Příklad první energeticky plusové čtvrti s domy v pasivním standardu. Přebytkem energie z této čtvrti je částečně zásobena i vedlejší čtvrť.
.png)
Soubor bytových domů vyniká využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Domy zahrnují také vybavení pro cyklisty. Biodiverzitu zde podporují ptačí budky pro hnízdění rorýsů umístěné na fasádách jednotlivých domů.
100 % potřeby tepla pro sídliště o 370 jednotkách je pokryto odpadním teplem z datového centra.
Rezidenční soubor s venkovním parterem integrujícím šedo-modro-zelenou infrastrukturu. Součástí řešení je mj. poldr a podzemní nádrže pro závlahu. Cílem návrhu je minimalizovat odtok vody z pozemku.
Štěrkový trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Příklad tzv. solární architektury citlivě zasazené do přirozeného terénu s návazností na přilehlou obec. Objekt využívá adaptabilní fasádu k propojení exteriéru s interiérem. Součástí objektu je také pochozí zelená střecha.
Prostor před základní školou v Praze 5 byl upraven pomocí změny dopravního režimu, asfalt artu a mobiliáře. Místo úžkého chodníku a zaparkovaných automobilů škola získala důstojný předprostor, místo, kde se mohou setkávat děti, rodiče i kolemjdoucí. Cílem intervence bylo zklidnění dopravy, zvýšení bezpečnosti i humanizace veřejného prostoru.
Ulice před ZŠ Jarov v Praze 3 prošla proměnou v barevné místo pro hru a setkávání. Úprava vzešla z iniciativy rodičů a využila nápady dětí na oživení prostoru. Cílem akce je podpořit komunitní život i motivaci k udržitelné dopravě. Intervence zároveň upozorňuje na potřebu respektovat děti jako uživatele veřejného prostoru města.
Rozsáhlé zklidnění dopravy u ZŠ Mikoláše Alše v Praze Suchdole vychází z dopravní studie programu Bezpečné cesty do školy. Děti i rodiče před školou na několika místech vnímali opakující se nebezpečné situace. Pomocí nástrojů taktického urbanismu mohla městská část vyzkoušet opatření, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti, ale také motivace dětí a rodičů k udržitelné dopravě.
Rodinný dům postavený převážně z přírodních materiálů. Primárním stavebním prvkem jsou zde velkoformátové slaměné balíky, ztužené dřevěnými trámy. Objekt využívá ke stínění přesahů střech a vnější rolety - k chlazení tak nepotřebuje klimatizaci. Dům rovněž efektivně pracuje se zelení, vodou a OZE.
.jpg)
Na střeše panelového domu byla instalována tepelná čerpadla a solární panely, které zajišťují elektřinu pro jejich provoz i pro ohřev teplé užitkové vody. Díky propojení obou technologií obyvatelé výrazně šetří na energiích a rychleji se jim vrací investice. Dům tak ukazuje, že i menší SVJ může dosáhnout energetické soběstačnosti při vytápění.
.jpg)
Trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Projekt představuje promyšlené využití principů modro-zelené infrastruktury. Součástí úprav jsou propustné povrchy (např. zatravňovací dlažba), výsadba stínící zeleně, dešťové záhony a štěrkové trávníky. Prostor doplňuje pergola s pnoucím chmelem, 17 nových stromů, mobiliář a veřejné osvětlení. Dále zde vznikla kavárna, veřejné toalety a nová zastávka MHD.
Stavební firma Deas začlenila ekologická opatření do svého běžného chodu: Využívá unikátní technologii výroby betonových směsí ze zadržené dešťové vody, recykluje betonový a asfaltový odpad, sídlí v nové pasivní budově a energii získává z vlastní fotovoltaické elektrárny.
.jpg)
Výsadba nových stromů a zeleně měla za důsledek snižování teploty v okolí (vytvoření příjemnějšího mikroklimatu), zasakování dešťové vody, podporu biodiverzity, snižování CO2, pohlcování hluku a vytvoření příjemného veřejného prostoru.
Příklad použití modulárních jednotek pro potřebu znovuvyužití jinde. Nika v uliční čáře působící jako zapomenutý kout byla zaplněna životem a zelení s využitím zdrojů od Nano Energies pro potřeby světel, modulárních jednotek i sound systému.
.png)
Zanedbané a nebezpečné podchody se podařilo proměnit v živý veřejný prostor, který nyní nabízí streetbalový koš s tribunou, taneční prostor se zrcadlem, pole dance tyče, překážky pro freestyle sporty, boulder, workout a pouliční galerii.
Revitalizace vnitrobloků mohou přispět ke zlepšení městského mikroklimatu i sousedských vztahů. Projekt v ulici Nad Sokolovnou ukazuje, že malé zásahy ve formě přírodě blízkých opatření, spolupráce a sdílená péče vytváří příležitosti pro posílení socio-ekologické odolnosti a potenciálně i prostorové spravedlnosti.
Tramvajová vozovna s plochou 13,5 tisíc m² zelených extenzivních střech zlepšuje zdejší mikroklima. K mytí tramvají je využívaná dešťová voda. Dále došlo ke snížení hlukové zátěže pro okolní zástavbu a také množství spotřebované energie.
.jpg)
Novou průmyslovou halu pokrývá 1000 m² extenzivní zelené střechy, která zadržuje dešťovou vodu a přispívá k lepšímu mikroklimatu. Další vodohospodářská opatření zahrnují průlehy, zasakovací parkoviště a retenční nádrže (37 m³), přičemž voda slouží i k závlaze. Součástí haly jsou fotovoltaické panely pro vlastní výrobu energie. Budova byla zhotovena na brownfieldu namísto záboru zelených ploch.
Areál administrativních budov se sídlem neziskových organizací pod Špilberkem slouží jako vzdělávací centrum i veřejná zahrada. Původní opuštěné zahrádky se díky Nadaci Partnerství proměnily v zelenou oázu uprostřed Brna, kde si návštěvníci mohou odpočinout, přijít za vzděláním i zábavou. V zahradě se nacházejí komunitní záhony, zvířata i herní prvky pro děti. Ve vzdělávací pasivní budově centra se pořádají kurzy, akce a nebo například eventy na míru. Více než deset let reálného provozu Otevřené zahrady potvrzuje funkčnost propojených udržitelných technologií. Vytápění a chlazení zajišťují geotermální vrty napojené na tepelná čerpadla, dalším obnovitelným zdrojem v areálu je fotovoltaika. V celém areálu se šetrně hospodaří s vodou, promyšleně pracuje se zelení a nezapomíná se ani na sociální přesah projektu. Reálná data z provozu, jako spotřeba energií a chování technologií v pasivní budově, pak projekt využívá pro vzdělávání odborníků i veřejnosti.
Budova je navržena s důrazem na flexibilní využitelnost a z původního zadání vznikla multifunkční stavba. Nosný systém ve 2 NP umožňuje adaptabilitu pro budoucí změny využití prostoru. Konstrukční řešení podporuje variabilitu dispozičního uspořádání.
Demonstrace arch. principů přístupu k udržitelnosti, pro vytvoření budovy v pasivním energetickém standardu. Ukázka šetrného využití stavebních materiálů, např. nosné konstrukce z lepeného lamelového dřeva. Důraz kladen na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a maximální využití odpadní energie. Zeleň je zde využita jako aktivní součást budovy.
Extenzivní záhon, který není potřeba zavlažovat a který kvete během celé vegetační sezóny. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
.jpg)
Zelená střecha o ploše přibližně 2000 m² zadržuje srážkovou vodu a je navržena tak, aby zvládala i suchá období s minimální údržbou. Dešťová voda z okolních střech je sváděna do retenčních nádrží o kapacitě až 30 000 litrů a využívá se k zavlažování. Zahrada zároveň zlepšuje mikroklima, omezuje přehřívání okolí a slouží jako ukázka různých zahradnických i botanických osazovacích konceptů.
Rozšíření kapacity základní školy o novou nástavbu v podobě nových učeben a přístavba tělocvičny. Nosná konstrukce nástavby je tvořena ze dřeva, které zůstává v interiéru přiznané. Dispozice tříd podporuje variabilitu výuky a individuální přístup ke každému žákovi.
Objekt úsporně hospodaří s vodou díky kořenové čističce, jímce na dešťovou vodu a zelené střeše. Dům je navíc postavený zejména z přírodních a lokálních materiálů, je vhodně orientovaný z hlediska světových stran. Stínění poskytuje pergola s vinnou révou a venkovní rolety. Část energie je generovaná z fotovoltaiky umístěné na střeše.
.jpg)
Vytvoření pobytové, částečně zelené střechy na panelovém domě. Zadržuje dešťovou vodu a zlepšuje mikroklima ve městě. Na střeše se kromě zeleně nachází pískoviště pro děti, místo na sušení prádla, lavičky a podobné, komunitu tvořící, funkce.
Rekonstrukce knihovny zahrnuje nově vytvořenou přístupnou zelenou extenzivní střechu, která pomáhá se zadržováním dešťové vody, snižuje tepelný ostrov ve městě a podporuje biodiverzitu.
Vytvoření zelené extenzivní střechy na panelovém domě. Výsledkem je lepší nakládání s dešťovou vodou, chladnější mikroklima a prodloužení životnosti střešní izolace.
Střecha v létě působí díky přirozenému výparu jako chladicí prvek, v zimě zase zabraňuje úniku tepla. Zároveň pohlcuje a zadržuje vodu při deštích (až 30 l na 1 m²) a podporuje biodiverzitu. Další výhodou je redukce hluku, zeleň navíc chrání PVC fólii před UV zářením a zvyšuje její životnost.
Střechu výrobní haly tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stabilní teplotu budovy. U vchodu se nachází vodní hladina retenční nádrže. Pomocí kořenové čistírny je zde šedá voda z haly využívaná na splachování toalet.
.jpg)
Autobusové zastávky byly navrženy tak, aby se nemusel pokácet žádný zdravý strom. Lipová alej, trvalkové záhony i zelené střechy na přístřešcích zastávek ochlazují okolí a podporují biodiverzitu.
V rámci rekonstrukce v roce 2016 byla vybudována střešní zahrada o rozloze 557 m². Ta vyrovnává teplotní výkyvy v budově, snižuje nároky na klimatizaci a vytápění, zachytává srážky a zmírňuje dopady sucha. Díky snadné přístupnosti ji zaměstnanci využívají k relaxaci, obědům i obchodním jednáním. K původní administrativní budově byla v roce 2023 přistavěna nová budova, jejíž součástí je i druhá zelená pobytová střecha.
Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody a podporují biodiverzitu. Zelené střechy jsou zde extenzivní i intenzivní.
.jpg)
Vnitroblok v Oldřichově se postupně proměnil pomocí nové zeleně. Na realizaci se kromě profesionálů významně podíleli obyvatelé především přízemních bytů. Součástí úprav jsou nové keře, květiny, trávník i výsadby stromů, například břízy himálajské nebo okrasného keře Prunus maackii „Jantarová kráska“. Postupně doplňovaná zeleň vytváří příjemnější prostředí, zlepšuje mikroklima a proměňuje vnitroblok v živější a útulnější místo pro setkávání i odpočinek.
Projekt proměny zeleně v Úvalech stojí na spolupráci veřejné správy, odborníků a veřejnosti, která zajišťuje kontinuitu péče navzdory politickým změnám. Úvaly tak ukazují, že rozvoj města je dlouhodobým procesem sdílené odpovědnosti propojujícím ekologické, ekonomické a sociální principy.
.jpg)
Příklad realizace nového parku v místě vágního prostoru. Rozšíření a posunutí části koryta místní říčky umožnilo návštěvníkům přímý kontakt s vodou. Nové stromy, keře a zelené plochy vytváří příznivější mikroklima, ochlazují okolí a pomáhají zadržovat vodu v oblasti.
.jpg)
Kdysi zelený a místními hojně navštěvovaný park v centru města se dočkal svého znovuzrození. Cílem projektu bylo vrátit do parku život, obnovit původní vodní prvky, které slouží v letních dnech nejen k osvěžení, ale i jako zdroj vody. Vznikl tak prostor, který podporuje setkávání a komunitní dění ve městě.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
