Publikace a zdroje o udržitelné architektuře
Rozcestník zdrojů na aktuální témata v udržitelnosti v architektuře. Adaptační opatření, cirkulární architektura, uhlíková stopa, energetická efektivita, certifikace udržitelnosti a další oblasti.
Rozcestník zdrojů na aktuální témata v udržitelnosti v architektuře. Adaptační opatření, cirkulární architektura, uhlíková stopa, energetická efektivita, certifikace udržitelnosti a další oblasti.
Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) je klíčovým právním rámcem, který harmonizuje podmínky uvádění stavebních výrobků na trh EU tím, že zavádí jednotné technické specifikace a označení CE, což usnadňuje volný pohyb těchto výrobků na jednotném trhu. Nařízení CPR stanovuje požadavky na bezpečnost, funkční vlastnosti a udržitelnost stavebních výrobků, a zároveň umožňuje členským státům zavádět specifické národní požadavky na ochranu zdraví, bezpečnosti a životního prostředí v souvislosti s jejich používáním. CPR rovněž zajišťuje, že výrobky splňují základní požadavky na stavby, jako jsou mechanická odolnost, požární bezpečnost a energetická úspornost.
Původní nařízení CPR (Nařízení EU č. 305/2011) stanovuje povinnosti pro různé cílové skupiny v sektoru stavebnictví, včetně výrobců, dovozců, distributorů a regulačních orgánů, s cílem zajistit bezpečnost a kvalitu stavebních výrobků, které jsou používány v budovách a dalších stavebních projektech.
Dovozci, kteří uvádějí na trh výrobky od výrobců mimo EU, mají povinnost ověřit, že výrobce vypracoval prohlášení o vlastnostech. Jsou také zodpovědní za to, že výrobek splňuje všechny příslušné požadavky a musí zajišťovat, aby byla technická dokumentace k dispozici na vyžádání regulačním orgánům. Distributoři musí ověřit, že výrobky jsou doprovázeny požadovanou dokumentací, včetně návodu k použití a bezpečnostních informací v příslušném jazyce. Regulační orgány hrají klíčovou roli při dohledu nad trhem, kdy jsou zodpovědné za pravidelné kontroly stavebních výrobků na trhu s cílem zajistit jejich shodu s požadavky CPR. Regulační orgány také spolupracují s ostatními členskými státy a Evropskou komisí, aby zajistili jednotné prosazování nařízení v rámci celé EU. V kontextu stavebního sektoru, kde stavební výrobky hrají klíčovou roli v bezpečnosti a funkčnosti budov, je důležité, aby všechny zúčastněné strany dodržovaly tyto požadavky.
V návaznosti na předběžnou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou dne 13. prosince 2023 přijal Evropský parlament dne 10. dubna 2024 text revidovaného nařízení CPR. Po přijetí Radou EU a novým Evropským parlamentem 27. listopadu 2024 nové nařízení vstoupilo v platnosti 7. ledna 2025 s tím, že většina ustanovení se použije od 8. ledna 2026.
Hlavními cíli přepracovaného nařízení jsou stanovit: i) harmonizovaná pravidla pro vyjádření environmentálních a bezpečnostních vlastností stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám, včetně posouzení životního cyklu, a ii) environmentální, funkční a bezpečnostní požadavky na stavební výrobky v EU.
Výrobci budou dle přepracovaného nařízení povinni předkládat prohlášení o vlastnostech a shodě, v nichž bude rovněž uvedena environmentální udržitelnost jejich stavebního výrobku na základě životního cyklu pro předem stanovené vlastnosti uvedené v příloze II nařízení (pozn. parametry odpovídají těm, které jsou dosud uvedeny v dobrovolném nástroji “Environmentální prohlášení výrobku” nebo EPD dle normy EN 15804). Povinné poskytování environmentálních charakteristik stavebních výrobků v prohlášeních o vlastnostech a shodě bude zaváděno postupně:
Evropská komise bude zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem vytvoření systému digitálních pasů stavebních výrobků. Podrobné parametry a požadavky systému jsou popsány v článcích 75, 76, 77, 78, 79 a 80 nařízení. Systém má být plně funkční do šesti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost a výrobci budou povinni zpřístupnit pasy pro své výrobky do 18 měsíců. V přechodném období mohou výrobci systém používat dobrovolně.
Komise bude rovněž oprávněna přijímat akt v přenesené pravomoci, aby stanovila povinné minimální požadavky na environmentální udržitelnost stavebních výrobků, které pak budou veřejní zadavatelé uplatňovat při výběrových řízeních v oblasti působnosti směrnic EU o zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé v členských statech budou moci přitom stanovit ambicióznější nebo dodatečné požadavky na environmentální udržitelnost za předpokladu, že jsou v souladu s harmonizovanými normami EU.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (znění původního nařízení)
Evropská komise - Construction Products Regulation (CPR) (domovská stránka)
https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/construction/construction-products-regulation-cpr_en
Evropský parlament - Legislativní vlak (průběh legislativního procesu):
https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-a-european-green-deal/file-revision-of-the-construction-products-regulation
Evropská komise - Konference o novém nařízení CPR 2024 (odkaz na prezentaci ke stažení)
Česká komora lehkých obvodových plášťů - Přehled o revizi CPR, včetně hlavních cílů a požadavků
https://www.cklop.cz/clanek/306-cz-o-cem-je-narizeni-o-stavebnich-vyrobcich
MPO - Aktuality v oblasti stavebních výrobků
https://www.mpo.gov.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/stavebni-vyrobky/
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) - Informační portál specializovaný na právní a technické dokumenty v oblasti uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trhhttps://www.unmz.cz/statni-zkusebnictvi/informacni-portal-unmz/informacni-portal-unmz-specializovany-na-pravni-a-technicke-dokumenty-v-oblasti-uvadeni-stavebnich-vyrobku-na-jednotny-evropsky-trh-c233/
Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která nahradila směrnici o nefinančním vykazování NFRD (Non-Financial Reporting Directive), rozšiřuje požadavky na povinné vykazování informací o udržitelnosti firem na širší okruh společností v EU, včetně menších podniků a poboček zahraničních společností. Související Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS (European Sustainability Reporting Standards) stanovují konkrétní obsah, parametry a ukazatele pro 10 oblastí týkajících se udržitelnosti a určují způsob jakým mají být informace strukturovány a prezentovány, aby byly jasné a srovnatelné mezi různými společnostmi.
Podle CSRD budou všechny velké společnosti a ty kótované na burze v EU od finančního roku 2025 povinné poskytovat podrobné informace o svém vlivu na životní prostředí, sociální otázky a otázky správy a řízení (ESG – Environment, Social, Governance). Tyto informace musí být součástí výročních zpráv a v budoucnosti ověřovány nezávislým auditorem, což přispěje k větší transparentnosti a důvěryhodnosti zveřejňovaných údajů.
Velkými společnostmi jsou ty, které splňují alespoň dvě z následujících parametrů:
Povinnost vykazování se zavádí postupně podle kategorie firem:
V praxi má CSRD dopad ne jenom na společnosti, na které se přímo vztahuje povinnost vykazování, ale i na další subjekty v jejich hodnotových řetězcích, např. výrobce a dodavatele zařízení, výrobků a materiálů, subdodavatele a další. Tyto subjekty budou totiž muset také sledovat, sbírat a poskytovat potřebná data jako vstup do vykazování společností v rozsahu směrnice.
Vykazování dle CSRD je založeno na principu dvojí významnosti (double materiality), kde se hodnotí dvě hlediska:
Společnosti spadající pod směrnici CSRD mají povinnost v rámci svých výročních zpráv uvádět, jaký podíl jejich hospodářských činností způsobilý pro soulad s Taxonomií EU. Dále musí vykazovat podíl svého obratu, kapitálových investic a provozních nákladů, které splňují technická screeningová kritéria EU Taxonomie.
Standardy ESRS podrobně specifikují, jakým způsobem mají společnosti vykazovat informace o udržitelnosti a zavádí jednotné standardy pro vykazování, které mají zajistit konzistenci a srovnatelnost dat mezi různými společnostmi. Tento rámec zahrnuje podmínky týkající se toho, jakým způsobem mají být informace strukturovány, jaké ukazatele a metriky mají být použity a jakým způsobem mají být prezentovány.
Standardy pokrývají následující oblasti (viz tabulka). Výběr témat, pro která musí daný podnik poskytnout data vychází z posouzení dvojí významnosti.
Standardy ESRS stanovují mimo jiné požadavky na vykazování detailních informací o přímých a nepřímých emisích CO₂, energetické náročnosti budov, spotřebě materiálů a výrobků na stavbách a produkci odpadů, včetně podílu primárních, druhotných a biologických materiálů ve vstupech a využití (opětovné použití, recyklace) oproti likvidaci v odpadových tocích, spotřebě vody, ochraně biodiverzity a dalších faktorech udržitelnosti, které jsou zásadní pro hodnocení a zlepšení udržitelnosti budov. Zvlášť významným povinným ukazatelem pro stavební a developerské společnosti jsou nepřímé emise (Scope 3), které vznikají v dodavatelském řetězci (z těžby surovin, výroby a přepravy materiálů, výstavby a oprav).
Pro cílové skupiny, jako jsou investoři, regulační orgány a veřejnost, znamenají tyto nové předpisy významné zvýšení dostupnosti a kvality informací o udržitelnosti podniků. Informace od společností nabídnou investorům jednotný a standardizovaný přehled o udržitelných praktikách a rizicích, což usnadní jejich rozhodování a ovlivní investiční strategie založené na ESG kritériích. Pro regulační orgány přináší nové předpisy nástroje a rámec pro efektivní dohled nad dodržováním standardů v oblasti udržitelnosti. CSRD výrazně zvyšuje motivaci vykazujících společností vytvořit a implementovat strategie udržitelnosti a zajistí schopnost přilákat investiční kapitál pro nové projekty.
Evropská komise - Corporate sustainability reporting: https://finance.ec.europa.eu/capital-markets-union-and-financial-markets/company-reporting-and-auditing/company-reporting/corporate-sustainability-reporting_en
Rada EU - Rada s konečnou platností schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (28. 11. 2022) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2022/11/28/council-gives-final-green-light-to-corporate-sustainability-reporting-directive/
Evropský parlament - Legislativní vlak (průběh legislativního procesu):
https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-a-european-green-deal/file-review-of-the-non-financial-reporting-directive
CSRD.cz - Vše o CSRD na jednom místě
https://csrd.cz/co-je-csrd/
Směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED), původně přijatá v roce 2012, je klíčovou součástí balíčku Fit for 55 a usiluje o zvýšení energetické účinnosti v Evropské unii. Jejím cílem je snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů a posílit udržitelný růst. Nová verze směrnice stanovuje ambicióznější cíle a klade důraz na větší zapojení členských států a konkrétní opatření k dosažení cílů energetických úspor.
Přepracované znění - v platnosti od 10. 10. 2023
Hlavním cílem EED je zvýšit energetickou účinnost v EU o 11,7 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2020. K dosažení tohoto cíle budou členské státy určovat své vlastní příspěvky na základě zohlednění jejich lokálních podmínek. To má zajistit snížení energetické spotřeby a přispět k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Směrnice podporuje úspory energie v průmyslu, budovách a dopravě a snaží se zvýšit energetickou nezávislost EU. Dalším cílem na úrovni členských států je zvýšení minimálních meziročních úspor v konečné spotřebě energie.
Přepracovaná směrnice zavádí řadu opatření na podporu urychlení energetické účinnosti, včetně přijetí principu „energetická účinnost na prvním místě“ v energetických i neenergetických politikách.
Mezi další změny oproti předchozím směrnicím 2018/2002 a 2012/27/EU patří:
Povinnosti vyplývající z EED:
Členské státy musí vypracovat plány energetických úspor v dáném období, které musí zahrnovat konkrétní opatření v různých odvětvích.
Velké společnosti, definované jako ty, které mají více než 250 zaměstnanců nebo roční obrat přes 50 milionů eur, musí provádět energetické audity zahrnující detailní přehled energetických toků, hlavní faktory spotřeby, potenciál úspor a nákladově efektivní opatření. Ačkoli realizace doporučených opatření není povinná, audity mají za cíl poskytnout cenné informace o možnostech snížení spotřeby energie a nákladů.
Členské státy jsou povinny podávat pravidelné zprávy o pokroku v oblasti energetických úspor. Evropská komise monitoruje dosažení cílů a v případě nedodržení mohou být uloženy sankce nebo přijata korekční opatření.
Revize Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) a EED společně představují příležitosti pro urychlení úsilí o dekarbonizaci energetického systému prostřednictvím efektivního a optimalizovaného využívání energie.
Evropská komise - Energy Efficiency Directive:
https://energy.ec.europa.eu/topics/energy-efficiency/energy-efficiency-targets-directive-and-rules/energy-efficiency-directive_en
Evropská komise - New Energy Efficiency Directive published (20. 9. 2023) https://energy.ec.europa.eu/news/new-energy-efficiency-directive-published-2023-09-20_en
Evropská rada - Infografika: „Fit for 55“: jak se EU stane energeticky účinnější
https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/fit-for-55-how-the-eu-will-become-more-energy-efficient/
Evropská komise - European Green Deal: Energy Efficiency Directive adopted, helping make the EU ‘Fit for 55’ (25. 7. 2023)
https://energy.ec.europa.eu/news/european-green-deal-energy-efficiency-directive-adopted-helping-make-eu-fit-55-2023-07-25_en
Evropský parlament - Legislativní vlak (průběh legislativního procesu):
https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/package-fit-for-55/file-revision-of-the-energy-efficiency-directive
Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) si klade za cíl zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) s přihlédnutím ke specifickým klimatickým a místním podmínkám. Tato legislativa udává směr, jakým se členské státy mají vydat, aby dosáhly do roku 2050 bezemisního fondu budov.
Přepracované znění - v platnosti od 28. 5. 2024
EPBD 4 je klíčovou součástí balíčku Fit for 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Hlavními cíli této směrnice je do roku 2030 zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov, zkvalitnit informace o energetické náročnosti a udržitelnosti a zajistit, aby všechny budovy splňovaly požadavky na klimatickou neutralitu do roku 2050. Přepracované znění stanovuje požadavky na Budovu s nulovými emisemi (ZEB) pro novostavby a zároveň stanovuje Minimální standardy energetické náročnosti (MEPS) pro stávající nebytové budovy. Směrnice dále klade cíle pro instalaci fotovoltaických nebo solárních systémů, snížení spotřeby primární energie v obytných budovách a postupné ukončení používání kotlů na fosilní paliva do roku 2040.
Směrnice bude mít dopady na vlastníky a správce budov, kteří budou muset přistoupit k renovacím a dohlédnout na splnění nových norem energetické účinnosti prostřednictvím pravidelných auditů a skrz investice do nových technologií. Budovy institucí veřejné správy budou podléhat normám energetické náročnosti ještě dříve, než ostatní budovy, zároveň budou ministerstva a další orgány veřejné správy hrát důležitou roli při poskytování finančních podpor na renovace. Pro nájemníky může dojít ke snížení nákladů na energie a ke zlepšení kvality budov, ale problémem může být růst nájemného způsobený renovací budov. Lze předpokládat i vznik nových finančních nástrojů a produktů, které budou podporovat přechod na bezemisní provoz budov. Ve stavebním průmyslu dojde ke zvýšenému využívání nízkoemisních stavebních materiálů a k vyšší energetické účinnosti budov s ohledem na svázanou uhlíkovou stopu.
Evropská komise - Energy Performance of Buildings Directive:
https://energy.ec.europa.eu/topics/energy-efficiency/energy-efficient-buildings/energy-performance-buildings-directive_en
Evropská komise - Otázky a odpovědi týkající se revidované směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) (12. dubna 2024):
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_24_1966
Evropská rada - Infografika: Balíček „Fit for 55“: zvyšování ekologičnosti budov v EU:
https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/fit-for-55-making-buildings-in-the-eu-greener/
Evropský parlament - Legislativní vlak: https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-a-european-green-deal/file-revision-of-the-energy-performance-of-buildings-directive
Shrnutí EPBD 4 - Cevre Consultants pro Českou radu pro šetrné budovy
Zelená dohoda pro Evropu neboli European Green Deal je souborem politických iniciativ, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu ekologické transformace a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V rámci EU díky Green Dealu vznikly sektorové strategie a legislativní iniciativy pro zelenou tranzici sektoru budov, energetiky, průmyslu a dalších odvětví.
Zelená dohoda pro Evropu navrhuje ambiciózní klimatické cíle, a také konkrétní rámcová opatření v oblasti energetiky, mobility, stavebnictví, průmyslu, zemědělství, biodiverzity a znečištění. Dále popisuje nutnost začleňovat požadavky na udržitelnost do všech politik EU.
Sama o sobě je dohoda nezávazná a právně závaznou se stává prostřednictvím legislativních iniciativ a strategií. Nejvýznamnějšími iniciativami jsou Evropský právní rámec pro klima, European Climate Law (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999) a legislativní balíček Fit for 55.
V Evropském právním rámci pro klima se členské státy zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050; snížit čisté emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990; stanovit cíl v oblasti klimatu na rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení podle Pařížské dohody; a přijmout a provést vnitrostátní strategie a plány pro přizpůsobení se změně klimatu, přičemž zohlední zejména zranitelná odvětví, jako jsou zemědělství, vodohospodářské a potravinové systémy a potravinové zabezpečení, a to spolu s potřebou prosazovat řešení blízká přírodě a založená na ekosystémech.
Legislativní balíček Fit for 55 pak udává konkrétní cestu k dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Balíček je souborem návrhů na revizi a aktualizaci stávajících právních předpisů a na zavedení nových initiativ.
Kontext pro sektor stavebnictví
V oblasti stavebního sektoru navrhuje Zelená dohoda účinnější využívání energie a nerostných zdrojů při výstavbě, provozu a renovacích. Vzhledem k energii, kterou oblast nemovitostí spotřebuje, poukazuje Zelená dohoda na nutnost renovací veřejných i soukromých budov. V tomto kontextu vznikla strategie Renovační vlna pro Evropu, která se soustředí na renovace budov, boj s energetickou chudobou a dekarbonizaci vytápění a chlazení.
Klíčovou prioritou v rámci úspor je důsledné prosazování předpisů o energetické náročnosti budov. V rámci aktualizace Směrnice o energetické účinnosti budov z roku 2024 je cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetické renovace budov, zvýšit rozsah renovací, zkvalitnit informace o energetické náročnosti a udržitelnosti a zajistit, aby všechny budovy splňovaly požadavky na klimatickou neutralitu do roku 2050. Tato směrnice jde ruku v ruce s dalšími legislativními opatřeními v rámci Fit for 55, jako jsou např. zavedení systému obchodování s emisními povolenkami pro budovy (EU ETS 2), aktualizace směrnice o energetické účinnosti, aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích a další.
Podpora oběhového hospodářství je pak zastoupena v rámci aktualizace nařízení o stavebních výrobcích a dalších iniciativ v Novém akčním plánu pro oběhové hospodářství.
Mimo unijní rozpočet bude tranzice také financována pomocí Sociálního klimatického fondu, který je financován z plánovaného prodeje emisních povolenek pro budovy. Podporu investic do udržitelného stavebnictví by měla podpořit také Taxonomie EU nebo povinnost podniků podávat nefinanční zprávy v rámci směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).
Sdělení Komise - Zelená dohoda pro Evropu (11. 12. 2019)
Evropská komise - Green Deal
https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs
https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal/delivering-european-green-deal_cs
Rada EU - Shrnutí Zelené dohody
https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/
Evropský parlament - Legislativní vlak
https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-a-european-green-deal
Projekty Evropský Green Deal a Česká republika: fakta - čísla - dopady
https://euroinfoproject.eu/projekt/evropsky-geen-deal-a-ceska-republika/
Co je to zelená dohoda pro Evropu?
https://faktaoklimatu.cz/explainery/zelena-dohoda-pro-evropu
Brožura Green Deal: fakta - čísla - dopady
https://euroinfoproject.eu/wp-content/uploads/2020/12/kniha-eip-brozura-web.pdf
EU Taxonomie je klasifikační systém, který na základě technických screeningových kritérií stanoví, zda lze hospodářskou aktivitu považovat za environmentálně udržitelnou. Cílem je směřovat kapitál investorů, případně i dotace z Evropských fondů směrem k udržitelným projektům, řídit rizika spojená se změnou klimatu a podporovat transparentnost.
Nařízení o EU Taxonomii má 6 environmentálních cílů:
Aby byla hospodářská činnost environmentálně udržitelná musí významně přispívat (Substantial contribution) k plnění jednoho nebo více těchto cílů a zároveň významně nepoškozovat (DNSH - Do no significant harm) některý z ostatních cílů. Dále je nutné, aby daná aktivita byla v souladu s minimálními zárukami týkající se ochrany lidských a pracovních práv.
Stavební sektor je v EU Taxonomii rozdělen do několika činností jako jsou například:
a další.
Kritéria pro významný přínos a DNSH jsou pro každou činnost definovaná pomocí technických screeningových kritérií, která podléhají pravidelné aktualizaci. Ve stavebnictví je možné významně přispívat k plnění těchto 3 cílů: zmírňování změny klimatu (mitigace), přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) a přechod na oběhové hospodářství (cirkularita).
Podniky nemají aktuálně povinnost zajistit soulad svých projektů s EU Taxonomií. Nicméně mnohé společnosti mají povinnost podávat nefinanční zprávy zahrnující kritéria Taxonomie. Konkrétně jde o všechny nefinanční společnosti (pozn. které nenabízí finanční produkty) spadající pod směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportingu. Podávání zpráv o Taxonomii se také týká finančních společností v rámci směrnice SFRD (Sustainable Finance Disclosure Regulation) i úvěrování kapitálu a při poskytování dotací státu.
Ačkoliv je tedy soulad s požadavky Taxonomie v rámci samotného nařízení nepovinný, může být vyžadován například ze strany bank a veřejných institucí při udělování úvěru nebo dotací. Stavět v souladu s kritérii Taxonomie tak může být pro investory v mnoha ohledech preferovaná možnost.
Kompletní informace o Taxonomii vydané EU: https://ec.europa.eu/sustainable-finance-taxonomy/
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů
Shrnutí nařízení 2020/852 na serveru EUR-Lex
Co je taxonomie EU (Fakta o klimatu)
Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie pro oblast zmírňování změny klimatu (Česká rada pro šetrné budovy - CZGBC): https://www.czgbc.org/cs/vyklad-eu-taxonomie
Stručný přehled o dané problematice (v kontextu dřevostaveb): https://perspektiv.cz/cs/research/drevostavby-v-kontextu-taxonomie-eu/
Článek: I vaše firma může těžit z EU Taxonomie. Ukazujeme příklady konkrétních příležitostí ve třech sektorech (Frank Bold, leden 2024)
https://www.frankboldadvisory.cz/post/i-vase-firma-muze-tezit-z-eu-taxonomie-ukazujeme-priklady-konkretnich-prilezitosti-ve-trech-sektorech
Fit for 55 je legislativní balíček, který byl předložen v červenci 2021 v rámci Evropského právního rámce pro klima a Zelené dohody pro Evropu. Cílem je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Evropě nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 a zároveň dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050.
Balíček Fit for 55 představuje komplexní soubor legislativních a vzájemně propojených návrhů. Tyto návrhy zahrnují:
Nařízení o sdílení úsilí se zaměřuje na nastavení evropských a národních cílů dekarbonizace pro sektory, které nespadají pod EU ETS, tedy například budovy. V rámci revize EU ETS v roce 2023 byl vytvořen nový systém obchodování s emisemi s názvem ETS2. Tento nový systém bude regulovat emise ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a v dalších odvětvích (především v drobném průmyslu).
Fit for 55 se dotkne různých cílových skupin v EU. Podniky, zejména ve vysokoemisních sektorech (např. energetika, doprava, průmysl), budou mít povinnost přizpůsobit své provozy přísnějším emisním limitům a investovat do udržitelných technologií. Povinnosti zahrnují implementaci nízkoemisních výrobních procesů do roku 2030 a využívání obnovitelných zdrojů energie. Malé a střední podniky se mohou dočkat podpory ve formě dotací a grantů na zelené technologie, avšak zavedení změn pro ně může být do určité míry dobrovolné, s výjimkou odvětví, kde regulace platí plošně (jako je energetika, doprava, průmysl a zemědělství). Spotřebitelé budou ovlivněni změnami v cenách u produktů s vysokou uhlíkovou stopou, jako například vyšší cena za energie z neobnovitelných zdrojů či paliva.
Do roku 2024 musí vlády členských států přijmout a následně implementovat aktualizované Národní klimaticko-energetické plány (NKEP). V ČR jde o Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko- energetické závazky do roku 2030. Mezi specifické povinnosti patří aktualizace legislativy, zavedení daňových pobídek pro zelené investice a podpora energetické transformace. V oblasti energetické náročnosti budov mají být aktualizované NKEP v souladu s vyššími cíli přepracované směrnice EPBD a se strategií Renovation Wave, která má urychlit renovační úsilí a dekarbonizaci budov.
Evropská komise - TZ: Komise vítá dokončení klíčových právních předpisů balíčku Fit for 55, které nasměrují EU k překročení cílů pro rok 2030
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_4754
Evropská rada - Přehled balíčku Fit for 55
https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/fit-for-55/
Fakta o klimatu - Nabízí veřejně dostupná data o klimatu od týmu nezávislých analytiků a expertů, který usiluje o to, aby diskuze v ČR o klimatických změnách byla věcná, kultivovaná a založená na vědeckých poznatcích a ověřených datech.
Fit for 55: infografika - https://faktaoklimatu.cz/infografiky/fit-for-55
Fit for 55: přehled opatření - https://faktaoklimatu.cz/infografiky/fit-for-55-opatreni
Ministerstvo průmyslu a obchodu - Aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu https://www.mpo.gov.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/aktualizace-vnitrostatniho-planu-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--277532/
ETS2: buildings, road transport and additional sectors https://climate.ec.europa.eu/eu-action/eu-emissions-trading-system-eu-ets/ets2-buildings-road-transport-and-additional-sectors_en
REPowerEU představuje klíčové legislativní návrhy začleněné do širšího strategického plánu, jehož cílem je snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Návrhy se zaměřují na posílení energetické bezpečnosti, modernizaci energetické infrastruktury a podporu udržitelnosti prostřednictvím nových reforem a investic. V rámci plánu REPowerEU Komise navrhla cílené změny stávajících právních předpisů v oblasti energetiky, konkrétně směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) a směrnice o energetické účinnosti (EED) s tím, že většina cílených změn se týká RED III.
Hlavní cíle projektu REPowerEU byly dva:
K dosažení těchto cílů byla potřeba kombinace krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která zahrnují tři hlavní pilíře: i) snížení poptávky, ii) diverzifikaci dodavatelů fosilních paliv a zajištění potřebné infrastruktury, iii) urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie. Časový rámec a úroveň ambicí vyžadovaly, aby opatření překročila dosud navržené ambiciózní plány, například ty, které byly předloženy v balíčku Fit for 55 včetně opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem.
Vyšší cíle plánu REPowerEU a přepracovaných směrnicí RED III, EED a EPBD IV v oblasti energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie se promítají do strategických dokumentů a vnitrostátních cílů členských států EU. Od roku 2023 v ČR probíhají aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK) včetně záměru ukončit do roku 2030 využívání fosilních paliv z Ruska.
V rámci aktualizace Národní plán obnovy (NPO) pro ČR v září 2023 byl konkrétně přidělen dodatečný pilíř financování v souvislosti s plánem REPowerEU v celkové hodnotě 17 miliard Kč, který se dělí na následující komponenty:
Další zdroje
Evropská komise - REPowerEU (domovská stránka)
Evropská rada - Infografika: Co je plán REPowerEU?
Evropský parlament - Legislativní vlak (průběh legislativního procesu):
Fakta o klimatu - Co navrhuje plán REPowerEU a jak se dotýká Česka?
Národní plán obnovy - Pilíř REPowerEU je součástí aktualizace NPO
Nařízení o zveřejňování informací v oblasti udržitelných financí (SFDR) je nařízení Evropské unie zaměřené na zvýšení transparentnosti v oblasti udržitelných financí. Cílem je pomoci investorům lépe pochopit, jak jejich investice ovlivňují udržitelnost a zda odpovídají jejich hodnotám. Zároveň si nařízení klade za cíl omezit greenwashing – tedy mylné prezentování produktů jako udržitelnějších, než ve skutečnosti jsou – a zajistit tak, aby investoři nebyli uvedeni v omyl falešnými nebo přehnanými tvrzeními.
Platná legislativa s účinností od 10. 3. 2021
Nařízení se týká finančních institucí, investičních firem, správců fondů a finančních poradců s více než třemi zaměstnanci, kteří musí zveřejňovat, jakým způsobem integrují environmentální, sociální a správní (ESG) kritéria do svých investičních rozhodnutí.
Dle SFRD se finanční produkty klasifikují, na základě míry zohlednění ESG kritérií, do článků 6, 8 nebo 9. Článek 6 je nejméně udržitelná úroveň a spadají pod něj produkty, které nezohledňují ESG kritéria jako hlavní cíl, ale mohou poskytovat informace o potenciálních ESG rizicích. Příkladem mohou být státní dluhopisy a fondy do nich investující. Článek 8 je kategorie obsahující fondy, které mimo jiné podporují environmentální a sociální oblasti nebo jejich kombinaci. Jde tedy o investice, které naplňují ESG charakteristiky, ale udržitelnost není jejich primárním cílem. Někdy je tato kategorie označována jako „light green“produkty, jde tedy o slabší úroveň udržitelnosti. Článek 9 je kategorie zahrnující fondy, pro které je udržitelnost přímým cílem. Konkrétně jim jde o pozitivní dopad na společnost a životní prostředí. Někdy je tato kategorie označována jako „dark green“, jde tedy o silnější úroveň udržitelnosti.
SFDR také ukládá povinnost informovat o nepříznivých dopadech investic (PAI, Principle Adverse Impacts). Ta je koncipována na principu „comply or explain“. To dotčeným subjektům umožňuje vysvětlit proč určité riziko nezohledňují nebo nepovažují za důležité. Tuto možnost nicméně nemají povinné osoby s více než 500 zaměstnanci, které musí informace o zohledňování nepříznivých dopadů zveřejnit bezpodmínečně. Finanční instituce, které PAI zohledňují, musí zveřejňovat informace o těchto nepříznivých dopadech, například emisích skleníkových plynů, znečištění nebo negativním vlivu na lidská práva. Tyto informace musí být reportovány na úrovni jednotlivých produktů i portfolií, a to prostřednictvím pravidelných zpráv a veřejných prohlášení, aby investoři získali jasný přehled o udržitelnosti daných investic.
SFDR se prolíná s nařízením o Taxonomii EU, která definuje environmentálně udržitelné činnosti, a také směrnicí o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Dohromady tvoří rámec EU pro udržitelné financování. V oblasti ochrany životního prostředí jsou kritéria pro investiční produkt dle Taxonomie EU přísnější verzí SFDR článku 9. Produkt, který splňuje podmínky Taxonomie tedy zároveň splňuje podmínky SFDR článku 9.
Informace dle SFDR musí být zveřejňovány na několika úrovních:
Forma musí být jasná, srozumitelná a snadno přístupná investorům. Regulační orgány tak získávají nástroje pro důslednější monitorování a kontrolu dodržování pravidel v oblasti udržitelného financování.
Mnoho subjektů v oblasti nemovitostí (např. investoři a správci aktiv) splňují definice účastníka finančního trhu nebo finančního poradce a proto produkty jako jsou realitní investiční fondy, podléhají ustanovením SFDR. Developerské firmy, které obchodují s účastníky finančního trhu, by měly povinnosti brát v úvahu, i když se na ně tyto legislativní předpisy přímo nevztahují. Na realitní poradce, jako jsou realitní agenti nebo makléři, se mohou vztahovat požadavky na zveřejňování informací, pokud poskytují finanční poradenství nebo propagují finanční produkty, které podléhají SFDR.
Další zdroje
Evropská komise - Sustainability-related disclosure in the financial services sector (domovská stránka)
Evropský parlament - Legislativní vlak (průběh legislativního procesu):
Understanding the Relationship Between CSRD, EU Taxonomy, and SFDR: A Comprehensive Guide (Greenomy)
2024 SFDR Real Estate Reference Guide (GRESB)
Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR) in the Real Estate Industry (Deloitte)
Co je to ESG regulace: SFDR, EU taxonomie, PAI – chytáte se? (Fondee.cz)
https://plana.earth/policy/sustainable-finance-disclosure-regulation-sfdr
Směrnice (EU) 2023/2413 (RED III) představuje významný posun v úsilí Evropské unie o přechod na energii z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech. Tato směrnice aktualizuje a doplňuje předchozí legislativu (zejména směrnici 2018/2001) a vymezuje nové, ambicióznější cíle pro využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Obnovitelné zdroje energie se na spotřebě energie v EU budou do roku 2030 podílet z 42,5 % s možným navýšením o 2,5 % na 45 %. To představuje zvýšení ambice oproti předchozímu cíli 32 % z roku 2018. Členské státy si dále mají stanovit orientační cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 ve výši nejméně 5 % nově instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů.
Směrnice zavádí takzvané akcelerační (go-to) zóny, ve kterých bude možné výrazně rychleji budovat nové obnovitelné zdroje energie. Členské státy tyto zóny vyberou samy, přičemž budování obnovitelných zdrojů bude nově považováno za „převažující veřejný zájem“.
Transpozicí směrnice do české legislativy vzniká Návrh zákona o urychlení využívání OZE a jeho vazby na JES (Jenotné environmentální stanovisko). Dle něj budou nezbytné oblasti vymezeny jako specifické oblasti v PÚR (Politika územního rozvoje) v ČR.
Novela směrnice mimo jiné zdůrazňuje roli společenství pro obnovitelné zdroje energie. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.
V ČR bude možnost sdílení elektřiny možná od 1. 7. 2026. Od 1.1.2024 lze zakládat energetická společenství.
Směrnice podporuje také zjednodušení administrativních procesů v budování nových zdrojů obnovitelné energie. Orgány veřejné správy zřídí alespoň jedno kontaktní místo, kde bude žadatelům poskytnuto poradenství pro usnadnění podání žádosti o správní povolení.
Pro dodavatele paliv v dopravním sektoru zavádí RED III dvě možnosti plnění: minimálně 29 % využívání obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 nebo snížení intenzity emisí skleníkových plynů o 14,5 % ve stejném časovém rámci.
V průmyslovém sektoru si RED III klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie pro konečné využití a neenergetické účely (energie používaná v průmyslových výrobních procesech) v průměru o 1,6 % ročně v období 2021-2030. Navíc RED III stanovuje cíl pro obnovitelná nebiogenní paliva v průmyslu, podle kterého by v roce 2030 mělo pocházet alespoň 42 % vodíku používaného pro tyto účely z obnovitelných zdrojů, což se do roku 2035 zvýší na 60 %. Tyto cíle mají za úkol podpořit přechod na ekologicky šetrnější zdroje energie a měly by vytvořit potenciál pro inovace v oblasti obnovitelných paliv a vodíkových technologií.
V sektoru stavebnictví stanovuje RED III cíl pro členské státy dosáhnout do roku 2030 alespoň 49 % spotřeby energie v budovách z obnovitelných zdrojů. Odpadní teplo a chlad mohou být započteny až do horní hranice 20 %.
Příkladem mají jít veřejné budovy na celostátní, regionální a místní úrovni, např. umožněním výroby obnovitelné energie na střechách těchto budov.
Dále by měl být stanoven požadavek využívání stanoveného minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné a pokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Toho má být dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu.
Dalším cílem je využívání energetických štítků, ekoznaček nebo jiných příslušných osvědčení či norem. Stát má mimo jiné zajistit poskytování odpovídajících informací a poradenství o obnovitelných a vysoce energeticky účinných alternativách, jakož i o dostupných finančních nástrojích a pobídkách na podporu vyšší míry náhrady starých systémů vytápění a většího přechodu na řešení založená na obnovitelných zdrojích energie.