Uhlíkově neutrální soubor obytných budov, na stavbu byly využity přírodní materiály: dřevěná nosná konstrukce, slaměná izolace. K provozu objektu slouží technologický koncept, který využívá pouze OZE.
Soubor bytových domů na bývalém brownfieldu šetrně nakládá s energiemi a vodou. V okolí domů jjsou uplatněny principy podporující rostlinnou i živočišnou diverzitu městské krajiny. Prostor funkčně doplňují místa vyhrazená pro sdílená auta, stojany na kola a servisní cyklostojan.
Na střechách bytových domů jsou nainstalované solární panely sloužící k ohřívání teplé užitkové vody. U objektů je umístěna podzemní nádrž pro zachycení dešťových vod, které mohou být dále využity při zalévání zeleně v okolí domů.
Bytový dům je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch-voda umístěným na střeše.
Bytový dům, který využívá šedou vodu zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Díky tomu šetří až 26 procent pitné vody. Projekt jako první v ČR získal mezinárodní environmentální certifikaci BREEAM Excellent, která posuzuje budovu z hlediska udržitelného rozvoje, tedy nejen z pohledu environmentálního, ale i sociálního a ekonomického.
Bytový dům ve vlastnictví města Brna poskytuje dostupné nájemní bydlení. Nad prostorem garáží se nachází pobytová terasa se zelení, která je zalévaná akumulovanou dešťovou vodou. Projekt slouží jako inspirace k řešení otázky krize bydlení.
.jpg)
Bytový dům využívá tepelné čerpadlo k ohřevu TUV z tepla odváděného vzduchu z jednotlivých bytových jednotek v rámci systému rekuperace.
Projekt přestavby bývalé koželužny zachovává původní budovu, má řízené větrání s rekuperací, na střeše je instalováno 48 fotovoltaických modulů pro vlastní výrobu elektrické energie, využívá se zde dešťová voda k závlaze zeleně a pitná voda se šetří perlátory. Součástí je i zelená střecha, která zlepšuje mikroklima.
Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země–voda s reverzním chlazením. Elektřinu vyrábí FVE (49 kWp) s prioritním využitím v bytech, sekundárně pro společnou spotřebu a akumulací do TUV bez přetoků do sítě. Rekuperace (s účinností 85 %) a chytré řízení včetně regulace venkovních žaluzií omezují energetickou náročnost. Dešťová voda je akumulována a dále využívána.
Největší bytový dům ze dřeva v ČR je rezidence od Skanska. Čtyřpodlažní bytový dům se staví technologií CLT panelů z křížem lepeného dřeva, které slouží jako nosná konstrukce budovy i jako pohledový materiál v interiéru. Projekt Dřevák získal precertifikaci WELL Residence pro všech svých 76 bytových jednotek: jde o vůbec první projekt ve střední a východní Evropě a teprve dvanáctý na světě, který o toto hodnocení usiluje. Dřevostavba je navržena podle přísných požadavků environmentální certifikace BREEAM a využití dřeva zde snižuje uhlíkovou stopu o 28 %. Projekt využívá několik udržitelných technologií jako fotovoltaické panely nebo fototermické panely, a také je zde zahrnuta recyklace šedé vody pro splachování WC. Díky těmto opatřením je celková úspora pitné vody nižší až o 44 %.
Bytový dům je konstrukčně řešen jako hybridní dřevostavba. Celý projekt vznikl díky konceptu družstevního bydlení tzv. baugruppe. V objektu se nachází řada společně využívaných prostor - což zde podporuje tvorbu komunity. Projekt je v neposlední řadě ukázkou podpoření dostupného bydlení.
Na střechu panelového domu s centrálním vytápěním byla instalována tepelná čerpadla, která slouží k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Díky nim se daří snížit spotřebu energie na vytápění až o 60 %.
Dva vchody bytového domu zřídily společné odběrné místo a instalovaly fotovoltaickou elektrárnu. Projekt přináší roční úspory v řádu stovek tisíc korun, chytrou aplikaci s daty pro jednotlivé byty a návratnost investice do sedmi let i díky dotaci.
Soudobý nájemní bytový dům vznikl rekonstrukcí řadového městského domu a přístavbou v místě rohové proluky.
Projekt adaptace kancelářské budovy průmyslové linky metra z 50. let 20. století v Paříži přinesl 52 jednotek sociálně dostupného bydlení. Přestavba využívá stávající objekt a nabízí cenově dostupné bydlení bez nutnosti nové výstavby. Objekt doplňuje vegetační střecha.
Bytový dům, který využívá střešní solární kolektory k předehřevu teplé vody. Celkem je zde instalováno 100 solárních kolektorů a akumulační zásobník o objemu 9 000 l.
Projekt rekonstrukce modernistické výškové budovy z 60. let 20. století proměnil v roce 2019 původně čistě kancelářský objekt na 156 bytů a dvě kancelářská podlaží. Užitná plocha se rozšířila na 15 075 m². Úprava fasády a celkového vnějšího výrazu změnila vnímání budovy. Projekt je příkladem, jak lze s poválečnými objekty pracovat namísto jejich demolice.
Výzkumný projekt TiCo kombinuje maximální možnou přesnou prefabrikaci a výhody stavebních materiálů, jako je železobeton pro nosnou skeletovou konstrukci a dřevěné panelové systémy na obvodové a vnitřní stěny.
Celá nadzemní část stavby je navržena jako dřevostavba z CLT panelů. Nosnou konstrukci tvoří smrkové dřevo, fasáda je obložena prkny z modřínu bez povrchové úpravy. Budova využívá přibližně 1 800 m³ dřeva, což výrazně snižuje uhlíkovou stopu oproti jiným konvenčním materiálům. Staví se zde z přírůstku dřevní hmoty, což znamená, že se těží ze dřeva, které je určeno ke spotřebě a je zde počítáno s obnovou lesa.
Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu na nejvyšším bytovém domě v Norsku.
Přestavba budovy, která původně sloužila jako obchod a sklad. Objekt nyní nabízí cenově dostupné bydlení, pracovní prostory i ateliéry pro kreativní a kulturní činnost, čímž obohacuje své okolí a posiluje místní kulturní prostředí.
Citlivá rekonstrukce ikonického Wolkeráku zachovala původní architektonický výraz a zároveň přinesla částečné zateplení objektu.
Konverze původně industriální stavby na bytový dům, díky níž byl objekt uchráněn před demolicí. Střechu pokrývá polointenzivní zelená střecha, která slouží nejen jako ekologický prvek, ale i jako prostor pro komunitní aktivity. Projekt šetrně nakládá s dešťovou i šedou vodou.
Na stavbu byly použity přírodní a obnovitelné materiály. Objekt využívá OZE pomocí tepelných čerpadel vzduch-voda, šetrně nakládá s energiemi a dešťovou vodou. Stavbu zakrývá zelená extenzivní střecha, na pozemku došlo k vytvoření permakulturní zahrady a ovocného sadu.
Dům pro seniory vznikl rekonstrukcí stávajícího chátrajícího objektu. Nyní je budova nízkoenergetická, dále zde vnikly zelené střechy a nové plochy zeleně. Budova byla navržena s ohledem na místní javor, který tak nemusel být pokácen.
Ve vnitrobloku v Botičské 12 na Praze 2 došlo k proměně původně zpevněného betonového dvora na nezpevněný rostlý terén. Při rekonstrukci bylo odstraněno přibližně 22 tun betonu, díky čemuž se zlepšilo vsakování dešťové vody a snížila vlhkost v okolních dvorech. Nově upravený prostor doplňují stromy, rostliny a systém na sběr a využití dešťové vody, což přispívá ke zlepšení mikroklimatu i kvality prostředí pro obyvatele.
Ve vnitrobloku bytového domu na Ortenově náměstí se obyvatelé rozhodli proměnit původně zcela vybetonovaný dvůr v příjemnější společný prostor se zelení a místem k posezení. Klíčovým krokem bylo částečné odstranění betonového povrchu, kterému předcházela sonda podloží a společná organizace prací místních obyvatel. Odpevnění dvora ukázalo, že i svépomocná úprava může díky spolupráci sousedů vytvořit kvalitnější a živější prostředí pro lepší mikroklima a setkávání.
Sdílená solární energie ušetří společenství vlastníků v panelovém domě stovky tisíc korun ročně. Komunitní energetické společenství může být řešení i pro ty, co se nemohou dohodnout na společném odběrném místě.
Ve vnitrobloku v Mikulandské vybudovali podzemní nádrž na dešťovou vodu o objemu 5 m³, do které svádějí vodu z pěti okapů z okolních střech o celkové ploše přibližně 300 m². Na nádrž navázali systém kapénkové závlahy vedený přímo do záhonů, díky kterému je možné pravidelně zalévat zeleň automaticky ráno a odpoledne, přičemž plná nádrž vystačí zhruba na dva až tři týdny provozu. Kombinace hospodaření s dešťovou vodou, propustných povrchů a rozsáhlé výsadby pomáhá ochlazovat vnitroblok, zlepšovat mikroklima a vytvářet příjemnější prostředí uprostřed centra města.
Ve vnitrobloku v Blodkově se sousedé rozhodli zazelenit nově vzniklý plot pomocí popínavých rostlin, aby zmírnili jeho vizuální dopad a zpříjemnili výhledy mezi domy. Pro výsadbu využili kompost z místního komunitního kompostéru a vysadili pestrou skladbu popínavých dřevin, například zimolezy, plaménky, révovník, lunoplod nebo přísavníky. Nová zeleň pomůže zlepšit mikroklima dvora, podpoří biodiverzitu a díky využití vody z obnovené studny bude zajištěna i pravidelná zálivka.
Ve vnitrobloku v Srbské pracovali s popínavými rostlinami jako s řešením pro omezený prostor se zpevněnými plochami. Kromě obvodových zdí je zde navržena také dřevěná treláž, která funkčně rozděluje prostor, zakrývá popelnice a zároveň vytváří oporu pro budoucí zelenou stěnu a zastínění kójí. Výsadba akébie pětičetné byla doplněla trvalkami a keři, díky nimž vznikl příjemný zelený pás, který zpříjemňuje prostředí, pomáhá zlepšovat mikroklima vnitrobloku a zlepšuje výhledy z oken a balkonů.
Ve vnitrobloku na Ortenově náměstí byla v rámci rekonstrukce doplněna jednoduchá nádrž - sud na dešťovou vodu. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem zde byla zvolena plastová nádrž Seine o objemu 650 litrů. Nádrž na dešťovku je užitečná tím, že zachycuje srážky, které by jinak odtekly do kanalizace, a umožňuje jejich využití k zálivce nové zeleně v místě.
Ve vnitrobloku na Žižkově náměstí byly v rámci rekonstrukce instalovány sudy na sběr dešťové vody ze střechy a byl zde v rámci vnitrobloku poprvé otestován systém Živé svody, který umožňuje její efektivní využití přímo z okapových svodů. Živé svody fungují na principu spojených nádob a dokážou bez použití čerpadel či elektřiny přesměrovat vodu do nádrží, záhonů nebo vegetačních nádob. Tento inovativní systém tak přispívá k udržitelnému hospodaření s dešťovou vodou a jejímu praktickému využití v městském prostředí.
Přestavba skladu vína z roku 1955 vytvořila rezidenční komplex se 64 byty, kavárnou, komerčními prostory, střešní terasou a zkušebnami. Zachování části původní konstrukce výrazně snížilo šedou energii. Budova je energeticky účinná a zhruba z 60 % soběstačná ve výrobě energie a tepla.
Příklad zateplení historického bytového domu se zachováním jeho původní estetické hodnoty.
Kompletní rekonstrukce historického činžovního domu se zachováním estetické hodnoty. Využívá řadu původních prvků, nově zateplená fasády ze strany vnitrobloku.
Úprava zanedbaného vnitrobloku v příjemné místo pro odpočinek, setkávání a drobné komunitní aktivity. V rámci úpravy ve vnitrobloku přibylo místo k posezení, prostor pro kola a kočárky a nová zeleň. Součástí projektu je i systém sběru dešťové vody, která se využívá k zalévání.
Pavlačový dům byl zachráněn před demolicí a citlivě obnoven s respektem k původnímu charakteru. Rekonstrukce spočívala v celkové revitalizaci objektu včetně společných prostor. V interiérech vzniklo kvalitní soudobé bydlení, které spojuje původní materiály s novými prvky.
Díky rekonstrukci bytového domu Kleiburg v Nizozemsku byl zozsáhlý objekt ušetřen od demolice. Díky rekonstrukci byl zlepšen technický a funkční stav objektu, navíc proběhly i úpravy veřejného prostoru v okolí domu.
Projekt je příkladem odvážné rekonstrukce panelových domů ze 60. let. Místo plánované demolice architekti navrhli proměnu tří domů s více než 500 byty. Přístavby balkonů a zimních zahrad rozšířily obytný prostor a zlepšily energetickou bilanci budov. Díky rekonstrukci se zároveň ušetřilo značné množství energie a materiálů a projekt přispěl k vyšší kvalitě bydlení i pozitivní proměně celé čtvrti.
Renovace panelového domu. Zdařilý architektonický návrh renovace dodal objektu estetickou kvalitu. Zateplovací systém a výměna výplní otvorů poté vyšší energetickou úspornost.
Rekonstrukce panelového domu, u které proběhlo rozšíření stávajících lodžií. Vznikl tím větší pobytový prostor - tedy přidaná hodnota pro majitele bytů. Zárověn bylo docíleno lepšího stínění, a tím snížení přehřívání interiérů v letních měsících.
Rekonstrukce panelového domu, která spočívala v zateplení objektu a zasklení stávajících lodžií. Výsledkem je snížení energetické náročnosti domu.
Rekonstrukce pavlačového domu. Bylo zde dosaženo zlepšení mikroklimatu ve vnitrobloku pomocí popínavé zeleně stoupající po konstrukci pavlače.
Rekonstrukce bytových domů z 50. let snížila energetickou náročnost 20 dvoupodlažních bloků podsklepených bytových domů. Zároveň se podařilo zachovat původní charakter staveb, jen s lepšími užitnými vlastnostmi nově zavěšených balkónů, do kterých byla integrována jejich původní mříž. Díky novým pravidlům spolufinancování z fondů EU bylo v r. 2017 možné řešit situaci komplexně, a domy se tak dnes pyšní energetickou třídou B až A. Záměrem obce bylo zvýšení energetické efektivity, aniž by došlo ke ztrátě výrazu domů. Během rekonstrukce za provozu a plného obsazení bytů bylo provedeno souvislé zateplení budovy, doplněny izolace, vyměněna okna, instalováno řízené větrání se zpětným získáváním tepla a vyměněny kotle na uhlí za plynové kotle. Díky rekonstrukci se také výrazně zvýšil uživatelský komfort obyvatel a snížily se náklady za energie. Rekonstrukce uspořila asi 80 % emisí CO2 za provozu, což je neuvěřitelných 4800 tun CO2 za rok.
Renovace bytového domu ze 70. let. Proběhlo zde zateplení domu, výměna výplní otvorů a zvětšení lodžií. Celý dům získal také estetickou kvalitu bez ztráty původní podstaty.
Tisíce kusů květin, bylin, keřů a stromů se nachází na zelených střechách (extenzivních i intenzivních), obvodových římsách i v přilehlém okolí domu. Nedílnou součástí bydlení je i poloveřejný park. Dešťová voda je využívaná k závlaze zeleně, voda z chodníku vtéká do dešťových záhonů.
Projekt efektivně nakládá s vodou, např. pomocí úsporné umyvadlové, sprchové a vanové baterie a duálního splachování WC (což sníží spotřebu vody o 25 % oproti standardní spotřebě). Systém terénních průlehů slouží k zadržení dešťové vody a jejímu přirozenému zasakování. Nádrže na dešťovou vodu zajistí dostatek vody na závlahu společných zelených ploch.
Bytový dům, jehož základy a příčky jsou z části vyrobené z recyklovaného betonu. Objekt dále nakládá šetrně s děšťovou i šedou vodou a využívá fototermické panely na střeše k předehřevání TUV.
Projekt Rezidence Císařská vinice představuje příklad udržitelného bydlení s důrazem na moderní technologie a minimální ekologickou stopu. Budovy jsou navrženy v pasivním standardu a využívají principy modrozelené infrastruktury. Dešťová voda je jímána v retenční nádrži a následně používána k zavlažování nově vzniklého parku a zelených střech, které zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu. Mezi klíčové technologie patří systém řízeného větrání s rekuperací tepla a inovativní vytápění a chlazení pomocí aktivace betonového jádra ve stropě. Zdrojem tepla jsou tepelná čerpadla země-voda v kombinaci s geotermálními vrty. Energetickou bilanci dále podporují fotovoltaické panely na střechách.
Pražská rezidenční čtvrť od Skanska nabízí 800 nízkoenergetických bytů navržených v souladu s certifikací udržitelného stavění BREEAM. Projekt i před výstavbou a během výstavby dočasně využívá areál brownfieldu původního cukrovaru, kde je otevřena sezónní cyklokavárna s parkourovým hřištěm i malým pumptrackem, a tak přináší výhody komunitního života i v prostředí metropole. Čtvrť s modro-zelenou infrastrukturou nabízí bydlení ve standardu s velmi nízkou energetickou náročností (PENB A) a myslí na hospodárnost i udržitelnost také během samotné výstavby. Úsporu energie, vody i nákladů zajišťují udržitelné technologie, jako je úprava šedé vody, solární panely, zelená střecha, exteriérové žaluzie nebo rekuperace tepla z větrání.
_.jpg)
Bytový dům s certifikací BREEAM na úrovni Very Good, při certifikaci bylo pozitivně ohodnoceno úsporné nakládání s vodou, nucené větrání s rekuperací a podpora biodiverzity.
Projekt komunitního bydlení vznikl v dlouhodobě nevyužívané vile a podporuje dostupnost bydlení. Družstvo zde pořádá také kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost a obohacuje tak život ve městě.
Příklad první energeticky plusové čtvrti s domy v pasivním standardu. Přebytkem energie z této čtvrti je částečně zásobena i vedlejší čtvrť.
.png)
Soubor bytových domů vyniká využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Domy zahrnují také vybavení pro cyklisty. Biodiverzitu zde podporují ptačí budky pro hnízdění rorýsů umístěné na fasádách jednotlivých domů.
100 % potřeby tepla pro sídliště o 370 jednotkách je pokryto odpadním teplem z datového centra.
Rezidenční soubor s venkovním parterem integrujícím šedo-modro-zelenou infrastrukturu. Součástí řešení je mj. poldr a podzemní nádrže pro závlahu. Cílem návrhu je minimalizovat odtok vody z pozemku.
Na střeše panelového domu byla instalována tepelná čerpadla a solární panely, které zajišťují elektřinu pro jejich provoz i pro ohřev teplé užitkové vody. Díky propojení obou technologií obyvatelé výrazně šetří na energiích a rychleji se jim vrací investice. Dům tak ukazuje, že i menší SVJ může dosáhnout energetické soběstačnosti při vytápění.
.jpg)
Revitalizace vnitrobloků mohou přispět ke zlepšení městského mikroklimatu i sousedských vztahů. Projekt v ulici Nad Sokolovnou ukazuje, že malé zásahy ve formě přírodě blízkých opatření, spolupráce a sdílená péče vytváří příležitosti pro posílení socio-ekologické odolnosti a potenciálně i prostorové spravedlnosti.
Vytvoření pobytové, částečně zelené střechy na panelovém domě. Zadržuje dešťovou vodu a zlepšuje mikroklima ve městě. Na střeše se kromě zeleně nachází pískoviště pro děti, místo na sušení prádla, lavičky a podobné, komunitu tvořící, funkce.
Vytvoření zelené extenzivní střechy na panelovém domě. Výsledkem je lepší nakládání s dešťovou vodou, chladnější mikroklima a prodloužení životnosti střešní izolace.
Střecha v létě působí díky přirozenému výparu jako chladicí prvek, v zimě zase zabraňuje úniku tepla. Zároveň pohlcuje a zadržuje vodu při deštích (až 30 l na 1 m²) a podporuje biodiverzitu. Další výhodou je redukce hluku, zeleň navíc chrání PVC fólii před UV zářením a zvyšuje její životnost.
Vnitroblok v Oldřichově se postupně proměnil pomocí nové zeleně. Na realizaci se kromě profesionálů významně podíleli obyvatelé především přízemních bytů. Součástí úprav jsou nové keře, květiny, trávník i výsadby stromů, například břízy himálajské nebo okrasného keře Prunus maackii „Jantarová kráska“. Postupně doplňovaná zeleň vytváří příjemnější prostředí, zlepšuje mikroklima a proměňuje vnitroblok v živější a útulnější místo pro setkávání i odpočinek.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
