Adaptace bývalé kotelny na učebnu a dílnu pro místní ZŠ. Projekt slouží jako inspirace, jak lze kreativně využívat drobné nevyužité objekty k novému účelu namísto jejich demolice.
Administrativní areál Port7 představuje příklad výjimečného přístupu k výstavbě administrativních komplexů. To potvrzuje zisk nejvyššího hodnocení LEED Platinum ve verzi v4. Vedle environmentálních aspektů klade projekt mimořádný důraz na zdraví uživatel a inkluzivitu, o čemž svědčí certifikace WELL Platinum a prvenství v získání certifikátu Access4you, který potvrzuje plnou bezbariérovost a přístupnost pro všechny skupiny osob. Z pohledu investorů a legislativy je klíčový i soulad projektu s EU Taxonomií. Port7 instalovanými technologiemi výrazně snižuje energetickou náročnost objektu a podporuje šetrné vodní hospodářství. Díky vysoce účinným technickým opatřením úspora energie dosahuje více než 40 % oproti referenční budově certifikace LEED. Sběr dešťové vody a její následné využití k zavlažování ušetří až 43 % vody oproti standardním budovám. V rámci projektu byla vybudována nová cyklostezka, která propojila celé severní holešovické nábřeží již před výstavbou. Součástí kampusu je i přístav pro motorové a malé čluny.
U historické vozovny byly zachovány stěny a nad původní stavbou vystavěna nová hmota administrativní stavby. V rámci výstavby došlo k rekonstrukci silnice, chodníků a ke zklidnění dopravy.
Administrativní budova, u které je díky vhodnému rozmístění otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy po většinu roku umožněno přirozené větrání budovy. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly. Jako zdroj energie slouží 107 energetických vrtů. Část oken je vybavena automatickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy.
Multifunkční výšková budova, konstrukčně řešena jako hybridní dřevostavba. Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu.
Administrativní budova využívá k provozu obnovitelné zdroje energie, šetrně nakládá s dešťovou (např. pomocí retenčního jezírka) i šedou vodou. Na fasádách je využita vertikální mokřadní zahrada, která zjepšuje mikroklima a snižuje hluk. Konstrukce je tvořena CLT panely.
Budova obsahuje technologické inovace, jako jsou např. rekuperace tepla ze splaškových vod objektu, fasáda pohlcující emise, tvarovky pasivního stínění. Součástí objektu je intenzivní zelená střecha, která slouží k relaxaci, zadržuje dešťovou vodu a zlepšuje mikroklima.
Původní administrativní budova byla demontována s využitím principů re-use a cirkulární ekonomiky. Projekt jako první v České republice, a dokonce i v celé střední Evropě, transformoval demolici na udržitelnou „remolici”. Z celkových 18 626 tun bylo recyklováno 97 % materiálů, což výrazně překračovalo legislativní požadavek 70 %. (Zbylá 3 % tvořily materiály dnes již zakázané nebo s nebezpečnými příměsemi, které znemožnily jejich recyklaci.) Beton (10 911 tun, 58 %) byl částečně využit při výrobě nového betonu, přičemž i kovy (1013 tun, 5 %), sklo (95 tun) a dřevo (57 tun) našly další uplatnění. Firma cílí na maximální využití recyklátů při stavbě nové budovy Mercury, čímž uzavíráme cirkulární materiálový cyklus. Remolice snížila emise CO₂ o 5967,9 tun (což odpovídá výstavbě bytového domu s 65 jednotkami), přičemž náklady zůstaly srovnatelné s tradiční demolicí.
Příklad obnovy původní administrativní budovy z 60. let, namísto její demolice. Stavba dnes slouží svému původnímu účelu, a navíc se postupně otevírá veřejnosti coby nový kulturní a komunitní prostor.
Budova využívá ekologické materiály a úsporné technologie pro zdravé a energeticky efektivní pracovní prostředí, LED osvětlení se senzory, úsporné armatury pak šetří cca 30 % pitné vody. Všechny zasedací místnosti jsou vybaveny senzory CO2. Dešťová voda je využívaná k zavlažování zahrady, budovy pokrývá zelená střecha.
Energeticky úsporná administrativní budova s certifikací LEED. Stavba dosahuje výrazné úspory elektrické energie a pitné vody oproti běžným kancelářím. Dešťová voda se zde využívá k zavlažování. Na střeše se nachází pobytová terasa i včelí úly, v atriu prostor pro umělecká vystoupení atp.
Pro ohřev teplé užitkové vody je v budově využíváno tepelné čerpadlo, které získává teplo z odpadního vzduchu z VZT, případně z venkovního vzduchu v době, když je VZT jednotka vypnutá.
Projekt nabízí celou řadu služeb nejen svým nájemcům, ale i místní komunitě. Na veřejně přístupné zahradě za budovou vzniklo například multifunkční hřiště a open air kino, k dispozici je i restaurace s kavárnou. Budova splňuje certifikace LEED Platinum a WELL Gold pro Core & Shell.
Městský plavecký bazén využívá rekuperaci tepla z odpadní vody ze sprch, která má přibližně 29 °C. Díky tomu se studená voda přitékající do systému předehřívá z 10 °C na 18 °C, což výrazně snižuje energetickou náročnost provozu.
.jpg)
Přestavba městské vily na družstevní bydlení tzv. baugruppe. Objekt zahrnuje tři nezávislé byty a společné prostory prádelny, sklepů a technického zázemí, které doplňuje i společná klubovna. Projekt slouží jako inspirace k řešení otázky krize bydlení.
Rodiče ze ZŠ Jitřní dlouhé roky usilovali o bezpečný přechod. Děti se tu ráno proplétaly nejen mezi auty, ale také mezi autobusy MHD. Přechod pro chodce byl jen provizorní a tak daleko od zastávky, že jej stejně téměř nikdo nevyužíval. Díky projektu Bezpečné cesty do školy vznikl návrh na rozsáhlou stavební rekonstrukci prostoru před školou, který nabízí bezpečné přecházení a zklidňuje dopravu.
U ZŠ V Remízku na pražském Barrandově díky programu Bezpečné cesty do školy došlo k několika úpravám v zájmu zajištění větší bezpečnosti dětí. Byla potvrzena pěší vazba přes ulici Wassermannova, kde vznikla nová pohodlnější cesta navazující na obytnou zónu. Byly doplněny přechody, zklidňující prvky a lépe zorganizováno parkování. Cesty do školy jsou tak pro děti přehlednější.
Uhlíkově neutrální soubor obytných budov, na stavbu byly využity přírodní materiály: dřevěná nosná konstrukce, slaměná izolace. K provozu objektu slouží technologický koncept, který využívá pouze OZE.
Soubor bytových domů na bývalém brownfieldu šetrně nakládá s energiemi a vodou. V okolí domů jjsou uplatněny principy podporující rostlinnou i živočišnou diverzitu městské krajiny. Prostor funkčně doplňují místa vyhrazená pro sdílená auta, stojany na kola a servisní cyklostojan.
Na střechách bytových domů jsou nainstalované solární panely sloužící k ohřívání teplé užitkové vody. U objektů je umístěna podzemní nádrž pro zachycení dešťových vod, které mohou být dále využity při zalévání zeleně v okolí domů.
Bytový dům je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch-voda umístěným na střeše.
Bytový dům, který využívá šedou vodu zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Díky tomu šetří až 26 procent pitné vody. Projekt jako první v ČR získal mezinárodní environmentální certifikaci BREEAM Excellent, která posuzuje budovu z hlediska udržitelného rozvoje, tedy nejen z pohledu environmentálního, ale i sociálního a ekonomického.
Bytový dům ve vlastnictví města Brna poskytuje dostupné nájemní bydlení. Nad prostorem garáží se nachází pobytová terasa se zelení, která je zalévaná akumulovanou dešťovou vodou. Projekt slouží jako inspirace k řešení otázky krize bydlení.
.jpg)
Bytový dům využívá tepelné čerpadlo k ohřevu TUV z tepla odváděného vzduchu z jednotlivých bytových jednotek v rámci systému rekuperace.
Projekt přestavby bývalé koželužny zachovává původní budovu, má řízené větrání s rekuperací, na střeše je instalováno 48 fotovoltaických modulů pro vlastní výrobu elektrické energie, využívá se zde dešťová voda k závlaze zeleně a pitná voda se šetří perlátory. Součástí je i zelená střecha, která zlepšuje mikroklima.
Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země–voda s reverzním chlazením. Elektřinu vyrábí FVE (49 kWp) s prioritním využitím v bytech, sekundárně pro společnou spotřebu a akumulací do TUV bez přetoků do sítě. Rekuperace (s účinností 85 %) a chytré řízení včetně regulace venkovních žaluzií omezují energetickou náročnost. Dešťová voda je akumulována a dále využívána.
Největší bytový dům ze dřeva v ČR je rezidence od Skanska. Čtyřpodlažní bytový dům se staví technologií CLT panelů z křížem lepeného dřeva, které slouží jako nosná konstrukce budovy i jako pohledový materiál v interiéru. Projekt Dřevák získal precertifikaci WELL Residence pro všech svých 76 bytových jednotek: jde o vůbec první projekt ve střední a východní Evropě a teprve dvanáctý na světě, který o toto hodnocení usiluje. Dřevostavba je navržena podle přísných požadavků environmentální certifikace BREEAM a využití dřeva zde snižuje uhlíkovou stopu o 28 %. Projekt využívá několik udržitelných technologií jako fotovoltaické panely nebo fototermické panely, a také je zde zahrnuta recyklace šedé vody pro splachování WC. Díky těmto opatřením je celková úspora pitné vody nižší až o 44 %.
Bytový dům je konstrukčně řešen jako hybridní dřevostavba. Celý projekt vznikl díky konceptu družstevního bydlení tzv. baugruppe. V objektu se nachází řada společně využívaných prostor - což zde podporuje tvorbu komunity. Projekt je v neposlední řadě ukázkou podpoření dostupného bydlení.
Na střechu panelového domu s centrálním vytápěním byla instalována tepelná čerpadla, která slouží k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Díky nim se daří snížit spotřebu energie na vytápění až o 60 %.
Dva vchody bytového domu zřídily společné odběrné místo a instalovaly fotovoltaickou elektrárnu. Projekt přináší roční úspory v řádu stovek tisíc korun, chytrou aplikaci s daty pro jednotlivé byty a návratnost investice do sedmi let i díky dotaci.
Soudobý nájemní bytový dům vznikl rekonstrukcí řadového městského domu a přístavbou v místě rohové proluky.
Projekt adaptace kancelářské budovy průmyslové linky metra z 50. let 20. století v Paříži přinesl 52 jednotek sociálně dostupného bydlení. Přestavba využívá stávající objekt a nabízí cenově dostupné bydlení bez nutnosti nové výstavby. Objekt doplňuje vegetační střecha.
Bytový dům, který využívá střešní solární kolektory k předehřevu teplé vody. Celkem je zde instalováno 100 solárních kolektorů a akumulační zásobník o objemu 9 000 l.
Projekt rekonstrukce modernistické výškové budovy z 60. let 20. století proměnil v roce 2019 původně čistě kancelářský objekt na 156 bytů a dvě kancelářská podlaží. Užitná plocha se rozšířila na 15 075 m². Úprava fasády a celkového vnějšího výrazu změnila vnímání budovy. Projekt je příkladem, jak lze s poválečnými objekty pracovat namísto jejich demolice.
Výzkumný projekt TiCo kombinuje maximální možnou přesnou prefabrikaci a výhody stavebních materiálů, jako je železobeton pro nosnou skeletovou konstrukci a dřevěné panelové systémy na obvodové a vnitřní stěny.
Celá nadzemní část stavby je navržena jako dřevostavba z CLT panelů. Nosnou konstrukci tvoří smrkové dřevo, fasáda je obložena prkny z modřínu bez povrchové úpravy. Budova využívá přibližně 1 800 m³ dřeva, což výrazně snižuje uhlíkovou stopu oproti jiným konvenčním materiálům. Staví se zde z přírůstku dřevní hmoty, což znamená, že se těží ze dřeva, které je určeno ke spotřebě a je zde počítáno s obnovou lesa.
Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu na nejvyšším bytovém domě v Norsku.
Přestavba budovy, která původně sloužila jako obchod a sklad. Objekt nyní nabízí cenově dostupné bydlení, pracovní prostory i ateliéry pro kreativní a kulturní činnost, čímž obohacuje své okolí a posiluje místní kulturní prostředí.
Citlivá rekonstrukce ikonického Wolkeráku zachovala původní architektonický výraz a zároveň přinesla částečné zateplení objektu.
Průlehy pro zadržení dešťové vody vytváří kus divoké krajiny mezi domy – s dřevěnými cestami a pódiem k odpočinku. Vegetace v průlezích (traviny, keře a stromy) vodu zadržuje a díky evapotranspiraci ji vrací do atmosféry, čímž přirozeně ochlazuje okolní budovy.
Příklad využití obnovitelných zdrojů energie k provozu soběstačného rodinného domu. Projekt zahrnuje výrobu elektřiny pomocí FVE, využívání dešťové vody, odpadní vody jsou zde čištěny biologickou čistírnou.
Příklad adaptace bývalé sušárny ovoce na rekreační chatu pro vlastní užití i pronájem představuje udržitelnější přístup než výstavba nových rekreačních objektů na zelené louce.
Centrála banky v Radlicích je symbolem inovací a flexibilního pracovního prostředí, kde se myslí na udržitelnost i ekologii. Jak severní budova NHQ z roku 2007, tak jižní budova SHQ z roku 2019 díky použitým materiálům a střešní zeleni splývají s okolím ve svahu. Použily se zde nejmodernější technologie tak, aby plnily vysoké standardy na šetrnost a udržitelnost a zároveň poskytovaly moderní pracovní prostředí pro zaměstnance banky. Zelené střechy na obou budovách mají dohromady rozlohu více než 18 000 m2, jedná se tedy o největší intenzivní zelené střechy v ČR. Na střechách rostou keře i stromy, zaměstnanci zde mohou pracovat i relaxovat a zeleň podporuje místní biodiverzitu. Budovu SHQ zásobuje 177 geotermálních vrtů o hloubce 150 m napojených na čtyři kompresorové jednotky. Celková délka vrtů přesahuje 26 km, což z SHQ činí největší systém tohoto druhu v České republice. Komplex šetrně hospodaří s pitnou vodou hlavně díky využívání dešťové vody. Dle mezinárodní certifikace šetrných a udržitelných budov LEED Gold budova NHQ uspoří 13,9 % pitné vody a budova SHQ dle certifikace LEED Platinum tímto uspoří 47 % pitné vody.
Konverze původně industriální stavby na bytový dům, díky níž byl objekt uchráněn před demolicí. Střechu pokrývá polointenzivní zelená střecha, která slouží nejen jako ekologický prvek, ale i jako prostor pro komunitní aktivity. Projekt šetrně nakládá s dešťovou i šedou vodou.
Depozitář splňuje parametry pasivního domu, využívá rekuperaci a tepelné čerpadlo na extenzivní retenční střeše, která zpomaluje odtok dešťové vody. Stavba využívá betonový recyklát, nepálené cihly a hliněnou omítku. Recyklát (cca 1 000 tun) nahradil běžné kamenivo pod základovou deskou. Hlína na zdivo a omítky byla využita z místa stavby.
Projekt je založen na modularitě, demontovatelnosti a využití kvalitních materiálů, které prodlužují životní cyklus stavby. Prefabrikované prvky umožňují snadnou výměnu částí interiéru i úpravu velikosti modulů nebo přemístění celé stavby. Konstrukci tvoří samonosný rám z pozinkované oceli založený na zemních vrutech, které minimalizují zásah do krajiny.
Dešťové záhony. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Dešťový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Příklad integrace potřebné technologie s estetickou fasádou. Fasáda celé budovy dětské léčebny je pokryta fotovoltaikou.
Léčebna v Ostrově u Macochy pojímá architekturu jako součást léčebného procesu. Kombinuje přístup ke speleoterapii, energeticky úsporný provoz a lidské měřítko staveb s otevřeným vztahem ke krajině a obci, čímž propojuje péči o zdraví, prostředí i sociální vazby.
.jpg)
Jedná se o pasivní budovu s téměř nulovou spotřebou energie.Teplá voda pochází z nepřímotopných zásobníků napojených na předávací stanici a solární systém. Nepřímotopné zásobníky umožňují i využití alternativních zdrojů energie, např. odpadní vody z bazénu pro předehřev teplé vody či ohřev pomocí tepelného čerpadla napojeného na odpadní bazénovou vodu. Odpadní voda z bazénu slouží také ke splachování toalet. Objekt pokrývá extenzivní zelená střecha.
Dočasná budova soudu - jedná se o demontovatelný objekt, který lze převážet a znovu postavit na jiném místě, případně změnit účel užívání dle potřeby.
Na stavbu byly použity přírodní a obnovitelné materiály. Objekt využívá OZE pomocí tepelných čerpadel vzduch-voda, šetrně nakládá s energiemi a dešťovou vodou. Stavbu zakrývá zelená extenzivní střecha, na pozemku došlo k vytvoření permakulturní zahrady a ovocného sadu.
Výrobní hala - nosná konstrukce je vyrobena z lepeného lamelového dřeva. Příklad potenciálu využití dřeva jako konstrukčního materiálu
Nízkoenergetická stavba, nosná konstrukce je tvořena částečně ze dřeva. Objekt využívá pro provoz obnovitelné zdroje energie (fotovoltaika, tepelné čerpadlo vzduch-voda, rekuperace), stínění budovy řeší automatizované vnější rolety. Dále je zde šetrně nakládáno s děšťovou vodou (splachování toalet, zavlažování skleníku).
Dům je postavený v pasivním standardu. Velkou část spotřeby energie a tepla pokrývá fotovoltaika umístěna na vegetační střeše, tzv. biosolární střecha. Na zahradě se nachází přírodní jezírko, které spolu se zelenou střechou snižuje rizika vzniku tepelného ostrova a má pozitivní vliv na biodiverzitu v okolí domu i celé lokalitě. Při stavbě majitelé použili obnovitelné a recyklované stavební materiály od lokálních dodavatelů. Díky tomu se podařilo snížit uhlíkovou stopu nemovitosti už při její stavbě.
Rodinný dům, pro jehož stavbu byly použity přírodní materiály: přiznaný konopný beton a nosná dřevěná konstrukce. Projekt ukazuje možnosti využití přírodních materiálů v soudobé architektuře.
Projekt zdůrazňuje zejména odpovědnost vůči přírodě, pomáhá zachovat biodiverzitu, učí návštěvníky respektu k přírodním ekosystémům. Přispívá rovněž k zachování místního dědictví a tradic spojených s přírodou. Dům přírody pořádá vzdělávací programy, které pomáhají návštěvníkům pochopit přírodní procesy a význam ochrany životního prostředí. Je současně místem setkávání od rodin s dětmi po odborníky na ochranu přírody. Posiluje komunitní vazby a podporuje spolupráci mezi místními organizacemi.
Ze sto let starého domu se stal moderní a minimalistický projekt, který i přes menší svažitý pozemek dokázal do celé plochy včetně plochých střech integrovat prvky zeleně a přírody. Dům je zateplený, využívá strategicky umístěná okna, sběr dešťové vody a je vybavený rekuperací. Je důkazem, že starou budovu není vždy nutné bourat.
Dům s mokřadní střechou na Letné propojuje přírodě blízká opatření s individuálním městským bydlením. Střecha domu funguje jako kořenová čistička, která recykluje vodu a ochlazuje okolí. Projekt ukazuje možnosti modro-zelené infrastruktury a naznačuje směr k odolné, ekologicky propojené architektuře a městské krajině.
.jpg)
Dům pro seniory vznikl rekonstrukcí stávajícího chátrajícího objektu. Nyní je budova nízkoenergetická, dále zde vnikly zelené střechy a nové plochy zeleně. Budova byla navržena s ohledem na místní javor, který tak nemusel být pokácen.
Objekt je postaven z přírodních lokálních materiálů. Stěny jsou tvořeny slaměnými balíky v dřevěných rámech, vnitřní omítky jsou hliněné, venkovní vápenopískové. Objekt zakrývá biosolární střecha. Dešťová voda je využívaná k zavlažování. K provozu stavby jsou využity OZE.
.jpg)
Ekofarma Probio propojuje agroekologické zemědělství s výzkumem a podnikáním založeným na solidárních principech. Zaměřuje se na podporu ekosystémové rovnováhy, sociální soudržnosti a ekonomické soběstačnosti. Připravuje také projekt komunitní energetiky a ukazuje, že spravedlivá transformace může vyrůstat ze spolupráce místních komunit.
Vzniklé zelené plochy navazují přímo na komunikace, dešťová voda tak zůstává k dispozici rostlinám. Zadržením vody na těchto plochách se ulehčí místní kanalizační síti, což přináší obci i okolí ekonomické i ekologické výhody.
Montovaná soběstačná stavba z CLT panelů. Fotovoltaické panely zde tvoří zároveň střešní krytinu.
Pavilon kliniky, postavený v pasivním standardu, jednotlivá podlaží je možné flexibilně přestavovat dle aktuálních potřeb nemocnice.
Příklad nově vzniklého parku na místě vágního prostoru. Revitalizovaná i nově vysázená zeleň v blízkosti pomáhá zachytávat škodlivé látky z ovzduší, zlepšuje okolní mikroklima a snižuje i riziko vzniku tepelného ostrova. Samozřejmostí jsou propustné povrchy a zasakování dešťové vody. Prostor je doplněn o nový mobiliář a herní prvky.
.jpg)
Objekt je konstrukčně řešen jako dřevostavba, využívá OZE: K předehřevu vody využívá solární kolektory, FVE, voda je čerpaná ze studny. Dále se zde nachází malá aquaponická farma a na střeše hospodářské budovy se pěstuje zelenina.
.jpg)
Příklad konverze bývalých automatických mlýnů na kulturní stavbu. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití památkově chráněných industriálních staveb.
Rekonstrukce hotelu, jenž využívá 16 solárních střešních kolektorů o celkové ploše 36 m². Systém je dimenzován tak, aby pokryl potřebu teplé vody pro 40 až 50 hostů během letní sezóny bez dodatečného ohřevu v kotli.
Díky kombinaci projektových opatření byla dešťová voda z celého objektu školy odpojena od kanalizace. Vznikly průlehy pro vsakování, polopropustné plochy, dvě podzemní nádrže (20 a 40 m³) a čerpací systém; maximální retenční kapacita činí 350 m³. Zachycená voda slouží k závlaze školní i městské zeleně a projekt zároveň snižuje provozní náklady díky odpojení od veřejné kanalizace. V další fázi projektu došlo k realizaci zcela nových zelených střech na budovách včetně doplnění zateplení a řešení únosnosti pro budoucí FVE.
Šetrné nakládání s vodou na rekonstruovaném statku. Odpadní voda je čištěna ve vertikální kořenové čistírně. Dešťová voda ze střech se svádí do přírodního jezírka, kde se zvolna zasakuje, nebo je využita k zavlažování.
V blízkosti meandrů potoka Botiče vznikl mokřad o rozloze 0,5 ha. Zadržuje významné množství vody, zmírňuje následky povodní, podporuje biodiverzitu. Dešťová voda ze střech dvora se akumuluje v nádržích a využívá k zalévání zeleně. Zrekonstruovaný dvůr také plní rekreační a vzdělávací funkci.
.jpg)
Rekonstrukce brutalistního hotelu z 60. let, ve kterém se podařilo propojit restaurované prvky s novodobou architekturou a uměním. Projekt klade mimořádný důraz na cirkulární ekonomiku skrze precizní renovaci původních prvků a materiálů, stejně jako na moderní vodní hospodářství zahrnující recyklaci šedé vody a sofistikovanou filtraci pitné vody přímo v hotelu. Technologickým srdcem budovy je unikátní systém geotermálních vrtů, které pokrývají téměř veškerou potřebu chlazení a zhruba polovinu potřeby vytápění.
Na stavbu bylo v maximální míře využito prefabrikovaných konstrukcí, což výrazně urychlilo a zlevnilo výstavbu. První dvě podzemní podlaží jsou betonová, zatímco horní podlaží je zhotoveno z lokálního dřeva. Z hlediska energetické účinnosti získal hotel nejvyšší kategorii místního certifikátu udržitelnosti CasaClima A. Majitelé zároveň podporují udržitelný turismus – nabízejí například odvoz z nádraží nebo možnost nabíjení elektromobilů.
Hotel ve funkcionalistické budově se systémem využívání šedé vody a zpětného získávání tepla z odpadních vod a fungující s obnovitelnými zdroji energie.
Rekonstrukce hotelu zahrnovala obnovu fasády, úpravy interiérů pokojů a chodeb, modernizaci systému větrání a zdrojů chladu zajišťujících vytápění i chlazení s individuální regulací v pokojích. Součástí projektu je také realizace fotovoltaické elektrárny na střeše a rekuperace tepla z odpadních vod i vzduchotechniky, která přináší úspory tepla kolem 75 %.
.jpg)
Revitalizace parku zahrnující výsatbu nové zeleně, použití propustných povrchů, využití speciálního nanonátěru, který čistí vzduch, vytvoření inkluzivnějšího veřejného prostoru.
Příklad současné sakrální stavby vytvořené primárně z přírodních materiálů. Podlahu tvoří dusaná broušená hlína, stěny soklu lomový kámen. Nosná konstrukce je postavena z ručně tesaných trámů a dřevěných lamelových prvků.
Příklad rekonstrukce technického pozůstatku na moderní prostor plný života. Z trafostanice na jednom z nejvíce exponovaných míst znojemského panoramatu se stala vinotéka lokálních vín.
Na náměstí byly vysazeny čtyři habrovce, které jsou vhodné jak do městského prostředí, tak i dobře snášejí změnu klimatu. Hlavním cílem projektu je snížení efektu tepelného ostrova. Obecně došlo k reorganizaci veřejného prostoru tak, aby motorizovaná doprava dostala méně prostoru a chodci naopak více. Přibyl také nový mobiliář a stojany pro kola.
.jpg)
Jedná se o rekonstrukci původní budovy pro účely skautské klubovny, která využívá přilehlý lesopark. Přístavba k objektu slouží jako toalety pro návštěvníky parku a kavárna. Jde o příklad multifunkčního využití budovy a zdařilé rekonstrukce chátrající budovy.
Projekt řeší první etapu konverze areálu bývalé keramičky v Kravsku. Důraz byl kladen na upcyklaci a využívání původních prvků. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití historických staveb.
Projekt řeší druhou etapu konverze areálu bývalé keramičky. Současní majitelé areál přestavují pro pořádání společenských událostí a zážitkovou turistiku. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití industriálních staveb.
Příklad využití sdílení energie mezi budovami v komplexu vedoucí k výslednému přebytku energie.
Na fasádě komunitního centra jsou využity popínavé rostliny jako jedna z nejjednodušších a nejlevnějších forem zelené fasády. Jejich výhodou jsou nízké nároky na údržbu i potřebu zavlažování. Ochranná síť na budově zároveň slouží jako podpůrná konstrukce, po které mohou rostliny přirozeně růst.
Komunitní centrum pokrývají zelené střechy, dešťová voda je dále využívaná k závlaze zeleně. Povrchy venkovních hřišť jsou propustné. V okolí stavby proběhla výsadba nových stromů. Komunitní centrum nabízí pestré možnosti využití pro místní obyvatelstvo.
.jpg)
Příklad konverze původní kotelny na objekt, který slouží jako multifunkční prezentační prostor pro kulturní, firemní a společenské akce s ambicí stát se srdcem budoucí čtvrti. Jedná se o důležitý projekt postupné regenerace celého brownfieldu.
Příklad koupaliště, které využívá solární kolektory k ohřevu bazénové vody.
Místnímu uměle napřímenému potoku byly vráceny historické meandry. Obnovena byla také potoční niva s tůněmi. Odbahněním zdejších rybníků se zvětšil jejich akumulační prostor a mohou zadržet více vody, vytěžený sediment byl použit na protihlukový val. Přibyla také nová zeleň a mobiliář.
.jpg)
Objekt je částečně zapuštěn do terénu a jeho střecha je pokryta rozchodníky. Stavba je energeticky nenáročná s velmi malými tepelnými ztrátami a k vytápění využívá tepelné čerpadlo.
Efektivní nakládání s dešťovou vodou ve veřejném prostoru. Veškerá dešťová voda, která se nevsákne přímo na místě, se shromažďuje v úžlabích a nakonec odtéká do devíti retenčních nádrží. Vše je řešeno jako součást rekreačního otevřeného prostoru.
Konverze nádražního skladu z 19. století na kulturní a komunitní prostor. Projekt slouží jako inspirace pro nové využití staveb menšího měřítka.
Rekonstrukce kulturního centra poskytuje nově multifunkční využití pro potřeby místního obyvatelstva. Centrum efektivně nakládá s energiemi např. díky zateplení objektu, využívání fotovoltaiky a rekuperace. Dále je šetrně nakládáno s dešťovou vodou, která je nyní zasakována přímo v místě.
Příklad využití fotovoltaických panelů na administrativní budově v Šanghaji. Panely slouží zároveň jako stínění.
Za minimálních nákladů se podařilo s pomocí občanské iniciativy obnovit venkovní koukaliště a vytvořit zde novou budovu plovárny se zázemím. Objekt je konstrukčně řešen jako dřevostavba.
Jedná se o rekonstrukci lesoparku na jinak nevyužitelném svahu se sklonem 45°, kde se dříve nacházely pouze neformální pěší trasy. Architekti doplnili vyhlídky, bezbariérovou trasu a vodní prvky. Zásah přivedl do území nové návštěvníky.
Ve vybraných areálech byla vyseta druhově pestrá květnatá louka se speciálním režimem údržby. Oproti intenzivně sečeným trávníkům lépe zadržuje vodu a omezuje vysychání půdy. Dále byly v areálech instalovány broukoviště, hmyzí domky, ptačí budky, pítka, kamenné valy i trvalé deponie biomasy a 24 včelstev. Tam, kde to provoz umožňuje, byly vysazeny také keře, stromy a živé ploty. Opatření cíleně podporují biodiverzitu v městském prostředí.
Příklad udržitelné městské čtvrti, která kombinuje energeticky efektivní bydlení, zelenou infrastrukturu a kvalitní veřejný prostor. Klade důraz na pěší a cyklistickou dopravu a podporuje dostupné bydlení.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
