Zelená dohoda pro Evropu neboli European Green Deal je souborem politických iniciativ, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu ekologické transformace a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V rámci EU díky Green Dealu vznikly sektorové strategie a legislativní iniciativy pro zelenou tranzici sektoru budov, energetiky, průmyslu a dalších odvětví.
EU Taxonomie je klasifikační systém, který na základě technických screeningových kritérií stanoví, zda lze hospodářskou aktivitu považovat za environmentálně udržitelnou. Cílem je směřovat kapitál investorů, případně i dotace z Evropských fondů směrem k udržitelným projektům, řídit rizika spojená se změnou klimatu a podporovat transparentnost.
Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) si klade za cíl zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) s přihlédnutím ke specifickým klimatickým a místním podmínkám. Tato legislativa udává směr, jakým se členské státy mají vydat, aby dosáhly do roku 2050 bezemisního fondu budov.
Fit for 55 je legislativní balíček, který byl předložen v červenci 2021 v rámci Evropského právního rámce pro klima a Zelené dohody pro Evropu. Cílem je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Evropě nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 a zároveň dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050.
Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která nahradila směrnici o nefinančním vykazování NFRD (Non-Financial Reporting Directive), rozšiřuje požadavky na povinné vykazování informací o udržitelnosti firem na širší okruh společností v EU, včetně menších podniků a poboček zahraničních společností. Související Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS (European Sustainability Reporting Standards) stanovují konkrétní obsah, parametry a ukazatele pro 10 oblastí týkajících se udržitelnosti a určují způsob jakým mají být informace strukturovány a prezentovány, aby byly jasné a srovnatelné mezi různými společnostmi.
Nařízení o zveřejňování informací v oblasti udržitelných financí (SFDR) je nařízení Evropské unie zaměřené na zvýšení transparentnosti v oblasti udržitelných financí. Cílem je pomoci investorům lépe pochopit, jak jejich investice ovlivňují udržitelnost a zda odpovídají jejich hodnotám. Zároveň si nařízení klade za cíl omezit greenwashing – tedy mylné prezentování produktů jako udržitelnějších, než ve skutečnosti jsou – a zajistit tak, aby investoři nebyli uvedeni v omyl falešnými nebo přehnanými tvrzeními.
Směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED), původně přijatá v roce 2012, je klíčovou součástí balíčku Fit for 55 a usiluje o zvýšení energetické účinnosti v Evropské unii. Jejím cílem je snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů a posílit udržitelný růst. Nová verze směrnice stanovuje ambicióznější cíle a klade důraz na větší zapojení členských států a konkrétní opatření k dosažení cílů energetických úspor.
Směrnice (EU) 2023/2413 (RED III) představuje významný posun v úsilí Evropské unie o přechod na energii z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech. Tato směrnice aktualizuje a doplňuje předchozí legislativu (zejména směrnici 2018/2001) a vymezuje nové, ambicióznější cíle pro využívání energie z obnovitelných zdrojů.
REPowerEU představuje klíčové legislativní návrhy začleněné do širšího strategického plánu, jehož cílem je snížit závislost EU na ruských fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie. Návrhy se zaměřují na posílení energetické bezpečnosti, modernizaci energetické infrastruktury a podporu udržitelnosti prostřednictvím nových reforem a investic. V rámci plánu REPowerEU Komise navrhla cílené změny stávajících právních předpisů v oblasti energetiky, konkrétně směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) a směrnice o energetické účinnosti (EED) s tím, že většina cílených změn se týká RED III.
Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) je klíčovým právním rámcem, který harmonizuje podmínky uvádění stavebních výrobků na trh EU tím, že zavádí jednotné technické specifikace a označení CE, což usnadňuje volný pohyb těchto výrobků na jednotném trhu. Nařízení CPR stanovuje požadavky na bezpečnost, funkční vlastnosti a udržitelnost stavebních výrobků, a zároveň umožňuje členským státům zavádět specifické národní požadavky na ochranu zdraví, bezpečnosti a životního prostředí v souvislosti s jejich používáním. CPR rovněž zajišťuje, že výrobky splňují základní požadavky na stavby, jako jsou mechanická odolnost, požární bezpečnost a energetická úspornost.