřejný prostor na měnící se klima adaptovat a kde se můžeme inspirovat? Co by městům pomohlo adaptovat se na vyšší teploty? Jaké technologie máme k dispozici a jaké jsou s nimi spojené náklady? A lze budovy a prostory adaptovat i bez použití technologicky náročných řešení?

Legislativní požadavky se zpřísňují, již více než rok jsou v ČR platné požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a chystá se další legislativa, která bude řešit celkovou uhlíkovou stopu výstavby. Nastal tedy čas, abychom se na architekturu, stavby a jejich využití dívali jinak a uhlíkovu neutralitu a množství spotřebovávané energie řešili jak ve fázi návrhu budovy, tak i po celou dobu jejího užívání.

Beton a cihly jsou základem většiny staveb po celém světě, avšak jejich výroba má výrazný dopad na životní prostředí, zejména kvůli vysoké spotřebě energie a přírodních zdrojů. Díky pokrokům v materiálovém výzkumu však nyní vznikají inovativní technologie, které umožňují recyklaci betonu a používání ekologičtějších alternativ, jako je například beton s příměsí konopí. V této přednášce jsme se zabývali také využitím mycelia – houbového materiálu – při výrobě stavebních prvků, které jsou biologicky odbouratelné a šetrné k přírodě.

V poslední přednášce Rethink Architecture roku 2024 jsme se podívali na to, jak se v Česku i v zahraničí již daří pracovat s regionálními a přírodními materiály a do jaké míry lze na projektech různých měřítek aplikovat re-use přístup. Mluvili jsme o upcyklaci, konverzích a rekonstrukcích a podíváme se na úspěšně realizované projekty ptali jsme se, zda je v současné architektuře a designu nutné primárně využívat nové zdroje surovin, nebo si dokážeme úspěšně poradit i s recyklovanými materiály.

Opuštěné haly, zchátralé budovy a zanedbané pozemky na okrajích měst,i poblíž jejich širších center. Jak udržitelně zrenovovat industriální budovy a vdechnout jim nový smysl, tak aby fungovaly efektivně a zároveň zapadaly do rázu krajiny? Mohou takové budovy pozitivně působit na své uživatele a okolní obyvatelstvo?

Materiály a produkty například z nepálené hlíny, slámy či konopí mají zpravidla nízkou uhlíkovou stopu a řadu z nich lze navíc získat lokálně v blízkosti plánované stavby. Jak se stavby z přírodních materiálů osvědčily po několika letech provozu? Ptali jsme se i na to, jak se s přírodními materiály v současnosti pracuje a jaké jsou jejich možnosti a potenciál dalšího progresivního využití ve stavitelství.

Udržitelnost v architektuře – to nejsou jen sofistikované moderní technologie, kterými se nezřídka dohání nevhodný koncept stavby. Těžba surovin na výrobu technologií, doprava a posléze recyklace technologických zařízení přinášejí značné ekologické dopady.

V pořadí druhá přednáška Rethink Architecture v roce 2024 přináší podnětné téma: přelomové a inovativní dřevostavby. Tato přednáška se hlouběji zaměří na dřevo jako udržitelný stavební materiál a na to, co vše je potřeba zohlednit, aby stavby ze dřeva byly skutečně udržitelné. Diskutovat se bude také o ceně a životnosti dřevostaveb v porovnání s konvenčními materiály.

Jsou veřejné budovy jen historické, zanedbané, bez dostatku financí na kvalitní rekonstrukci? Nebo to může být i jinak? Proč bychom se neměli s tímto vnímáním veřejných staveb spokojit? Jak může šetrně provedená rekonstrukce zároveň zavést udržitelné technologie a šetřit náklady provozovateli? Jak skloubit veřejnou funkci budov a prostranství, která jsou ve vlastnictví soukromých majitelů? A jak citlivě kombinovat tradiční architekturu veřejných budov s moderními prvky?

Široká okna, rozdělené kanceláře, v krajních z nich je zima a v prostředních horko. Nebo naopak obrovské openspace prostory, které už zastarávají a neodpovídají potřebám svých uživatel. Jak přizpůsobit kancelářské budovy měnícím se požadavkům na způsoby práce? Jak takové budovy zrekonstruovat udržitelně a které technologie mohou organizacím nejvíce pomoci šetřit náklady i životní prostředí? A proč není dobré přestavovat byty v centrech měst na kanceláře?

Proč opravovat bytové i rodinné domy a nenechávat je chátrat, bourat je a na jejich místě stavět nové? Jaké netradiční konverze rezidenčních budov existují? A jak je můžeme rekonstruovat udržitelně a pomoci jejich obyvatelům ušetřit náklady na bydlení a zároveň zvýšit komfort žití? Udržitelné inovace jako tepelná čerpadla, solární panely či recyklace šedé vody navíc šetří peníze při provozu budovy. Klást důraz na udržitelné renovace rezidenčních budov pomůže i městům v budování jejich odolnosti.Inspirujte se z praktických příkladů, jak společnými silami můžete provést vaši rekonstrukci udržitelněji.

Jsou sídliště jizvami na panoramatech měst, nebo se jejich vnímání ve společnosti změnilo? V sídlištní zástavbě, která pochází převážně z minulého století, u nás žije ⅓ obyvatel a poptávka po její modernizaci roste. Jak se dají sídliště udržitelně rozvíjet a adaptovat na změnu klimatu? A jak na sídlištích tvořit komunity? Může zeleň změnit ráz celé zástavby a vytvořit atraktivní místo k bydlení? Druhá přednáška z cyklu Jak se staví hotové město představila možnosti zlepšení našich životů na sídlištích.

I historická centra měst se musí měnit a přizpůsobovat aktuálním výzvám. Je možné v centrech aplikovat šetrná řešení, jako je modro-zelená infrastruktura či obnovitelné zdroje energie? A jak vyvážit potřeby místních obyvatel i návštěvníků lokality?

Jak může mezioborová spolupráce pomoci při hledání nejlepších řešení pro udržitelné projekty? Chtěli byste vědět více o práci s recyklovanými materiály ve venkovních prostorech? Rozšířit si obzory o tom, jaké postupy používají vaši kolegové a co je dobré mít na paměti? Jak zapojit veřejnost i další strany do procesu návrhu?

Satelitní čtvrti obíhají kolem metropolí a stále se rozrůstají. Často jsou degradované na noclehárny a jejich obyvatelé musí za běžnými aktivitami jezdit autem. Jak je přizpůsobit na změnu klimatu? Jak v nich probudit komunitní život? Jak může stávající historická zástavba srůst s novostavbami? Jak ovlivní nárůst obyvatel infrastrukturu nejen dopravní, ale modro-zelenou, technickou, vodovodní a kanalizační?

Přednáška se věnuje udržitelnosti v oblasti stavebních materiálů.

Kulatý stůl na téma Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), jeho finální podoba a dopady do sektoru budov. Diskutovanými otázkami byly očekávané dopady/přínosy aktuálně projednávané energetické legislativy (Lex OZE 2 a 3 – sdílení elektřiny a možnosti akumulace) do sektoru budov.

Přednáška představuje inovace ve stavebnictví, které přispívají k udržitelnosti: technologické inovace, které snižují dopad budov na životní prostředíprocesní inovace, které zvyšují efektivitu přípravy stavby a šetří penízesociální inovace, díky kterým vznikají budovy a čtvrti přátelské k lidem

Přednáška se zaměřuje na vliv lidí na architekturu samotnou a jak jí lidem přizpůsobovat, aby se jim v ní dobře žilo. Dále se přednáška zaměřuje na to, jak se starat o veřejný prostor a krajinu.

Přednáška se věnuje architektuře a energii.

Přednáška se věnuje architektuře a vodě.

Přednáška se věnuje udržitelným konceptům v architektuře.

Přednáška z cyklu o městech představuje principy cirkulární ekonomiky.

Přednáška z cyklu o městech představuje možnosti adaptace na změnu klimatu.

Přednáška z cyklu o městech představuje možnosti, jak při návrhu, výstavbě, rekonstrukci a provozu měst snižovat jejich uhlíkovou stopu. Jak navrhnout uhlíkově neutrální čtvrť, minimalizovat dopad výstavby a rekonstrukce na životní prostředí. Jak ve městech chytře hospodařit s energiemi.

Seminář shrnuje principy, ukazuje základní předpoklady k jejich implementaci, benefity i úskalí a smysl využívání modrozelené infrastruktury při plánování a správě sídel. Na různá opatření modrozelené infrastruktury se v rámci semináře díváme z hlediska jejich efektivity, vhodnosti použití a náročnosti jejich realizace.

Přednáška z cyklu o městech představuje obecné principy udržitelnosti v městském prostředí i konkrétní příklady udržitelných čtvrtí. Jak navrhovat města tak, aby byla sociálně, ekonomicky i ekologicky udržitelná. Které odborníky je vhodné zapojovat a jaké procesy používat. Jaké jsou realizované příklady udržitelných čtvrtí v Česku i v zahraničí.

Seminář představuje principy cirkulárního navrhování ve všech fázích života budovy a praktické příklady z praxe v ČR i zahraničí. Na udržitelnou architekturu se podíváme v měřítku budovy, vybavení interiérů i cirkulárních měst. Dozvíte se, co je to LCA analýza materiálů a konstrukcí a jak přistupovat k rekonstrukcím. Zásadní částí semináře jsou praktické příklady dobré praxe z ČR, kde budou představeny konkrétní řešení i použité materiály. Poslechnete si i o potížích při povolování či domluvě s investory, a jak je překonat.

Přednáška z cyklu Jak se staví hotové město představuje potenciál bloků a vnitrobloků.