Fit for 55

Balíček Fit for 55 představuje komplexní soubor legislativních a vzájemně propojených návrhů. Tyto návrhy zahrnují: 

• revizi evropského systému pro obchodování s emisemi (EU Emissions Trading System; EU ETS), 
• revizi nařízení o sdílení úsilí (Effort Sharing Regulation; ESR) obsahující závazky pro snižování emisí v sektorech mimo EU ETS (vnitrostátní doprava (kromě letecké), budovy, zemědělství, drobný průmysl a odpadové hospodářství), 
• revizi směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (Renewable Energy Directive; RED), 
• revizi směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive; EED), 
• zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism; CBAM), 
• revizi směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive; EPBD),
• směrnici EU o metanu pro energetický sektor (EU Methane Regulation for the energy sector),
• aktualizovaná pravidla EU pro dekarbonizaci trhů s plynem a vodíku,
• revizi nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (Alternative Fuels Infrastructure Regulation; AFIR),
• nařízení ReFuel EU pro leteckou dopravu (ReFuel EU Aviation Regulation)
• nařízení FuelEU pro námořní dopravu (FuelEU Maritime Regulation)
• změnách ve využívání půdy, lesnictví a zemědělství (Regulation on Land Use, Forestry and Agriculture; LULUCF)

Nařízení o sdílení úsilí se zaměřuje na nastavení evropských a národních cílů dekarbonizace pro sektory, které nespadají pod EU ETS, tedy například budovy. V rámci revize EU ETS v roce 2023 byl vytvořen nový systém obchodování s emisemi s názvem ETS2. Tento nový systém bude regulovat emise ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a v dalších odvětvích (především v drobném průmyslu).

Fit for 55 se dotkne různých cílových skupin v EU. Podniky, zejména ve vysokoemisních sektorech (např. energetika, doprava, průmysl), budou mít povinnost přizpůsobit své provozy přísnějším emisním limitům a investovat do udržitelných technologií. Povinnosti zahrnují implementaci nízkoemisních výrobních procesů do roku 2030 a využívání obnovitelných zdrojů energie. Malé a střední podniky se mohou dočkat podpory ve formě dotací a grantů na zelené technologie, avšak zavedení změn pro ně může být do určité míry dobrovolné, s výjimkou odvětví, kde regulace platí plošně (jako je energetika, doprava, průmysl a zemědělství). Spotřebitelé budou ovlivněni změnami v cenách u produktů s vysokou uhlíkovou stopou, jako například vyšší cena za energie z neobnovitelných zdrojů či paliva. 

Do roku 2024 musí vlády členských států přijmout a následně implementovat aktualizované Národní klimaticko-energetické plány (NKEP). V ČR jde o Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko- energetické závazky do roku 2030. Mezi specifické povinnosti patří aktualizace legislativy, zavedení daňových pobídek pro zelené investice a podpora energetické transformace. V oblasti energetické náročnosti budov mají být aktualizované NKEP v souladu s vyššími cíli přepracované směrnice EPBD a se strategií Renovation Wave, která má urychlit renovační úsilí a dekarbonizaci budov.