Energy Performance of Buildings Directive (EPBD 4) – Směrnice o energetické náročnosti budov

Přepracované znění - v platnosti od 28. 5. 2024

EPBD 4 je klíčovou součástí balíčku Fit for 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Hlavními cíli této směrnice je do roku 2030 zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov, zkvalitnit informace o energetické náročnosti a udržitelnosti a zajistit, aby všechny budovy splňovaly požadavky na klimatickou neutralitu do roku 2050. Přepracované znění stanovuje požadavky na Budovu s nulovými emisemi (ZEB) pro novostavby a zároveň stanovuje Minimální standardy energetické náročnosti (MEPS) pro stávající nebytové budovy. Směrnice dále klade cíle pro instalaci fotovoltaických nebo solárních systémů, snížení spotřeby primární energie v obytných budovách a postupné ukončení používání kotlů na fosilní paliva do roku 2040.

Hlavní cíle pro novostavby:

• Všechny nové budovy musí mít nulové provozní emise z fosilních paliv a plnit standard ZEB. To se od roku 2028 týká budov ve veřejném vlastnictví a od roku 2030 i všech ostatních nových budov. Existuje možnost specifických výjimek.
• Nové budovy musí být uzpůsobeny k umístění střešních fotovoltaických nebo solárně-termických zařízení, která se stanou novým standardem pro budovy. Ty budou postupně instalovány od roku 2027 tam, kde to bude možné.
• Vznikají nové povinnosti vypočítat potenciál globálního oteplování (GWP) během celého životního cyklu nových budov, a to od roku 2028 pro všechny nové budovy s užitnou plochou nad 1 000 m2 a od roku 2030 pro všechny nové budovy. Následně budou muset členské státy EU stanovit mezní hodnoty pro celkové kumulativní GWP během životního cyklu všech nových budov. 
• Posílí se infrastruktura udržitelné mobility prostřednictvím dobíjecích míst pro elektromobily a parkovacích míst pro jízdní kola.

Hlavní cíle pro stávající budovy:

• U nebytových budov budou k postupnému zlepšování jejich energetické náročnosti využívány minimální standardy energetické náročnosti (MEPS), které povedou k renovaci 16 % budov s nejhoršími parametry do roku 2030 a 26 % budov s nejhoršími parametry do roku 2033.
• Všechny členské státy přijmou národní trajektorie, které povedou ke snížení spotřeby primární energie v obytných budovách o 16 % do roku 2030 a o 20-22 % do roku 2035. Členské státy si mohou svobodně zvolit, jaká opatření použijí k realizaci tohoto cíle, a na které budovy se zaměří. 
• Členské státy budou moci některé budovy z uvedených povinností vyjmout. Jde například o historické památky nebo místa pro bohoslužby.
• Bude vytvořen společný vzor EU pro průkazy energetické náročnosti.
• Budou zavedena finanční opatření na podporu renovací. Zaměří se zejména na budovy s nejhoršími parametry a na zranitelné zákazníky.
• Členské státy budou muset zajistit ochranu nájemného v budovách s nejhoršími parametry po jejich renovaci.
• Každý členský stát vytvoří národní plán renovací budov, který se budou zabývat tématy jako jsou školení kvalifikovanějších pracovníků a financování renovací. 
• Zavádí se tzv. renovační pasy, které budou vlastníky budov provázet procesem postupné rozsáhlé renovace.
• Budou zřízena jednotná kontaktní místa pro všechny účastníky hodnotového řetězce renovací, kterým budou v průběhu procesu poskytovány specializovaná poradenství a podpora.
• Kotle na fosilní paliva by měly být postupně vyřazeny do roku 2040, od roku 2025 přestanou členské státy dotovat samostatné kotle na fosilní paliva. 

Dopad na jednotlivé skupiny

Směrnice bude mít dopady na vlastníky a správce budov, kteří budou muset přistoupit k renovacím a dohlédnout na splnění nových norem energetické účinnosti prostřednictvím pravidelných auditů a skrz investice do nových technologií. Budovy institucí veřejné správy budou podléhat normám energetické náročnosti ještě dříve, než ostatní budovy, zároveň budou ministerstva a další orgány veřejné správy hrát důležitou roli při poskytování finančních podpor na renovace. Pro nájemníky může dojít ke snížení nákladů na energie a ke zlepšení kvality budov, ale problémem může být růst nájemného způsobený  renovací budov. Lze předpokládat i vznik nových finančních nástrojů a produktů, které budou podporovat přechod na bezemisní provoz budov. Ve stavebním průmyslu dojde ke zvýšenému využívání nízkoemisních stavebních materiálů a k vyšší energetické účinnosti budov s ohledem na svázanou uhlíkovou stopu.