Systém rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility – EPR) je zakotven v rámcové směrnici o odpadech. Podle této směrnice mají výrobci povinnost nést finanční či organizační odpovědnost za nakládání s výrobky po skončení jejich životnosti – tedy za jejich sběr, recyklaci a využití. EPR je jedním z hlavních nástrojů EU pro podporu cirkulární ekonomiky a předcházení vzniku odpadu.
Rámec, vycházející ze směrnice 2018/851 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.
EPR má za cíl internalizovat ekologické náklady spojené s výrobkem po celou dobu jeho životního cyklu. Uplatňuje se zde jeden ze základních principů ochrany životního prostředí „znečišťovatel platí“, kdy se odpovědnost za nakládání s odpadem přenáší z veřejných aktérů na výrobce.
Výrobcem se v tomto kontextu rozumí nejen ten, kdo produkt vyrobí, ale i dovozci a distributoři – tedy všichni, kdo produkt uvádějí na trh. Původně byla rozšířená odpovědnost výrobce zavedena v EU pro vybrané toky odpadů – obaly, baterie, vozidla, elektrozařízení či textil – a postupně se rozšiřuje i na další oblasti, jako jsou jednorázové plasty, nábytek nebo stavební materiály. Zatímco v případě obalů, baterií či elektrozařízení platí povinnosti již řadu let, pro textil je v ČR od ledna 2025 povinný oddělený sběr a v celé EU má být do roku 2027 zaveden i systém EPR financovaný výrobci.
Přesto, že je EPR přístup používaný primárně k financování řádného nakládání s odpady, je stále častěji vnímán i jako prostředek k podpoře přechodu na cirkulární ekonomiku. V praxi to znamená, že výrobci se kromě finanční odpovědnosti stále více zapojují i do organizačních a preventivních opatření – například prostřednictvím tzv. kolektivních systémů, které zajišťují sběr a třídění, nebo prostřednictvím investic do výzkumu udržitelnějších materiálů a výrobních procesů. Důležitým aspektem se stává i informování spotřebitelů a zpětný odběr výrobků, což vytváří zpětnou vazbu mezi výrobcem a uživatelem a otevírá prostor pro nové obchodní modely, jako je pronájem či sdílení výrobků namísto jejich vlastnictví.
EPR ve stavebnictví
Přestože Směrnice o odpadech stanovuje minimální cíl na 70 % pro recyklaci a jiné materiálové využití stavebního a demoličního odpadu do roku 2020, značná část tohoto odpadu končí jako „zásyp“ (backfilling), což vede k výraznému znehodnocování materiálů. I přes to, že téměř 95 % stavebních materiálů je recyklovatelných, v současné době se zachovává méně než 5 % jejich skutečné hodnoty. V tomto kontextu se EPR pro stavební výrobky jeví jako důležitý potenciální nástroj pro transformaci stavebního sektoru směrem k cirkulární ekonomice.
Zavedení EPR ve stavebnictví však naráží na několik komplikací:
V nařízení o stavebních výrobcích (CPR) je zatím jen uvedeno, že „nejpozději 9. ledna 2033 a poté alespoň každých šest let provede Komise hodnocení tohoto nařízení a jeho přínosu k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální udržitelnosti výrobků a staveb a zastavěného prostředí. Toto hodnocení mimo jiné posoudí vzájemný vztah tohoto nařízení s nařízením (EU) 2024/1781 a potenciální přínosy pro životní prostředí a ekonomický prospěch, dopad rozšířené odpovědnosti výrobce, pokud jde o výrobce určitých stavebních výrobků, a zpětné nabytí vlastnictví k přebytečným a neprodaným výrobkům na úrovni Unie.”
Extended Producer Responsibility in the construction sector (BPIE)
Applying Extended Producer Responsibility in the construction sector (Construction Products Association)
Dokument zkoumá, zda a jak lze princip rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) uplatnit u stavebních výrobků s cílem podpořit recyklaci, znovupoužití a cirkulární ekonomiku ve stavebnictví.
New Aspects of EPR: Extending producer responsibility to additional product groups and challenges throughout the product lifecycle (OECD)
Dokument zkoumá, jak lze rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR) uplatnit na nové skupiny výrobků a environmentální dopady s cílem zlepšit recyklaci, design výrobků a přenést náklady na výrobce, přičemž zdůrazňuje potřebu pečlivého nastavení systému a dostupnosti dat.
Chcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou vazbu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
