Renewable Energy Directive (RED III) – Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Hlavní dopady směrnice:

• Stanovila nový, ambicióznější cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU do roku 2030. 
• Rozšiřuje podporu obnovitelných zdrojů i do dalších oblastí, jako je například vodík z obnovitelných zdrojů.
• Má za cíl zjednodušit a zefektivnit administrativní postupy spojené s výstavbou a provozem zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
• Klade větší důraz na zapojení občanů do výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím komunitních energetických projektů.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie EU

Obnovitelné zdroje energie se na spotřebě energie v EU budou do roku 2030 podílet z 42,5 % s možným navýšením o 2,5 % na 45 %. To představuje zvýšení ambice oproti předchozímu cíli 32 % z roku 2018. Členské státy si dále mají stanovit orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 ve výši nejméně 5 % nově instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů. 

Prioritní oblasti pro urychlení využívání OZE

Směrnice zavádí takzvané akcelerační (go-to) zóny, ve kterých bude možné výrazně rychleji budovat nové obnovitelné zdroje energie. Členské státy tyto zóny vyberou samy, přičemž budování obnovitelných zdrojů bude nově považováno za „převažující veřejný zájem“. 

Transpozicí směrnice do české legislativy vzniká Návrh zákona o urychlení využívání OZE a jeho vazby na JES (Jenotné environmentální stanovisko). Dle něj budou nezbytné oblasti vymezeny jako specifické oblasti v PÚR (Politika územního rozvoje) v ČR. 

Komunitní energetika

Novela směrnice mimo jiné zdůrazňuje roli společenství pro obnovitelné zdroje energie. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni. 

V ČR bude možnost sdílení elektřiny možná od 1. 7. 2026. Od 1.1.2024 lze zakládat energetická společenství.

Administrativní procesy

Směrnice podporuje také zjednodušení administrativních procesů v budování nových zdrojů obnovitelné energie. Orgány veřejné správy zřídí alespoň jedno kontaktní místo, kde bude žadatelům poskytnuto poradenství pro usnadnění podání žádosti o správní povolení.

Sektorové cíle

Pro dodavatele paliv v dopravním sektoru zavádí RED III dvě možnosti plnění: minimálně 29 % využívání obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 nebo snížení intenzity emisí skleníkových plynů o 14,5 % ve stejném časovém rámci.

V průmyslovém sektoru si RED III klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie pro konečné využití a neenergetické účely (energie používaná v průmyslových výrobních procesech) v průměru o 1,6 % ročně v období 2021-2030. Navíc RED III stanovuje cíl pro obnovitelná nebiogenní paliva v průmyslu, podle kterého by v roce 2030 mělo pocházet alespoň 42 % vodíku používaného pro tyto účely z obnovitelných zdrojů, což se do roku 2035 zvýší na 60 %. Tyto cíle mají za úkol podpořit přechod na ekologicky šetrnější zdroje energie a měly by vytvořit potenciál pro inovace v oblasti obnovitelných paliv a vodíkových technologií.

Kontext pro sektor stavebnictví

V sektoru stavebnictví stanovuje RED III cíl pro členské státy dosáhnout do roku 2030 alespoň 49 % spotřeby energie v budovách z obnovitelných zdrojů. Odpadní teplo a chlad mohou být započteny až do horní hranice 20 %. 

Příkladem mají jít veřejné budovy na celostátní, regionální a místní úrovni, např. umožněním výroby obnovitelné energie na střechách těchto budov.

Dále by měl být stanoven požadavek využívání stanoveného minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné a pokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Toho má být dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu.  

Dalším cílem je využívání energetických štítků, ekoznaček nebo jiných příslušných osvědčení či norem. Stát má mimo jiné zajistit poskytování odpovídajících informací a poradenství o obnovitelných a vysoce energeticky účinných alternativách, jakož i o dostupných finančních nástrojích a pobídkách na podporu vyšší míry náhrady starých systémů vytápění a většího přechodu na řešení založená na obnovitelných zdrojích energie.

‍