Rodiče ze ZŠ Jitřní dlouhé roky usilovali o bezpečný přechod. Děti se tu ráno proplétaly nejen mezi auty, ale také mezi autobusy MHD. Přechod pro chodce byl jen provizorní a tak daleko od zastávky, že jej stejně téměř nikdo nevyužíval. Díky projektu Bezpečné cesty do školy vznikl návrh na rozsáhlou stavební rekonstrukci prostoru před školou, který nabízí bezpečné přecházení a zklidňuje dopravu.
U ZŠ V Remízku na pražském Barrandově díky programu Bezpečné cesty do školy došlo k několika úpravám v zájmu zajištění větší bezpečnosti dětí. Byla potvrzena pěší vazba přes ulici Wassermannova, kde vznikla nová pohodlnější cesta navazující na obytnou zónu. Byly doplněny přechody, zklidňující prvky a lépe zorganizováno parkování. Cesty do školy jsou tak pro děti přehlednější.
Průlehy pro zadržení dešťové vody vytváří kus divoké krajiny mezi domy – s dřevěnými cestami a pódiem k odpočinku. Vegetace v průlezích (traviny, keře a stromy) vodu zadržuje a díky evapotranspiraci ji vrací do atmosféry, čímž přirozeně ochlazuje okolní budovy.
Dešťové záhony. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Dešťový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Vzniklé zelené plochy navazují přímo na komunikace, dešťová voda tak zůstává k dispozici rostlinám. Zadržením vody na těchto plochách se ulehčí místní kanalizační síti, což přináší obci i okolí ekonomické i ekologické výhody.
Příklad nově vzniklého parku na místě vágního prostoru. Revitalizovaná i nově vysázená zeleň v blízkosti pomáhá zachytávat škodlivé látky z ovzduší, zlepšuje okolní mikroklima a snižuje i riziko vzniku tepelného ostrova. Samozřejmostí jsou propustné povrchy a zasakování dešťové vody. Prostor je doplněn o nový mobiliář a herní prvky.
.jpg)
Revitalizace parku zahrnující výsatbu nové zeleně, použití propustných povrchů, využití speciálního nanonátěru, který čistí vzduch, vytvoření inkluzivnějšího veřejného prostoru.
Na náměstí byly vysazeny čtyři habrovce, které jsou vhodné jak do městského prostředí, tak i dobře snášejí změnu klimatu. Hlavním cílem projektu je snížení efektu tepelného ostrova. Obecně došlo k reorganizaci veřejného prostoru tak, aby motorizovaná doprava dostala méně prostoru a chodci naopak více. Přibyl také nový mobiliář a stojany pro kola.
.jpg)
Místnímu uměle napřímenému potoku byly vráceny historické meandry. Obnovena byla také potoční niva s tůněmi. Odbahněním zdejších rybníků se zvětšil jejich akumulační prostor a mohou zadržet více vody, vytěžený sediment byl použit na protihlukový val. Přibyla také nová zeleň a mobiliář.
.jpg)
Efektivní nakládání s dešťovou vodou ve veřejném prostoru. Veškerá dešťová voda, která se nevsákne přímo na místě, se shromažďuje v úžlabích a nakonec odtéká do devíti retenčních nádrží. Vše je řešeno jako součást rekreačního otevřeného prostoru.
Jedná se o rekonstrukci lesoparku na jinak nevyužitelném svahu se sklonem 45°, kde se dříve nacházely pouze neformální pěší trasy. Architekti doplnili vyhlídky, bezbariérovou trasu a vodní prvky. Zásah přivedl do území nové návštěvníky.
Ve vybraných areálech byla vyseta druhově pestrá květnatá louka se speciálním režimem údržby. Oproti intenzivně sečeným trávníkům lépe zadržuje vodu a omezuje vysychání půdy. Dále byly v areálech instalovány broukoviště, hmyzí domky, ptačí budky, pítka, kamenné valy i trvalé deponie biomasy a 24 včelstev. Tam, kde to provoz umožňuje, byly vysazeny také keře, stromy a živé ploty. Opatření cíleně podporují biodiverzitu v městském prostředí.
Navrácením vodního prvku a výsadbou nové zeleně v Mlýnské strouze se daří snižovat riziko vzniku tepelného ostrova ve městě. Díky vodě, stromům a další zeleni je v místě příjemnější mikroklima, navrací se sem také biodiverzita. V neposlední řadě ve městě vzniklo nové oblíbené místo pro setkávání a odpočinek obyvatel města.
Zadržování dešťové vody, zmírňování jevu tepelného ostrova, podpora biodiverzity a nízké nároky na zdroje - to jsou znaky využití principů modrozelené infrastruktury. Většina dešťové vody se na místě vsakuje, kromě rekreačního trávníku porosty nepotřebují umělou závlahu. Porosty mají divoký, přírodě blízký charakter, kterým navazují na „městské prérie“ u Vltavy. Uliční stromořadí tvoří platany, typické pro Karlín. Stromy a keře jsou převážně domácího původu. Masivní porosty trvalek a travin působí esteticky a uklidňují. Druhová skladba podporuje biodiverzitu a je nenáročná na péči.
Park, ve kterém byly aplikovány principy modro-zelené infrastruktury. Efektivní nakládání s dešťovou vodou (zejména zasakování v místě dopadu a retence v podobě jezírek) a zelení.
Mokřady v Zoo Ostrava plní ekologickou i vodohospodářskou funkci. Tůně a mokřadní plochy vytvářejí biotopy pro obojživelníky a podporují jejich rozmnožování. Zároveň zachycují dešťovou vodu, která se postupně uvolňuje do okolního prostředí.
Zelená fasáda (vertikální zahrada) umístěná na straně mostu o ploše více než 500 m2. Využívá hydroponický zavlažovací systém. Stěna má ilustrovat výhody, které mohou zelené stěny přinést životnímu prostředí, jako je zmírňování efektu teplených ostrovů v městských oblastech a příspívání k čistšímu ovzduší díky produkci kyslíku a snížení míry CO2, pohlcování hluku a škodlivých látek.
Cílem proměny sadů bylo vytvořit funkční, stabilní místo přátelské jak pro živočichy a rostliny, tak pro lidi. Z hlediska adaptace na změny klimatu lze vyzdvihnout zejména pozitivní vliv na vsakování dešťové vody prostřednictvím travnatých a nezpevněných ploch a v neposlední řadě také díky přirozenému výparu a stínění snižování tepelného ostrova města v letních měsících.
Cílem obnovy Gaštanice je zastavit degradaci ekosystému, obnovit a stabilizovat zeleň a vytvořit kvalitní rekreační prostor ve městě. Projekt zahrnuje ošetření a zachování stávajícího porostu, novou výsadbu proti erozi, opatření k zadržení dešťové vody ve svažitém terénu (odvodňovací pásy po vrstevnicích) a zpevněné plochy zhotovené z vodopropustného betonu. Součástí revitalizace je také odpočinková zóna s herními a sportovními prvky, výběhem pro psy a naučnou stezkou.
Parkourové hřiště v místě bývalého brownfieldu. Hřiště vzniklo díky participaci místních obyvatel a je vyrobeno z recyklovaného betonu.
Dešťová voda ze střech tří panelových domů je jímána v nově vytvořeném jezírku. Voda tak nekončí v kanalizaci a je využita pro podporu biodiverzity a tvoří přidanou hodnotu pro návštěvníky parku.
Krajinářsky pojatá revitalizace měla především za cíl přírodním způsobem předcházet povodňovým průtokům, ale zároveň vybudovat nový park pro místní obyvatele. Důraz byl také kladen na péči o raka kamenáče, kterému byla přizpůsobena podoba toku, a podporu biodiverzity.
.jpg)
Park U Vody obnovuje holešovické břehy Vltavy prostřednictvím nenápadných zásahů, které respektují přírodní procesy, historii místa a náhodnost života ve vágních terénech. Projekt podporuje biodiverzitu, opětovně využívá doslouživší materiály a otevírá prostor pro neplánované interakce mezi lidskými i nelidskými aktéry.
.jpg)
Příklad revitalizace parku, kde díky zlepšení kvality hřiště došlo k využívání prostoru různými věkovými kategoriemi, a tím i navýšení počtu návštěvníků.
Park tvoří soustava průlehů harmonicky zasazených do svahu. Díky nim se daří nejen ochránit území před erozí a povodněmi, které dříve ohrožovaly okolní bytové domy, ale vytvořit i nový park bohatý na pěší stezky, výsadby stromů a další přírodní prvky. Park je ukázkou, jak lze technická opatření udělat tak, aby výrazně nezasahovala do okolní přírody.
Cílem projektu je kultivovat zbytkový městský prostor. Vytvořit místo jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele ubytovny, která neměla žádný jiný dostatečný sdružovací prostor. Projekt pracuje mimo jiné s původní vzrostlou zelení, která byla zachována.
Povodňový park s novým slepým ramenem řeky Svratky je přínosem pro přírodu i obyvatelstvo. Areál slouží k zachycení zvýšených průtoků řeky, zároveň je vhodným místem pro hnízdění ptactva a dalších živočichů i rekreaci místních. Protipovodňovou funkci nečekaně záhy po vybudování prověřila povodeň na podzim 2024: kontrolovaný rozliv vody během záplav byl důkazem významu projektu pro ochranu města.
Proměna říční krajiny Rohanského ostrova je příkladem spojení rozvoje města s klimatickou adaptací. Návrh parku, který vzešel ze soutěžního dialogu s prvky občanské participace, sází na mokřad jako low-tech řešení, které pomůže chránit Prahu před povodněmi a podpoří místní biodiverzitu. Studie vychází z myšlenky, že odolnost města závisí na robustní modro-zelené i sociální infrastruktuře.
Vyasfaltované plochy bez života se proměnily v hojně navštěvovaná místa sloužící k aktivnímu i pasivnímu odpočinku napříč generacemi, navíc s vysokou biologickou rozmanitostí. Městské části Praha 12 se povedlo uprostřed sídliště vytvořit pět lokalit s propustným povrchem, atraktivními prvky a záhony. Radnice navíc celý záměr s místními obyvateli komunikovala, podpora aktivního zapojení obyvatel do utváření městského prostředí se nadále ukazuje jako správný směr.
Díky rekonstrukci ulic byl vytvořen příjemný a bezpečný prostor pro pěší. Realizace dešťových záhonů a výsadba stromů zmírňuje odtok povrchové vody, ulevuje zátěži na sloučenou kanalizaci, zlepšuje místní mikroklima a zvyšuje biodiverzitu v městském prostředí.
.jpg)
Nový veřejný prostor je realizován částečně se zasakovacími plochami, kde najdeme 37 stromů a více než 20 tisíc rostlin. Stromy jsou vysazeny do strukturálního substrátu, který zajišťuje jejich dlouhodobý vývoj a pomáhá zmírňovat dopady prudkých dešťů. Centrum doplnil také mobiliář, stínící plachty, fontána a pítko.
.jpg)
Park pracuje s prvky modrozelené infrastruktury, s požadavky na environmentální udržitelnost, biodiverzitu, spoluvytváří komunitu a je inkluzivní. Přírodně blízká opatření zadržují srážkovou vodu v co největší míře v parku. Část dešťové vody slouží jako zálivka pro zeleň.
Zelená plocha a nový rybník pomáhají zadržovat vodu v lokalitě a předcházet suchu. Výpar z vodní plochy a mokřadní rostliny zase přispívají k přirozenému ochlazování svého okolí, což je v rozehřátém městě podstatné zejména v letních měsících. Potenciál místa je zejména rekreační a společenský. V lokalitě vzniká komunitní zahrada, rybník slouží díky čisté vodě jako neoficiální koupaliště.
Revitalizované náměstí poskytuje nově vysazené dřeviny a rostliny, dále nový mobiliář, mlžítko, pítko atp. Náměstí nabízí rovněž dostatečný prostor pro koncerty, společenská setkávání, stánkový prodej, umístění pódia a mobilního kluziště.
Školní ulice je organizační dopravní opatření, které na určitou dobu poskytuje bezpečný prostor pro pěší a cyklistickou dopravu v bezprostřední blízkosti škol. Cílem školní ulice je podpořit udržitelnou dopravu do školy, zvýšit bezpečnost a snížit negativní dopady automobilové dopravy včetně emisí. U ZŠ Pod Žvahovem je školní ulice v provozu od r. 2023 a ukazuje se jako dobré řešení strmé ulice s velmi úzkými chodníky.
Školní ulice je organizační dopravní opatření, které na určitou dobu nabízí bezpečný prostor pro pěší a cyklistikou dopravu v bezprostřední blízkosti škol. Cílem školní ulice je podpořit udržitelnou dopravu do školy, zvýšit bezpečnost a snížit negativní dopady automobilové dopravy včetně emisí. Školní ulice u ZŠ Solidarita je výsledkem důkladného participačního procesu a nabízí řešení pro dlouhotrvající nebezpečné situace, kterým děti cestou do školy čelily. Zavedení režimu školní ulice bylo doplněno řadou zklidňujících opatření v okolních ulicích a stavební rekonstrukcí nebezpečné křižovatky, na které zcela chyběly přechody pro chodce.
Štěrkový trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Prostor před základní školou v Praze 5 byl upraven pomocí změny dopravního režimu, asfalt artu a mobiliáře. Místo úžkého chodníku a zaparkovaných automobilů škola získala důstojný předprostor, místo, kde se mohou setkávat děti, rodiče i kolemjdoucí. Cílem intervence bylo zklidnění dopravy, zvýšení bezpečnosti i humanizace veřejného prostoru.
Ulice před ZŠ Jarov v Praze 3 prošla proměnou v barevné místo pro hru a setkávání. Úprava vzešla z iniciativy rodičů a využila nápady dětí na oživení prostoru. Cílem akce je podpořit komunitní život i motivaci k udržitelné dopravě. Intervence zároveň upozorňuje na potřebu respektovat děti jako uživatele veřejného prostoru města.
Rozsáhlé zklidnění dopravy u ZŠ Mikoláše Alše v Praze Suchdole vychází z dopravní studie programu Bezpečné cesty do školy. Děti i rodiče před školou na několika místech vnímali opakující se nebezpečné situace. Pomocí nástrojů taktického urbanismu mohla městská část vyzkoušet opatření, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti, ale také motivace dětí a rodičů k udržitelné dopravě.
Trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Projekt představuje promyšlené využití principů modro-zelené infrastruktury. Součástí úprav jsou propustné povrchy (např. zatravňovací dlažba), výsadba stínící zeleně, dešťové záhony a štěrkové trávníky. Prostor doplňuje pergola s pnoucím chmelem, 17 nových stromů, mobiliář a veřejné osvětlení. Dále zde vznikla kavárna, veřejné toalety a nová zastávka MHD.
Výsadba nových stromů a zeleně měla za důsledek snižování teploty v okolí (vytvoření příjemnějšího mikroklimatu), zasakování dešťové vody, podporu biodiverzity, snižování CO2, pohlcování hluku a vytvoření příjemného veřejného prostoru.
Příklad použití modulárních jednotek pro potřebu znovuvyužití jinde. Nika v uliční čáře působící jako zapomenutý kout byla zaplněna životem a zelení s využitím zdrojů od Nano Energies pro potřeby světel, modulárních jednotek i sound systému.
.png)
Extenzivní záhon, který není potřeba zavlažovat a který kvete během celé vegetační sezóny. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
.jpg)
Nově vytvořené zasakovací záhony snižují množství vody odvedené do kanalizace při prudkých deštích, čímž zmírňují rozvodnění místního potoka. V horkých dnech zase vodu postupně vypařují a ochlazují prostředí v centru obce, kde se nachází větší množství asfaltové plochy. Zároveň slouží jako zásobárna vody pro zeleň v období sucha.
Autobusové zastávky byly navrženy tak, aby se nemusel pokácet žádný zdravý strom. Lipová alej, trvalkové záhony i zelené střechy na přístřešcích zastávek ochlazují okolí a podporují biodiverzitu.
Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody a podporují biodiverzitu. Zelené střechy jsou zde extenzivní i intenzivní.
.jpg)
Projekt proměny zeleně v Úvalech stojí na spolupráci veřejné správy, odborníků a veřejnosti, která zajišťuje kontinuitu péče navzdory politickým změnám. Úvaly tak ukazují, že rozvoj města je dlouhodobým procesem sdílené odpovědnosti propojujícím ekologické, ekonomické a sociální principy.
.jpg)
Příklad realizace nového parku v místě vágního prostoru. Rozšíření a posunutí části koryta místní říčky umožnilo návštěvníkům přímý kontakt s vodou. Nové stromy, keře a zelené plochy vytváří příznivější mikroklima, ochlazují okolí a pomáhají zadržovat vodu v oblasti.
.jpg)
Kdysi zelený a místními hojně navštěvovaný park v centru města se dočkal svého znovuzrození. Cílem projektu bylo vrátit do parku život, obnovit původní vodní prvky, které slouží v letních dnech nejen k osvěžení, ale i jako zdroj vody. Vznikl tak prostor, který podporuje setkávání a komunitní dění ve městě.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
