Dešťový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Dešťové záhony. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a efektivního zadržování a čištění dešťové vody.
Vzniklé zelené plochy navazují přímo na komunikace, dešťová voda tak zůstává k dispozici rostlinám. Zadržením vody na těchto plochách se ulehčí místní kanalizační síti, což přináší obci i okolí ekonomické i ekologické výhody.
Příklad nově vzniklého parku na místě vágního prostoru. Revitalizovaná i nově vysázená zeleň v blízkosti pomáhá zachytávat škodlivé látky z ovzduší, zlepšuje okolní mikroklima a snižuje i riziko vzniku tepelného ostrova. Samozřejmostí jsou propustné povrchy a zasakování dešťové vody. Prostor je doplněn o nový mobiliář a herní prvky.
Revitalizace parku zahrnující výsatbu nové zeleně, použití propustných povrchů, využití speciálního nanonátěru, který čistí vzduch, vytvoření inkluzivnějšího veřejného prostoru.
Na náměstí byly vysazeny čtyři habrovce, které jsou vhodné jak do městského prostředí, tak i dobře snášejí změnu klimatu. Hlavním cílem projektu je snížení efektu tepelného ostrova. Obecně došlo k reorganizaci veřejného prostoru tak, aby motorizovaná doprava dostala méně prostoru a chodci naopak více. Přibyl také nový mobiliář a stojany pro kola.
Místnímu uměle napřímenému potoku byly vráceny historické meandry. Obnovena byla také potoční niva s tůněmi. Odbahněním zdejších rybníků se zvětšil jejich akumulační prostor a mohou zadržet více vody, vytěžený sediment byl použit na protihlukový val. Přibyla také nová zeleň a mobiliář.
Efektivní nakládání s dešťovou vodou ve veřejném prostoru. Veškerá dešťová voda, která se nevsákne přímo na místě, se shromažďuje v úžlabích a nakonec odtéká do devíti retenčních nádrží. Vše je řešeno jako součást rekreačního otevřeného prostoru.
Park, ve kterém byly aplikovány principy modro-zelené infrastruktury. Efektivní nakládání s dešťovou vodou (zejména zasakování v místě dopadu a retence v podobě jezírek) a zelení.
Zelená fasáda (vertikální zahrada) umístěná na straně mostu o ploše více než 500 m2. Využívá hydroponický zavlažovací systém. Stěna má ilustrovat výhody, které mohou zelené stěny přinést životnímu prostředí, jako je zmírňování efektu teplených ostrovů v městských oblastech a příspívání k čistšímu ovzduší díky produkci kyslíku a snížení míry CO2, pohlcování hluku a škodlivých látek.
Dešťová voda ze střech tří panelových domů je jímána v nově vytvořeném jezírku. Voda tak nekončí v kanalizaci a je využita pro podporu biodiverzity a tvoří přidanou hodnotu pro návštěvníky parku.
Krajinářsky pojatá revitalizace měla především za cíl přírodním způsobem předcházet povodňovým průtokům, ale zároveň vybudovat nový park pro místní obyvatele. Důraz byl také kladen na péči o raka kamenáče, kterému byla přizpůsobena podoba toku, a podporu biodiverzity.
Parkourové hřiště v místě bývalého brownfieldu. Hřiště vzniklo díky participaci místních obyvatel a je vyrobeno z recyklovaného betonu.
Cílem projektu je kultivovat zbytkový městský prostor. Vytvořit místo jak pro širokou veřejnost, tak pro obyvatele ubytovny, která neměla žádný jiný dostatečný sdružovací prostor. Projekt pracuje mimo jiné s původní vzrostlou zelení, která byla zachována.
Díky rekonstrukci ulic byl vytvořen příjemný a bezpečný prostor pro pěší. Realizace dešťových záhonů a výsadba stromů zmírňuje odtok povrchové vody, ulevuje zátěži na sloučenou kanalizaci, zlepšuje místní mikroklima a zvyšuje biodiverzitu v městském prostředí.
Nový veřejný prostor je realizován částečně se zasakovacími plochami, kde najdeme 37 stromů a více než 20 tisíc rostlin. Stromy jsou vysazeny do strukturálního substrátu, který zajišťuje jejich dlouhodobý vývoj a pomáhá zmírňovat dopady prudkých dešťů. Centrum doplnil také mobiliář, stínící plachty, fontána a pítko.
Park pracuje s prvky modrozelené infrastruktury, s požadavky na environmentální udržitelnost, biodiverzitu, spoluvytváří komunitu a je inkluzivní. Přírodně blízká opatření zadržují srážkovou vodu v co největší míře v parku. Část dešťové vody slouží jako zálivka pro zeleň.
Trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Výsadba nových stromů a zeleně měla za důsledek snižování teploty v okolí (vytvoření příjemnějšího mikroklimatu), zasakování dešťové vody, podporu biodiverzity, snižování CO2, pohlcování hluku a vytvoření příjemného veřejného prostoru.
Autobusové zastávky byly navrženy tak, aby se nemusel pokácet žádný zdravý strom. Lipová alej, trvalkové záhony i zelené střechy na přístřešcích zastávek ochlazují okolí a podporují biodiverzitu.
Vegetační střechy v Zoo Hluboká zadržují ve svém profilu dešťovou vodu a v horkých dnech ochlazují okolní prostředí i vnitřní prostory budov výparem vody a podporují biodiverzitu. Zelené střechy jsou zde extenzivní i intenzivní.
Příklad realizace nového parku v místě vágního prostoru. Rozšíření a posunutí části koryta místní říčky umožnilo návštěvníkům přímý kontakt s vodou. Nové stromy, keře a zelené plochy vytváří příznivější mikroklima, ochlazují okolí a pomáhají zadržovat vodu v oblasti.
Extenzivní záhon, který není potřeba zavlažovat a který kvete během celé vegetační sezóny. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Štěrkový trvalkový záhon. Jedná se o příklad podpory ekologické udržitelnosti ve městě a adaptační opatření.
Přednášky a seminářeKonzultaceInformační zdrojeCase studiesInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy