Minipivovar Trautenberk vznikl rekonstrukcí původní Tippeltovy boudy, později známé jako hotel Družba. Objekt nabízí také prostor restaurace a dále ve vyšších patrech ubytování pro turisty.
Budovy Mississippi a Missouri v pražském Karlíně jsou moderní kancelářské objekty, které se zaměřují na udržitelnost a zdravé pracovní prostředí, což dokládá certifikace WELL Platinum. Ta zdůrazňuje jejich přínos pro zdraví a pohodu uživatelů, například díky zajištění kvalitního vnitřního prostředí či budování komunity prostřednictvím komplexní správy budov a programů.
Výzkumný projekt rodinného domu je založen na využití obnovitelných zdrojů energie. Elektřinu vyrábějí fotovoltaické panely na střeše a jižní fasádě, energii ukládá lithium-iontová baterie, která může fungovat obousměrně a dodávat přebytečnou elektřinu i do veřejné sítě. Dům využívá tepelné čerpadlo vzduch–voda, řízené větrání s rekuperací tepla a úsporné LED osvětlení s inteligentním řízením.
.jpg)
Park, ve kterém byly aplikovány principy modro-zelené infrastruktury. Efektivní nakládání s dešťovou vodou (zejména zasakování v místě dopadu a retence v podobě jezírek) a zelení.
Mokřady v Zoo Ostrava plní ekologickou i vodohospodářskou funkci. Tůně a mokřadní plochy vytvářejí biotopy pro obojživelníky a podporují jejich rozmnožování. Zároveň zachycují dešťovou vodu, která se postupně uvolňuje do okolního prostředí.
Zelená fasáda (vertikální zahrada) umístěná na straně mostu o ploše více než 500 m2. Využívá hydroponický zavlažovací systém. Stěna má ilustrovat výhody, které mohou zelené stěny přinést životnímu prostředí, jako je zmírňování efektu teplených ostrovů v městských oblastech a příspívání k čistšímu ovzduší díky produkci kyslíku a snížení míry CO2, pohlcování hluku a škodlivých látek.
Budova Sono Centrum, která zahrnuje hudební klub, restauraci a hotel, využívá řadu měřicích zařízení podporujících automatizaci provozu. Systém umožňuje řízení vytápění, klimatizace a vzduchotechniky, individuální regulaci kancelářských místností, integraci řízení tepelných čerpadel a další technologie.
Projekt představuje proměnu původního zanedbaného hřiště v prostor pro sport, relaxaci i setkávání celé obce. Stávající konstrukce byla zachována, opravena a citlivě doplněna tak, aby podpořila svou původní formu i zlepšila funkčnost.
Technologický návrh knihovny je založen na minimalizaci technických systémů a maximálním využití přirozených principů. Budova pracuje s rekuperací tepla, přirozeným provětráváním a předchlazením, díky čemuž nepotřebuje samostatné chladicí jednotky. K vytápění a chlazení přispívá aktivace betonového jádra a provoz řídí integrovaný systém, který koordinuje vzájemné vazby jednotlivých technologií.
Projekt poskytuje vzdělávání zážitkovou formou v oblasti fungování vody v krajině. Součástí areálu jsou opatření pro hospodárné nakládání s vodou a podporou biodiverzity, jako jsou např. zelená střecha, umělý mokřad sloužící jako kořenová čistička, expoziční jezírko, poldr atd.
Hlavní část konstrukce objektu tvoří dřevěné lepené BSH profily, vyrobené v blízkosti stavby. Většina použitého dřeva je lokální. Střecha domu je pokryta solárními panely, které uspokojí energetickou spotřebu domu, přebytky jsou směřovány do přilehlé výroby. Dále je zde šetrně nakládáno s dešťovou vodou.
Na střeše nové radnice se nachází fotovoltaická elektrárna, pod budovou zase nádrž na dešťovou vodu, která je využívaná k zavlažování. Na parkovišti a v suterénu je umístěná dobíjecí stanice pro elektromobily. Okna cloní venkovní žaluzie reagující na sluneční svit.
Nová Zbrojovka, nově budovaná městská čtvrť v Brně ukazuje, že udržitelný development není jen o budovách, ale o lidech, energii, místě a každodenním fungování města. Participace, komunitní energetika, zachování charakteru lokality i město krátkých vzdáleností, to patří mezi důvody, proč Nová Zbrojovka jako jedna z mála na světe získala certifikát BREEAM Communities v nejvyšší úrovni Outstanding.
Urbanistická koncepce čtvrti Nové Dolíky ve Slaném je založená na krátkých vzdálenostech, krajinářsky orientovaném plánování, omezení automobilové dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj silné sociální infrastruktury. Místo technokratických řešení staví na propojení města s krajinou a principech adaptability či resilience.
.jpg)
Příklad vydařené rekonstrukce autosalónu přeměněného v showroom nábytku. Stavba už na první pohled hlásá, co se uvnitř prodává. Obvodový plášť z židlí nejen ušetřil materiál, ale podpořil brand.
Obchodní dům v centru Kodaně, který využívá solární energii, hospodaří s dešťovou i šedou vodou. Objekt nabízí také zelenou střešní zahradu přístupnou veřejnosti a fasádu částečně pokrytou vegetací.
Obec má vybudovanou vlastní výtopnu na biomasu, která centrálně vytápí místní domy, pro odpadní vody využívá kořenovou čističku, a dále i šetrné veřejné osvětlení. V srdci vesnice se nachází pasivní dům sloužící jako vzdělávací ekologické centrum, zároveň ho využívají místní k veřejným i soukromým událostem.
Vytápění obecního domu zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda, na střeše je instalován fotovoltaický systém. Budova pro ušetření energie dále využívá nucené větrání s rekuperací. Stavba vznilka částečně z lokálních materiálů.
U rodinného domu byl využit koncept „dům v domě“– do původní budovy byl vestavěn nový nezávislý objekt. Původní stavba nyní slouží svým obvodovým zdivem a střechou jako ochranná schránka.
Cílem proměny sadů bylo vytvořit funkční, stabilní místo přátelské jak pro živočichy a rostliny, tak pro lidi. Z hlediska adaptace na změny klimatu lze vyzdvihnout zejména pozitivní vliv na vsakování dešťové vody prostřednictvím travnatých a nezpevněných ploch a v neposlední řadě také díky přirozenému výparu a stínění snižování tepelného ostrova města v letních měsících.
Ve vnitrobloku v Botičské 12 na Praze 2 došlo k proměně původně zpevněného betonového dvora na nezpevněný rostlý terén. Při rekonstrukci bylo odstraněno přibližně 22 tun betonu, díky čemuž se zlepšilo vsakování dešťové vody a snížila vlhkost v okolních dvorech. Nově upravený prostor doplňují stromy, rostliny a systém na sběr a využití dešťové vody, což přispívá ke zlepšení mikroklimatu i kvality prostředí pro obyvatele.
Ve vnitrobloku bytového domu na Ortenově náměstí se obyvatelé rozhodli proměnit původně zcela vybetonovaný dvůr v příjemnější společný prostor se zelení a místem k posezení. Klíčovým krokem bylo částečné odstranění betonového povrchu, kterému předcházela sonda podloží a společná organizace prací místních obyvatel. Odpevnění dvora ukázalo, že i svépomocná úprava může díky spolupráci sousedů vytvořit kvalitnější a živější prostředí pro lepší mikroklima a setkávání.
Sdílená solární energie ušetří společenství vlastníků v panelovém domě stovky tisíc korun ročně. Komunitní energetické společenství může být řešení i pro ty, co se nemohou dohodnout na společném odběrném místě.
Cílem obnovy Gaštanice je zastavit degradaci ekosystému, obnovit a stabilizovat zeleň a vytvořit kvalitní rekreační prostor ve městě. Projekt zahrnuje ošetření a zachování stávajícího porostu, novou výsadbu proti erozi, opatření k zadržení dešťové vody ve svažitém terénu (odvodňovací pásy po vrstevnicích) a zpevněné plochy zhotovené z vodopropustného betonu. Součástí revitalizace je také odpočinková zóna s herními a sportovními prvky, výběhem pro psy a naučnou stezkou.
Parkourové hřiště v místě bývalého brownfieldu. Hřiště vzniklo díky participaci místních obyvatel a je vyrobeno z recyklovaného betonu.
Dešťová voda ze střech tří panelových domů je jímána v nově vytvořeném jezírku. Voda tak nekončí v kanalizaci a je využita pro podporu biodiverzity a tvoří přidanou hodnotu pro návštěvníky parku.
Krajinářsky pojatá revitalizace měla především za cíl přírodním způsobem předcházet povodňovým průtokům, ale zároveň vybudovat nový park pro místní obyvatele. Důraz byl také kladen na péči o raka kamenáče, kterému byla přizpůsobena podoba toku, a podporu biodiverzity.
.jpg)
Park U Vody obnovuje holešovické břehy Vltavy prostřednictvím nenápadných zásahů, které respektují přírodní procesy, historii místa a náhodnost života ve vágních terénech. Projekt podporuje biodiverzitu, opětovně využívá doslouživší materiály a otevírá prostor pro neplánované interakce mezi lidskými i nelidskými aktéry.
.jpg)
Příklad revitalizace parku, kde díky zlepšení kvality hřiště došlo k využívání prostoru různými věkovými kategoriemi, a tím i navýšení počtu návštěvníků.
Park tvoří soustava průlehů harmonicky zasazených do svahu. Díky nim se daří nejen ochránit území před erozí a povodněmi, které dříve ohrožovaly okolní bytové domy, ale vytvořit i nový park bohatý na pěší stezky, výsadby stromů a další přírodní prvky. Park je ukázkou, jak lze technická opatření udělat tak, aby výrazně nezasahovala do okolní přírody.
Čtyřpatrová dřevěná budova poukazuje na schopnost zkombinovat udržitelnost i moderní technologie. Administrativní budova dokončená v roce 2024 je jednou z nejvyšších dřevostaveb v Česku a je tak důkazem, že je možné nízkoemisní stavební materiál využít i na vícepatrové budovy a různé typologie staveb. Celá stavba je pasivní a slouží nejen jako firemní sídlo, ale také jako inspirace podobným projektům.
Venkovská malotřídní škola byla navržena v pasivním energetickém standardu s nízkou spotřebou, přičemž přibližně polovina energie pochází z obnovitelných zdrojů. K vytápění a ohřevu teplé užitkové vody škola využívá slunce, rekuperované teplo z odpadního větracího vzduchu a tepelné čerpadlo vzduch-voda. Součástí kompletně bezbariérového areálu je i altán – venkovní učebna – a přírodní výuková zahrada využívající dešťovou vodu s rozvody, akumulovanou systémově v podzemní nádrži, ale i v nadzemních nádržích pro názornou výuku, která pomáhá zvládat sucho a zlepšuje mikroklima. Dřevěné prvky a autorské sochy v zahradě byly vyrobené z darovaného odpadního dřeva. Škola funguje jako přirozené centrum obce a jako zázemí pro akce, obecní tradice a oslavy.
Pavilon ČR z EXPO 2015, jedná se o modulázní objekt, který lze převážet a znovu postavit na jiném místě, případně změnit účel užívání dle potřeby.
Pavilon environmentálních studií ČZU propojuje vědu s praxí: testuje uplatnění zelených fasád a střech s intenzivní i extenzivní vegetací a automatizovanou závlahou. Projekt ukazuje, že technologie je třeba propojovat s méně náročnými přírodními prvky a otevírá otázku po možnostech prostorového uspořádání mezioborového výzkumu.
Fakulta využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Vnější stínění je zajištěno pomocí slunolamů. Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu.
.jpg)
Vytvoření zelené extenzivní střechy na panelovém domě. Výsledkem je lepší nakládání s dešťovou vodou, chladnější mikroklima. Střecha je zároveň pobytová, což má přidanou hodnotu pro uživatele domu.
.jpg)
Ve vnitrobloku v Mikulandské vybudovali podzemní nádrž na dešťovou vodu o objemu 5 m³, do které svádějí vodu z pěti okapů z okolních střech o celkové ploše přibližně 300 m². Na nádrž navázali systém kapénkové závlahy vedený přímo do záhonů, díky kterému je možné pravidelně zalévat zeleň automaticky ráno a odpoledne, přičemž plná nádrž vystačí zhruba na dva až tři týdny provozu. Kombinace hospodaření s dešťovou vodou, propustných povrchů a rozsáhlé výsadby pomáhá ochlazovat vnitroblok, zlepšovat mikroklima a vytvářet příjemnější prostředí uprostřed centra města.
Cílem projektu je kultivovat zbytkový městský prostor. Vytvořit místo jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele ubytovny, která neměla žádný jiný dostatečný sdružovací prostor. Projekt pracuje mimo jiné s původní vzrostlou zelení, která byla zachována.
Příklad spojení užitečného s estetickým. CopenHill, primárně spalovna odpadů, byla navržena jako dominanta okrášlující své okolí na pobřeží, se sjezdovkou na střeše. Myšlenkou bylo změnit branding vzhledu fabrik.
Proměna bývalé textilní továrny v kulturní a komunitní centrum založené na ideálech nezávislosti a soběstačnosti. Konverze industriálního dědictví zde funguje jako nástroj regionální obnovy, experimentu s udržitelným provozem a posilování místních vazeb bez napojení na urbánní centra.
Kulturní prostor uprostřed vinohradu? Jistě! Moderní výrobní areál spojuje výrobu s návštěvnickým centrem v přímém kontaktu s vinicemi, ale díky citlivému začlenění do krajiny také odráží respekt k přírodnímu prostředí.
.png)
Konverze industriální stavby ze 60. let na polyfunkční objekt určený pro kulturní akce, firemní prezentaci, administrativu a v malém rozsahu i pro bydlení. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití industriálních staveb.
Ve vnitrobloku v Blodkově se sousedé rozhodli zazelenit nově vzniklý plot pomocí popínavých rostlin, aby zmírnili jeho vizuální dopad a zpříjemnili výhledy mezi domy. Pro výsadbu využili kompost z místního komunitního kompostéru a vysadili pestrou skladbu popínavých dřevin, například zimolezy, plaménky, révovník, lunoplod nebo přísavníky. Nová zeleň pomůže zlepšit mikroklima dvora, podpoří biodiverzitu a díky využití vody z obnovené studny bude zajištěna i pravidelná zálivka.
Ve vnitrobloku v Srbské pracovali s popínavými rostlinami jako s řešením pro omezený prostor se zpevněnými plochami. Kromě obvodových zdí je zde navržena také dřevěná treláž, která funkčně rozděluje prostor, zakrývá popelnice a zároveň vytváří oporu pro budoucí zelenou stěnu a zastínění kójí. Výsadba akébie pětičetné byla doplněla trvalkami a keři, díky nimž vznikl příjemný zelený pás, který zpříjemňuje prostředí, pomáhá zlepšovat mikroklima vnitrobloku a zlepšuje výhledy z oken a balkonů.
Povodňový park s novým slepým ramenem řeky Svratky je přínosem pro přírodu i obyvatelstvo. Areál slouží k zachycení zvýšených průtoků řeky, zároveň je vhodným místem pro hnízdění ptactva a dalších živočichů i rekreaci místních. Protipovodňovou funkci nečekaně záhy po vybudování prověřila povodeň na podzim 2024: kontrolovaný rozliv vody během záplav byl důkazem významu projektu pro ochranu města.
Ve vnitrobloku na Ortenově náměstí byla v rámci rekonstrukce doplněna jednoduchá nádrž - sud na dešťovou vodu. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem zde byla zvolena plastová nádrž Seine o objemu 650 litrů. Nádrž na dešťovku je užitečná tím, že zachycuje srážky, které by jinak odtekly do kanalizace, a umožňuje jejich využití k zálivce nové zeleně v místě.
Ve vnitrobloku na Žižkově náměstí byly v rámci rekonstrukce instalovány sudy na sběr dešťové vody ze střechy a byl zde v rámci vnitrobloku poprvé otestován systém Živé svody, který umožňuje její efektivní využití přímo z okapových svodů. Živé svody fungují na principu spojených nádob a dokážou bez použití čerpadel či elektřiny přesměrovat vodu do nádrží, záhonů nebo vegetačních nádob. Tento inovativní systém tak přispívá k udržitelnému hospodaření s dešťovou vodou a jejímu praktickému využití v městském prostředí.
Přestavba panelového domu na energeticky vysoce efektivní budovu, která využívá obnovitelné zdroje energie a pracuje s IT řešením při inteligentním řízení provozu. Dešťová voda je nyní odváděna do akumulační nádrže a slouží k zalévání okolní zeleně.
Přestavba skladu vína z roku 1955 vytvořila rezidenční komplex se 64 byty, kavárnou, komerčními prostory, střešní terasou a zkušebnami. Zachování části původní konstrukce výrazně snížilo šedou energii. Budova je energeticky účinná a zhruba z 60 % soběstačná ve výrobě energie a tepla.
Proměna říční krajiny Rohanského ostrova je příkladem spojení rozvoje města s klimatickou adaptací. Návrh parku, který vzešel ze soutěžního dialogu s prvky občanské participace, sází na mokřad jako low-tech řešení, které pomůže chránit Prahu před povodněmi a podpoří místní biodiverzitu. Studie vychází z myšlenky, že odolnost města závisí na robustní modro-zelené i sociální infrastruktuře.
Vyasfaltované plochy bez života se proměnily v hojně navštěvovaná místa sloužící k aktivnímu i pasivnímu odpočinku napříč generacemi, navíc s vysokou biologickou rozmanitostí. Městské části Praha 12 se povedlo uprostřed sídliště vytvořit pět lokalit s propustným povrchem, atraktivními prvky a záhony. Radnice navíc celý záměr s místními obyvateli komunikovala, podpora aktivního zapojení obyvatel do utváření městského prostředí se nadále ukazuje jako správný směr.
Průmyslová hala LIKO-Vo využívá k provozu obnovitelné zdroje energie, šetrně nakládá s dešťovou i šedou vodou. Na fasádách je využita vertikální mokřadní zahrada, jenž zlepšuje mikroklima a snižuje hluk.
Přestavba původně nevyhovující stavby spočívala v jejím odstrojení až na nosnou konstrukci – železobetonový skelet, který zůstal zachován. Díky tomu, že objekt nebyl zbourán, se podařilo ušetřit značné množství energie a stavebních materiálů.
Pasivní budova šetrně nakládá s energiemi, využívá zemní vrty s tepelnými čerpadly, fotovoltaiku, rekuperaci vzduchu a další drobnější technologická řešení k energetickým úsporám. Dešťová voda je akumulována v retenční nádrži a využívaná k závlaze zeleně. Okolí budovy lemují vsakovací beton a dlaždice. Nechybí ani extenzivní zelená střecha a popínavé rostliny na stěnách.
Příklad zateplení historického bytového domu se zachováním jeho původní estetické hodnoty.
Kompletní rekonstrukce historického činžovního domu se zachováním estetické hodnoty. Využívá řadu původních prvků, nově zateplená fasády ze strany vnitrobloku.
Rekonstrukce roubené chalupy pro vlastní užití i pronájem představuje udržitelnější přístup než výstavba nových rekreačních objektů na zelené louce.
Úprava zanedbaného vnitrobloku v příjemné místo pro odpočinek, setkávání a drobné komunitní aktivity. V rámci úpravy ve vnitrobloku přibylo místo k posezení, prostor pro kola a kočárky a nová zeleň. Součástí projektu je i systém sběru dešťové vody, která se využívá k zalévání.
Pavlačový dům byl zachráněn před demolicí a citlivě obnoven s respektem k původnímu charakteru. Rekonstrukce spočívala v celkové revitalizaci objektu včetně společných prostor. V interiérech vzniklo kvalitní soudobé bydlení, které spojuje původní materiály s novými prvky.
Příklad rekonstrukce chaty z roku 1934, která zachovává původní hmotu stavby. Energie je zajišťována pomocí fotovoltaických panelů o ploše 150 m² integrovaných do střechy a dále 30 m² termických solárních panelů. Kamenné zdi jsou z interiéru doplněny o 16 až 20 cm izolace. Nová okna s trojskly a vysokou propustností světla přispívají k lepší tepelné rovnováze budovy.
Revitalizace přinesla proměnu původně nevyužitých plochých střech v nově vzniklý prostor s dostatkem zeleně, který nabízí celoroční využití pro relaxaci, stravování, sport i společenské aktivity.
.jpg)
Díky rekonstrukci bytového domu Kleiburg v Nizozemsku byl zozsáhlý objekt ušetřen od demolice. Díky rekonstrukci byl zlepšen technický a funkční stav objektu, navíc proběhly i úpravy veřejného prostoru v okolí domu.
Projekt je příkladem odvážné rekonstrukce panelových domů ze 60. let. Místo plánované demolice architekti navrhli proměnu tří domů s více než 500 byty. Přístavby balkonů a zimních zahrad rozšířily obytný prostor a zlepšily energetickou bilanci budov. Díky rekonstrukci se zároveň ušetřilo značné množství energie a materiálů a projekt přispěl k vyšší kvalitě bydlení i pozitivní proměně celé čtvrti.
Renovace panelového domu. Zdařilý architektonický návrh renovace dodal objektu estetickou kvalitu. Zateplovací systém a výměna výplní otvorů poté vyšší energetickou úspornost.
Rekonstrukce panelového domu, u které proběhlo rozšíření stávajících lodžií. Vznikl tím větší pobytový prostor - tedy přidaná hodnota pro majitele bytů. Zárověn bylo docíleno lepšího stínění, a tím snížení přehřívání interiérů v letních měsících.
Rekonstrukce panelového domu, která spočívala v zateplení objektu a zasklení stávajících lodžií. Výsledkem je snížení energetické náročnosti domu.
Rekonstrukce pavlačového domu. Bylo zde dosaženo zlepšení mikroklimatu ve vnitrobloku pomocí popínavé zeleně stoupající po konstrukci pavlače.
Příklad rekonstrukce rodinného domu, u které byla zakomponována ekologická řešení v podobě zelených střech, využití přírodních, recyklovaných a odpadních stavebních materiálů. Dále použití inteligentního řízení teploty v interiéru a šetrného nakládání s vodou. Díky zeleni a odpařování vody je v domě příjemná teplota i v letních měsících.
Kompletní rekonstrukce historického rodinného domu se zachováním estetické hodnoty. Využívá řadu původních prvků.
Rekonstrukce bytových domů z 50. let snížila energetickou náročnost 20 dvoupodlažních bloků podsklepených bytových domů. Zároveň se podařilo zachovat původní charakter staveb, jen s lepšími užitnými vlastnostmi nově zavěšených balkónů, do kterých byla integrována jejich původní mříž. Díky novým pravidlům spolufinancování z fondů EU bylo v r. 2017 možné řešit situaci komplexně, a domy se tak dnes pyšní energetickou třídou B až A. Záměrem obce bylo zvýšení energetické efektivity, aniž by došlo ke ztrátě výrazu domů. Během rekonstrukce za provozu a plného obsazení bytů bylo provedeno souvislé zateplení budovy, doplněny izolace, vyměněna okna, instalováno řízené větrání se zpětným získáváním tepla a vyměněny kotle na uhlí za plynové kotle. Díky rekonstrukci se také výrazně zvýšil uživatelský komfort obyvatel a snížily se náklady za energie. Rekonstrukce uspořila asi 80 % emisí CO2 za provozu, což je neuvěřitelných 4800 tun CO2 za rok.
Díky rekonstrukci ulic byl vytvořen příjemný a bezpečný prostor pro pěší. Realizace dešťových záhonů a výsadba stromů zmírňuje odtok povrchové vody, ulevuje zátěži na sloučenou kanalizaci, zlepšuje místní mikroklima a zvyšuje biodiverzitu v městském prostředí.
.jpg)
Renovace bytového domu ze 70. let. Proběhlo zde zateplení domu, výměna výplní otvorů a zvětšení lodžií. Celý dům získal také estetickou kvalitu bez ztráty původní podstaty.
Tisíce kusů květin, bylin, keřů a stromů se nachází na zelených střechách (extenzivních i intenzivních), obvodových římsách i v přilehlém okolí domu. Nedílnou součástí bydlení je i poloveřejný park. Dešťová voda je využívaná k závlaze zeleně, voda z chodníku vtéká do dešťových záhonů.
Nový veřejný prostor je realizován částečně se zasakovacími plochami, kde najdeme 37 stromů a více než 20 tisíc rostlin. Stromy jsou vysazeny do strukturálního substrátu, který zajišťuje jejich dlouhodobý vývoj a pomáhá zmírňovat dopady prudkých dešťů. Centrum doplnil také mobiliář, stínící plachty, fontána a pítko.
.jpg)
Park pracuje s prvky modrozelené infrastruktury, s požadavky na environmentální udržitelnost, biodiverzitu, spoluvytváří komunitu a je inkluzivní. Přírodně blízká opatření zadržují srážkovou vodu v co největší míře v parku. Část dešťové vody slouží jako zálivka pro zeleň.
Rekonstrukce školy v Českobrodské ulici přeměnila objekt ze 70. let na udržitelnou, provozně energeticky a uhlíkově pozitivní budovu. Díky pokročilým technologiím měření a regulace se v učebnách automaticky nastavují takové teploty a větrání, aby byl studujícím a vyučujícím zajištěn co největší komfort. Budova s nízkou hodnotou primární zabudované energie ukazuje cestu k novému standardu ve výstavbě v 21. století. Na střeše a na fasádě se nachází fotovoltaické panely o výkonu 147 kWp doplněné o 300 kWh baterii. Budova disponuje inteligentním systémem klimatizace/vytápění budov kombinující tepelná čerpadla země-voda, venkovním stíněním a větráním s rekuperací tepla. Hospodaření s šedou vodou zde ušetří 19 % celkové spotřeby pitné vody ve škole.
Zelená plocha a nový rybník pomáhají zadržovat vodu v lokalitě a předcházet suchu. Výpar z vodní plochy a mokřadní rostliny zase přispívají k přirozenému ochlazování svého okolí, což je v rozehřátém městě podstatné zejména v letních měsících. Potenciál místa je zejména rekreační a společenský. V lokalitě vzniká komunitní zahrada, rybník slouží díky čisté vodě jako neoficiální koupaliště.
Revitalizované náměstí poskytuje nově vysazené dřeviny a rostliny, dále nový mobiliář, mlžítko, pítko atp. Náměstí nabízí rovněž dostatečný prostor pro koncerty, společenská setkávání, stánkový prodej, umístění pódia a mobilního kluziště.
Projekt efektivně nakládá s vodou, např. pomocí úsporné umyvadlové, sprchové a vanové baterie a duálního splachování WC (což sníží spotřebu vody o 25 % oproti standardní spotřebě). Systém terénních průlehů slouží k zadržení dešťové vody a jejímu přirozenému zasakování. Nádrže na dešťovou vodu zajistí dostatek vody na závlahu společných zelených ploch.
Bytový dům, jehož základy a příčky jsou z části vyrobené z recyklovaného betonu. Objekt dále nakládá šetrně s děšťovou i šedou vodou a využívá fototermické panely na střeše k předehřevání TUV.
Projekt Rezidence Císařská vinice představuje příklad udržitelného bydlení s důrazem na moderní technologie a minimální ekologickou stopu. Budovy jsou navrženy v pasivním standardu a využívají principy modrozelené infrastruktury. Dešťová voda je jímána v retenční nádrži a následně používána k zavlažování nově vzniklého parku a zelených střech, které zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu. Mezi klíčové technologie patří systém řízeného větrání s rekuperací tepla a inovativní vytápění a chlazení pomocí aktivace betonového jádra ve stropě. Zdrojem tepla jsou tepelná čerpadla země-voda v kombinaci s geotermálními vrty. Energetickou bilanci dále podporují fotovoltaické panely na střechách.
Pražská rezidenční čtvrť od Skanska nabízí 800 nízkoenergetických bytů navržených v souladu s certifikací udržitelného stavění BREEAM. Projekt i před výstavbou a během výstavby dočasně využívá areál brownfieldu původního cukrovaru, kde je otevřena sezónní cyklokavárna s parkourovým hřištěm i malým pumptrackem, a tak přináší výhody komunitního života i v prostředí metropole. Čtvrť s modro-zelenou infrastrukturou nabízí bydlení ve standardu s velmi nízkou energetickou náročností (PENB A) a myslí na hospodárnost i udržitelnost také během samotné výstavby. Úsporu energie, vody i nákladů zajišťují udržitelné technologie, jako je úprava šedé vody, solární panely, zelená střecha, exteriérové žaluzie nebo rekuperace tepla z větrání.
_.jpg)
Bytový dům s certifikací BREEAM na úrovni Very Good, při certifikaci bylo pozitivně ohodnoceno úsporné nakládání s vodou, nucené větrání s rekuperací a podpora biodiverzity.
Moderní dřevostavba téměř výlučně z přírodních organických materiálů pro rodinné bydlení se systémem zimní temperace a letního chlazení interiéru v kombinaci freecoolingu, tepelného čerpadla a přirozeného nočního předchlazení prostřednictvím sálavých jílových jader. Součástí koncepce je využití srážkové vody a fotovoltaická instalace. Esteticky proměnlivé působení dřevěné fasády je dynamizováno použitím předoxidace. Součástí je carport s biodiverzitní vegetační střechou, v interiéru se uplatňují dřevo a hliněné omítky.
Západní fasádu tvoří výrazné lamely, které se otevírají k severu a chrání interiér před odpoledním přehříváním, zatímco východní průčelí filtruje světlo přes krytou, osázenou verandu. Stavba využívá základní a udržitelné materiály (např. stěny z vrstveného borovicového dřeva a recyklovaný beton) a principy pasivního solárního designu. Na stísněném pozemku maximalizuje podíl zeleně, přičemž fasády a hraniční stěny jsou navrženy pro postupné porůstání popínavými rostlinami.
Rodinný dům Casa De Mi Luna propojuje tradiční venkovskou architekturu s ekologickými inovacemi, a to zejména v podobě využití prefabrikovaných slaměných panelů.
.jpg)
Energeticky plusový rodinný dům, využívá k provozu obnovitelné zdroje energie: fotovoltaiku a kotel na dřevěné pelety, šetrně nakládá s dešťovou vodou. Na stavbu byly využity přírodní materiály - CLT panely a dřevovláknitá izolace.
Příklad využití obnovitelných zdrojů energie k provozu soběstačného rodinného domu.
Přestavba funkcionalistického řadového domu na energeticky aktivní standard respektovala historickou hodnotu stavby i památkovou ochranu území. Projekt zahrnuje jímání dešťové vody, ozelenění střechy, instalaci fotovoltaiky, přirozené i řízené větrání, sálavé stěnové vytápění v jílových panelech a stabilizaci teplot v létě. Projekt maximálně zachovává původní konstrukce a pro nové prvky jsou využity přírodní materiály.
Stavba je navržena jako nízkoenergetický dům ze zdravotně nezávadných stavebních materiálů s konstrukcemi bez parozábran. Díky akumulačním stěnám, hliněným omítkám a přesahům doškové rákosové střechy si interiér udržuje příjemné klima – v zimě teplo a v létě chlad. Dům využívá nízkoteplotní sálavé vytápění s hlavním zdrojem v podobě tepelného čerpadla vzduch/voda, které doplňuje akumulační pec na dřevo.
Zahradnická firma využívá OZE pomocí fotovoltaiky. Sídlo firmy prošlo kompletní rekonstrukcí v podobě zateplení obvodového pláště, řešení úsporného vytápění a realizací zelené extenzivní střechy. Ta je stejně jako záhony zalévaná odpadní vodou z kořenové čistírny.
.jpg)
Sídlo firmy vyniká svou udržitelností a harmonickým propojením s okolní zelení. Budova se pyšní zelenou střechou a díky přirozené výsadbě v okolí efektivně zadržuje vodu v krajině, čímž pomáhá předcházet důsledkům sucha a povodní a zmírňuje dopady extrémních veder bez nutnosti klimatizace. Promyšlené cirkulární hospodaření s vodou, energiemi a materiály - včetně vytápění dřevem z vlastního provozu a využití solárních panelů - minimalizuje ekologickou stopu celého provozu.
Rekonstrukce sídla Institutu plánování a rozvoje se stala symbolem debaty o udržitelnosti poválečné architektury. Stavba je technicky i kulturně cenným příkladem zachování stávající budovy, které je vzhledem k zabudovaným emisím zpravidla ekologičtější než demolice a novostavba. Zároveň se tu ukazuje i role komunity – petice a občanský tlak sehrály klíčovou úlohu v prosazení opravy.
.jpg)
Administrativní budova se zelenou fasádou (vertikální zahradou). V interiéru byly využity hliněné omítky, které disponují schopností udržet v místnosti vyváženou relativní vlhkost vzduchu.
Sídlo NKÚ bylo oceněno stříbrnou certifikací SBToolCZ, a to díky energetické úspornosti, geotermálnímu vytápění či zelené střeše s fotovoltaikou. Projekt svědčí o tom, že certifikace mohou být nástrojem optimalizace i úspor, odhaluje ale také jejich slabiny: důraz na dílčí parametry může zastínit aspekty, jako je kvalita veřejného prostoru nebo širší sociální dopady.
Na původně zanedbané ploše pod konstrukcí mostu SNP vznikl volnočasový areál přímo v centru města. Rozložení skateparku pracuje s existujícími konstrukcemi a linearitou mostu. Projekt představuje inspiraci, jak lze nevyužité prostory pod mosty transformovat na živý prostor, který podporuje kvalitu života obyvatel města.
Budova školy je postavena převážně z lokálních přírodních materiálů – slámy (panelový systém ze stlačené slámy v dřevěných kazetách), dřeva a hlíny. Konstrukce je navržena s ohledem na cirkularitu tak, aby ji bylo možné snadno rozebrat, opravit a znovu využít či recyklovat její jednotlivé prvky.
Školní ulice je organizační dopravní opatření, které na určitou dobu poskytuje bezpečný prostor pro pěší a cyklistickou dopravu v bezprostřední blízkosti škol. Cílem školní ulice je podpořit udržitelnou dopravu do školy, zvýšit bezpečnost a snížit negativní dopady automobilové dopravy včetně emisí. U ZŠ Pod Žvahovem je školní ulice v provozu od r. 2023 a ukazuje se jako dobré řešení strmé ulice s velmi úzkými chodníky.
Školní ulice je organizační dopravní opatření, které na určitou dobu nabízí bezpečný prostor pro pěší a cyklistikou dopravu v bezprostřední blízkosti škol. Cílem školní ulice je podpořit udržitelnou dopravu do školy, zvýšit bezpečnost a snížit negativní dopady automobilové dopravy včetně emisí. Školní ulice u ZŠ Solidarita je výsledkem důkladného participačního procesu a nabízí řešení pro dlouhotrvající nebezpečné situace, kterým děti cestou do školy čelily. Zavedení režimu školní ulice bylo doplněno řadou zklidňujících opatření v okolních ulicích a stavební rekonstrukcí nebezpečné křižovatky, na které zcela chyběly přechody pro chodce.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Sociální družstvo Racek
Projekt komunitního bydlení vznikl v dlouhodobě nevyužívané vile a podporuje dostupnost bydlení. Družstvo zde pořádá také kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost a obohacuje tak život ve městě.